Metropie

Futuristická vize světa, kde jsou evropské metropole propojeny podzemním systémem metra, které umožňuje neuvěřitelně rychlý transport. Do toho se svět topí ve všeobecné krizi, díky čemuž povrch vypadá jak po nukleární válce a korporace se ještě snaží pomocí šampónů našeptávat lidem. Kdyby to všechno nedržela pod jednou střechou tísnivá atmosféra, od začátku do konce by se člověk ptal proč. PROČ? Veškeré futuristické nápady ztroskotávají na banálních logických úvahách. Základem máme to úžasné metro. K čemu slouží? No aby se postavy podívaly do skandinávských měst i Berlína a Paříže, jako by to mělo nějaký význam. O to víc to celé ztroskotává při úvahách o celé společnosti. K čemu by ve světě, který se musí od rána do večer dopovat antidepresivy, bylo, že se za pět minut dostanu do hlavního města cizího města? Stejně tak koncept vniknutí do myslí obyčejných lidí je naprosto špatně uchopen, protože v tomto světě je zájem o lidskou pozornost to poslední, co vám pomůže. Takže vlastně není jasné, o co to v této báchorce jde, když v dystopickém světě, jak byl nastíněn filmem, by takové metro (ostatně kde se vzala technologie?) a našeptávání lidem, co mají dělat, bylo všem na nic. (25.09.2011)

Zajímavé, depresivní a velmi temné futuristické sci-fi, které svým obsahem spadá do kategorie „neradostná budoucnost“. Animace sice není bombastická, ale svou málobarevnou strohostí trefně dokresluje depresivní atmosféru, která je alfou a omegou tohoto severského dílka. Samotný námět není nikterak objevný, filmů o nadnárodních korporacích, které si vyhrazují právo kontrolovat životy a dokonce i myšlení lidí jsme již viděli několik. V tomto případě si ale dovoluji tvrdit, že samotný příběh není až tak podstatný. To zajímavé na filmu je forma. Po umělecké stránce je tenhle film hodnotný, i když to pravda mnoho diváku asi nedocení. Způsob vyprávění, který se mnohdy omezuje na zdlouhavé obrazy, poslouchání vlastních myšlenek a rozhovorů se sebou samým, není právě nejzáživnější. V jednom momentě jsem sebou přesto trhl – to když jsem poznal hlas, který V ORIGINÁLE (v dabingu to musí být přímo přeukrutná nuda) namluvil Stefana (operátora Trexxu, který má na starosti Rogera). On totiž Alexander Skarsgård je borec už jen po hlase. :-) (29.05.2011)

Nevím proč, ale okamžitě jsem si vybavila ponurou atmosférou i životem hlavního hrdiny Christiana Balea v Mechanikovi. Skarsgårdy jsem poznala po hlase okamžitě, tak jako lacinou Juliette Lewis, ponurost se mi pak z animovaných filmů ztotožňovala nejvíce asi se snímkem Mary a Max, ostatně tak jako nevhodné narážky v obsahu, které z obou filmů dělají tvorbu nevhodnou dětem, byť Mary a Max je o dost přijatelnější, veselejší. Poletující hlavy a veškerá žádná artikulace v Metropii mi zase připomněly South Park, celkově děj se mi ale líbil a nevadila by mi ani verze obyčejného života Rogera a jeho problematiky řídnutí vlasů a ztráty sexuální náruživosti. V tak nepřívětivé verzi bytí bych se coby pouhý divák opravdu vyžila. (28.12.2015)

Dost zajímavě stylizovaný snímek, který jako už několik stovek před ním ukazuje budoucnost ve velice témné podobě. Jedná se o snímek, který je dle mého názoru z velkém části inspirován Orwellovým 1984 (viz šmírování přes televizní obrazovku). Ono by to možná na to větší jak průměrné hodnocení bylo, ale je tu zkrátka až moc hluchých míst, u kterých jsem téměř zavíral oči. Navíc ani tak animace nemusí sednou každému, i když já jsem k ní nakonec docela přišel na chuť, dost pravděpodobně díky velice dobrým hlasům postav. Jedním velkým pozitivem byl pohled na monitor ihned poté, co jsem film zhlédl a to z důvodu, abych jej mohl ohodnotit. Vše se mi zdálo alespoň trojnásobně barevnější, než jak to normálně vnímám. (18.03.2011)

Metropia nesmírně překvapila, a aktuální hodnocení za mě zcela neodpovídá skutečnosti, protože snímek je naprosto originálním počinem. Při absolutní tmě a pár pivek ve mně jsem se rozhodl, že si tento animovaný film pustím, a vůbec jsem nelitoval. Ta originální kontroverzní animace, ty nesmírně působivé naturalistické obrazy, skvělý anglický dabing, postapokalyptické vize, strach a temnota, černobílé pojetí existence, to vše jsou kladné faktory, díky kterým jsem se rozhodl udělit takové hodnocení. Typické existenciálně a naturalisticky laděné postavy působí dojmem, že o nich nevíte vůbec nic a přitom všechno. Genius loci má přitom hodně mysteriózní atmosféru, která v té tmě místy vyráží dech. Příběh a rozuzlení je sice děsně easy, ale čert to vem. To ostatní kolem je nesmírně funkční, pobuřující, alegorické, ale přitom reálné, drsné a pravdivé. Metropia byla tedy pro mě příjemným překvapením, nezklamala ani v nejmenším. Určitě uvažuji nad druhou projekcí časem, takovou atmošku nelze jen tak napodobit. Přesně takové bloudění nocí jsem si představoval v hlavě při čtení Procesu od Franze Kafky, kdy protagonista Josef K. má s Rogerem společného více než se může zdát. Takových filmů je třeba natočit více, a je škoda, že tento tak nějak zapadnul a není moc známý, protože jeho poselství je dodnes aktuální v mnoha sférách. 8/10. (22.04.2022)