zlabus

Jedním slovem: Bomba.

Ach jo. Proč, že já na to vlastně koukal? Předchozí Emmerichovi filmy jsou pro mě sice svým způsobem klasiky (dětské kulty, wtz ), ale o tomhle jsem od počátku věděl, že mi to nesedne. Leč výsledek mě šokoval. NIc tak zbytečného a hloupého jsem vážně neviděl hodně dlouho (to snad i Pathfinder s Karlem Urbanem byl zábavnější). Šílená režie, špatní herci, hrozná hudba a mám dojem, že člověk co tohle napsal byl asi lobotomik. Jo, už jsem si vzpomně, proč jsem se na to díval! Těšil jsem se na Omara Sharifa a na to, že tohohle veterána opět uvidím ve filmu. Jaké bylo mé rozčarování při poslechu hlasu vypravěče si asi dovedete představit sami. No jo holt za blbost se platí, v mém případě ta cena bylo zbytečně ztracených 109 minut života.

Celkem příjemný nezávislák. Nic objevného a úžasného se sice nekoná, ale hezky se na to kouká a uteče to jako voda. Ryan Gosling znovu dokazuje, že je herecký talent nevídaných rozměrů (i když svůj výkon z Half Nelson tímto IMHO nepředčil). Bohužel mám ale dojem, že z daného námětu se dalo vytěžit mnohem víc, než tvůrci nakonec předvedli. Leč i přes záverčnou výtku je to solidních 70%.

Prvně musím říci, že Stegecoach z roku 1966 je rozhodně a bez debat slabší než Fordův originál. Leč remake rozhodně není špatný. Film poměrně baví a velmi rychle plyne. To, že by Alew Cord mohl konkurovat Johnu Wayneovi snad nikoho ani nenapadlo. Bing Crosby byl dokonce IMHo zahrál postavu věčně opilého doktora Josiaha Boonea lépe, než Thomas Mitchell v originále. To je však bohužel jediný moment, kdy novější verze originál překonává. Pravdou je, že bez znalosti orginálu bych hodnotil určitě výše, leč takto se vždy mnohem raději vrátím k práci dua F+W než k tomuto remaku. Ale na zpříjemnění dlouhého večera se film hodí úžasně. 70%

Rozhodně hodnotím myšlenku, nikoli zpracování, které je skutečně amatérské. Přeci jen v současném přehnaně liberální západním světě je velmi odvážné přijít s něčím takovým jako Geert Wilders ( i když věřím tomu, že z jeho strany se jedná o touhu se proslavit a získat publicitu). A popravdě za 17 minut si u mě pan Wilders vysloužil více respektu než Michael Moore za celkem asi 240 minut jeho filmů. Kritizovat USA je dnes módní a člověku za to nehrozí žádné riziko, zatímco kritik Islámu se musí bát o svůj život (Theo by mohl vyprávět, že? ). Ano Fitna je agitka, to je bez debat. Leč jedná se o agitku ukazující správným směrem a tím je pro mě cenná a hodnotná.

Tak pan Cronenberg, po slabší chvilce jménem History of violence, opět boduje! Musím uznat, že jsem se Eastern Promises trošku bál, hlavně kvůli Viggovi, protože jsem měl za to, že to prostě není dobrý herec. Tímto bych se mu rád omluvil a zároveň mu vysekl ohromnou poklonu, protože výkon, který pan Mortensen předvádí by se mohl zvát i Oscarovým. Jeho maximální minimalismus je fascinující. Stejně tak boduje Armin Mueller-Stahl ve své "kmotrovské" roli a dokazuje tím, že ještě do starého železa nepatří. Cronenberg režijně solidně zvládá a některé scény asi jen tak z hlavy nedostanu (hlavně tedy tu v lázních, případně inocenční rituál). No zkrátka a dobře se tohle "úchylnému kanaďanovi" vážně povedlo a jsem moc zvědav na jeho další tvorbu.

