Jelly

nepochopil jsem smysl tohoto filmu. je to zručně udělané, ale je to ztráta času...

film mě začal opravdu bavit teprve až v poslední části s nasazením samotného Kitana a po scéně ve vaně jsem musel film na chvíli zastavit, neboť jsem minutu marně přemáhal křečovitý smích. něco tak absurdního a přitom vtipného se nevidí každý den. škoda té první a druhé části, kterým sice není moc co vytknout, ale neudržely 100% mou pozornost. v kině by to určitě bylo lepší...

viděno po mnoha a mnoha letech v návaznosti na přečtení knižní předlohy. nutno říci, že ač je film převyprávěn jinak a s knihou souhlasí jen v základních bodech, je obdobně působivý. velký díl na atmosféře má fantastické nazvučení a namluvení - především Mistr je dokonalý svým ponurým, naléhavým, přesto jakoby nezúčastněným hlasem. měl jsem to štěstí (smůlu? :)), že jsem jako dítě předškolního věku film viděl xkrát. maminka je jednou z výtvarnic a já býval na Filmových Ateliérech častým hostem. no a když se mě chtěli zbavit, aby měli klid na práci, zavřeli mě do promítací místnosti a pustili mi Čarodějova učně... :) snadno si nejspíš domyslíte, že když mě pak vynášeli ven, byl jsem krotký jak slepýš. občas i týden v kuse. teď po letech jsem už do mdlob nepadal, přesto jsem o síle ukryté ve snímku zcela přesvědčen. nadčasový klenot české kinematografie.

minimalistický epos, na nějž jsem šel pro jistotu dvakrát a ani napodruhé jsem se ani chvíli nenudil. skoro se mi nechce věřit, že má film 2 hodiny. obrazová podoba mě přibila v křesle a v momentě, kdy spustili Earth, jsem pocítil koncentrované štěstí. :) Jime, díky za Boris, Sunn 0))) i Earth a příště doufám v Bohren & Der Club Of Gore!

film samotný mě příliš nezaujal. nadšený jsem byl ovšem z živého klavírního doprovodu Gerharda Grubera. [35. LFŠ]

moc pěkné. nedá mi, abych alespoň nepochválil vynikající herce...

večer v restauraci - přichází starý pán, usedá a stává se dílkem v mozaice lidských osudů... velice pěkně nakresleno a ozvučeno.

navnadilo mě vysoké hodnocení na imdb a byla to chyba. přišlo mi, že sleduju poloamatérský film a scénky typu "stojí pán v obleku na ulici a trefí se do něj ptačí exkrementy" mohly bavit tak možná před 100 lety. nějaké kouzlo film má, ale za těch pár vtipných momentů to nestojí...

mocného arabského šejka evropského původu ohromí krása anglické dívky a se slovy "když se Arabovi líbí nějaká žena, prostě si ji vezme" ji upoutá k sobě a svému pouštnímu stanu, což se nezávislé moderní dívce poněkud nezamlouvá. do hry se posléze zapojí šejkův přítel z pařížských studií a závistivý soused - pouštní bandita. bandita posléze dívku unese, ale završením je dokonalý hepáč: šejk banditu skolí a dívka propadne jeho kouzlu.

jeden z mála němých filmů, u něhož jsem se nudil - mimo scén s korkarlenem jsem se místy přistihl u toho, že jsem myšlenkami úplně někde jinde. žel, neviděl jsem film ani s novým soundtrackem od Stephena O'Malleyho (Sun O)))); věřím tomu, že by to byl o řád silnější zážitek.