messi@h

Na jedno shlédnutí to není úplně špatné, ale důvody, proč se podívat na tenhle film podruhé, se hledají velmi těžko. A opět mi vadilo staré známé americké puritánství a pokrytectví - rozbíjet lidem kolena na kusy a prorážet jim hlavy trubkou je OK, to do filmu klidně dát můžou, ale když chce hlavní antihrdina ponížit jednu z hlavních hrdinek a jinému řidičovi kamionu slíbí prima podívanou, tak jí přikáže svléknout se do spodního prádla. A řidič kamionu je z toho na větvi... Neškodilo by minimálně tuhle scénu udělat víc realistickou a nechat milou slečnu svléknout donaha. Vždyť když je dobrý kameraman, tak tam stejně nemusí být nic vidět, jestli šlo o tohle.

Myslím, že kdybych viděl From Beyond v 80. letech, tak bych z něj byl hodně vykulený a ohromený. Dnes oceňuju zábavně zvrácenou atmosféru (ať už ve smyslu gore, tak ve smyslu erotickém), film si rozhodně nebere servítky. Jde spíš o hororový film katerogie C, ale dokázal mě zaujmout. Přesto bych si ale přál, aby tenhle film s lovercraftovským námětem dostal remake od režiséra, který umí pracovat líp s atmosférou a strachem - to by potom mohla být opravdu pecka.

Další zajímavý asijský film. Pravda je, že je natočený mírně nepřehledně a to může někomu vadit. V Hong Kongu totiž nemají ve zvyku divákovi všechno dopodrobna vysvětlovat, jako to dělají v Hollywoodu. Takže jsem občas tápal, jak policie přišla na to či ono atd. Taky mi trvalo dost dlouho, než jsem pochopil, že Tok je vlastně epileptik - při jeho prvním záchvatu jsem si myslel, že je otrávený... Ale i tak solidních 70 %.

Hodně zvláštně natočené. Děj v podstatě nestojí za nic, ale atmosféru to má hutnou.

Bohužel, rozčarování se opakovalo. O maličko lepší než první díl, dvojka jde trošku víc do hloubky. Smutné ale je, že film pojednávající o nejslavnějším šermíři japonské historie neobsahuje skoro žádné souboje! Když se schyluje k souboji, většinou následuje střih a Musaši se vítězně vrací. Dokázal bych to režisérovi snadno odpustit, kdyby šel do větší hloubky po stránce filozofické. Ale na můj vkus až moc často sklouzává do romantické polohy jako z červené knihovny, která filmu vůbec nesluší. Naopak nechápu motivaci všech těch žen, které se do Musašiho neustále zamilovávají, ačkoli on nedělá vlastně nic víc, než že je ignoruje nebo odmítá. Také je až moc prostoru věnováno nejrůznějším vedlejším postavám (Matahači a jeho rodina, Ocú atd.). Upřímně už nevěřím, že by mě třetí díl dokázal něčím zásadním příjemně překvapit :(

Moc pěkný film, který zaujme nejenom realisttičtějším pojetím boje (např. zde uvidíte, že po jednom přesně mířeném kopu protivník zemře), ale neméně i myšlenkou a filozofickou stránkou. Co se týká soubojů, je vidět, že hlavní představitele opravdu UMÍ a neprošli jenom rychlokurzem bojového umění před natáčením. Ke Kuro-obi se určitě vrátím.

Souhlasím s Ramim - nevím, nakolik se film drží historických faktů, ale z námětu se dalo určitě vytěžit víc. I já si myslím, že jádrem prvního dílu měl být přerod z primitivního vesničana a rváče v muže, který se rozhodl kráčet cestou neustálého sebezdokonalování prostřednictvím učení se umění šermu. Smutné je, že tahle pasáž ve filmu úplně chybí - mnich vlastně uvězní Takeza v místnosti plné knih, následuje střih - a z Takeza už je Mijamoto Musaši, samuraj. Škoda, protože takhle se jedná jenom o celkem poutavý dobrodružný film. Pevně doufám, že následující díly budou lepší.

Nerad to říkám, ale já jsem se opravdu nudil a asi po půl hodině jsem film vypnul. Nevím jak zbývající hodina, ale první půlhodina obsahuje minimum soubojů (v podstatě se dá říct žádný), směšnou zápletku a dialogy plné perel...

Celou dobu sledování Savate jsem měl pocit, že se dívám na jakousi zvrácenou poctu spaghetti westernům, která je z pro mě neznámého důvodu zároveň natočená jako parodie. K tomu hodně přispívá i hudba, která je vážně příšerná a přitom podbarvuje 90 % filmu. Francouz ale kope pěkně - takže všechny bodíky patří jemu.

Z "Ame Agaru" je cítit snaha aspoň se přiblížit filmům, jako byl třeba Rudovous od Kurosawy (tomuto režisérovi je film i věnován). Ale bohužel z mého pohledu se to nedaří. Tak moc se snaží být film lidský, optimistický, mít pozitivní myšlenku, ale výsledek mě vůbec nechytil za srdce. Možná je to i tím, že jak mistr meče tak i jeho manželka jsou příliš černobílé charaktery (On - šlechetný neporazitelný bojovník se zlatým srdcem, Ona - šlechetná milující manželka, jejíž životní náplní je snad jen spravovat manželovi šaty a tiše za něj trpět). Rozhodoval jsem se mezi hodnocením třemi nebo dvěma hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonil k slabšímu hodnocení, protože podle mého skromného názoru je zdejší hodnocení přestřelené.