Ne špatný, ale šíleně chladný a vypočítavý snímek. Přesně tak na mě zapůsobil Michael Clayton. Tony Gilroy prostě chtěl natočit něco, co u akademiků rozhodně zaboduje. Tak se i stalo. Je pravdou, že se bezpochyby jedná o herecký koncert hlavně v případě Toma Wilkinsona (toho chlapa mám film od film od filmu raději). Clooney hraje IMHO spíše průměr a nominaci pro něj jsem opravdu nechápal. Jak říkám řemeslně solidní, ale skutečně chladný kalkul, na který si za pár let budu stěží pamatovat.

Ups! Tak tu mám první velké zklamání letoška. Todd Hayness a jeho režie mi u Velvet Goldmine poměrně sedl, leč zde jde absolutně mimo mě. Snímek mě bohužel velkou část stopáže poměrně nudil a to i přes to, že máme na plátně hned pět hereckých osobností. Z nich mě skutečně zaujala (a to velmi) pouze Cate, kterou společně s povedenou (hlavně černobílou) kamerou a písněmi Boba Dylana, považuji za největší plus snímku a za nějaký čas asi jediné momenty, které se mi při vyslovení jména "I'm not there" vybaví. P.S. Heath chudák mohl jeden ze svých posledních hereckých výkonů věnovat jinému filmu, zde je IMHO zbytečný a nijak nevyniká.

Průměrný režisér John Irwin si vzal partu toho času naprosto neznámých herců (mezi nimi třeba i Don Cheadle ve své snad třetí roli) a natočil pro mě celkem neobvyklé dílo. Bojové scény jsou celkově dobře zvládnuté. Atmosféra války ve Vietnamu je též skvěle vystižena, což v kombinaci s málo známými tvářemi v hlavních úlohách utváří dojem maximální věrohodnosti. To vše by sice bylo hezké, ale má to téměř každý film zabývající se Vietnamskou tématikou. Hlavní devizou tohoho snímku pro mě však určitě zůstanou momenty popisující, v jak svízelné situaci se ocitli američtí vojáci. Nejenže v hrozivých podmínkách bojovali proti neuvěřuitelně houževnatému nepříteli, ale zároveň se stali nepřáteli i pro svou vlastní zemi (tento moment krásně demonstruje scéna, kdy jedna z hlavních postav poslouchá kazetu od své dívky a ta mu ne ní sdělí, že už mu dále nebude psát, protože přátelé na univerzitě ji "vysvětlili", že je to nemorální ). Jedna z mála věcí co bych filmu vytkl jsou některé zbytečně natažené scény a občasný přílišně pacifistický nádech 70. let, který mi u filmů o Vietnamu prostě vadí. Zkrátka a dobře John Irvin překvapil a HH pro mě předčilo (IMHO přeceněnou) Četu, ovšem na Full Metal Jacket stále zdaleka nemá.

Velice příjemná a zábavná záležitost. Ač je to celkem překvapující, tak chemie mezi hlavním párem (Hugh a Julian) funguje velice dobře, avšak ještě lépe funguje potřeštěná manželská dvojice v podání Joan Cusack a Toma Arnolda (pro toho to je IMHo druhý nej výkon po True Lies). Jako třešničku na dortu tu pak máme ruského gynekologa Robina Williamse a sukničkářského přítele hlavního hrdiny Jeffa Goldbluma. Chris Columbus opět dává do filmu řádné množství sentimentu, ovšem tady mi to ani trošku nevadí (no dobře, možná trochu ano ). Konflikt s dinosaurem si asi budu pamatovat do konce života, to bylo něco nezapomenutelného. Plus posledních 20 minut je skutečně neuvěřitelnou smrští velice zábavných gagů a závěrečná scéna už jen zahřeje na duši. Pro mě asi nejlepší Chrisův film (promiň Kevine :-) ).