Viktooorka

Filmy s lesbickou tématikou mi nedělají problém, naopak jsem se docela těšila na zpracování. Ale 3 hodiny sledovat záběry jak spí s otevřenou hubou, kouří, tečou ji nudle a pořád si upravuje culík? To má být jako umění, naprosto zbytečné až odporné záběry? A pak nezbyl čas na něco smysluplné. Obsahuje spoilery: Začátek filmu se jevil tak slibně, když vyobrazuje její uvědomění si, že ji přitahují holky. Scéna, kdy se hádá s kamarádky, mě nalákala, že to bude ještě slušné drama, ale od té doby se tam prakticky nestalo nic, tedy kromě dlouhého lesbického sexu, který byl super (dokud jsem si nepřečetla, že používaly umělé vagíny :D). Myslela jsem si, že uvidím třeba reakci jejích rodičů (vím jen to, že její táta dělá skvělé špagety), nebo reakce jejího dalšího okolí by byla zajímavá. Místo toho se tam skákalo dějem, že jsem občas měla problém zjistit, že už spolu holky bydlí, že už je učitelka atd. Tolik času k využití to mělo a naprosto promarněného. Chjo chjo.. Jediné co mi opravdu utkví v paměti je, že kapesník nezná, ale chce někoho něco učit? :D

Amores perros je film, který asi neumím ohodnotit a nedokáži ocenit. Tři příběhy odlišných lidí, která se spojí jedním okamžikem. Nemůžu upřít, že to má jisté kvality, krásně do sebe vše zapadá, ale upřímně, dvě a půl hodiny jsem trpěla… od první scény, až do konce. Tři příběhy, které jsou vždy poznamenány psím příběhem. Už víte, kam mířím? Bylo mi úplně jedno, jak ty lidi dopadnou, ale dívat se na trápení psů mě na začátku tak poznamenalo, až se mi udělalo zle a pak to bylo pro mě také čiré trápení. Už vím, proč jsem se mu tolik let vyhýbala. A každý kdo mě zná, ví, co jsem musela prožívat. Btw. Poslední příběh byl pro mě ten nejsilnější! --- Hodnotím tedy symbolicky průměrem!

,,A všimli jste si už, kde si jaký lidi sedaj? Tak třeba - první řada uprostřed - místní honorace. To je jasný. Ale tady vlevo, a to je zajímavé, tady vždycky seděj blbci." Záskok je jedna z mým nejoblíbenějších her, hned vedle Dlouhého, širokého a krátkozrakého. Dokud jsem se nezačala dívat na Cimmrmana, ani jsem netušila, že je Svěrák tak skvělý herec a jelikož miluji divadlo, tak se není co divit, že až tady si mě získal :o) Hned bych šla na nějakou jejich hru do divadla :o)

Sex, drogy, rock'n'roll .. ehm.. tady vlastně sex, alkohol, prášky a country :o) Film zbytečně dlouhý, když se vezme v potaz, že jeho život a kariéra nebyla nijak závratná, ale chápu, že byl tak oblíbený, protože zpěv na celém filmu je jediné pozitivní a to nejsem vůbec fanoušek country.. Kdo by to byl řekl, že Loki umí tak krásně zpívat? Až se mi chtělo jít tancovat :o)

Město plný úchyláků v čele s krásnou zrzečkou a upířím Harry Potterem (měl by navštívit moji revmatoložku, ta by mu naordinovala sluníčko a tablety s vitamínem D). Autor téhle perly by též měl navštívit lékaře, buď aby šel na odvykačku, nebo k psychologovi :D Ale to já bych asi měla taky, protože mě tenhle bizár neskutečně bavil a občas bych schopnost rohů mile ráda uvítala. Film má další velké plus, protože mi pravděpodobně vyléčil moji fobii z hadů (při pohledu na ně jsem se neschovávala do skříně) a kdyby na konci Daniel začal chrlit oheň, tak jdu snad i do plných :D

"Cesta nám přináší štěstí, ne její cíl!" Sportovní dramata s vývojem z arogantních a protivných postav na pokorné a milé mám moc ráda. A když se film zaobírá ještě osobní růstem a uvědomění se „smyslu života“ a tak trochu duchovnem a objevením kouzla přítomného okamžiku, tak pozorně koukám a užívám si to. Sice nenabízí nic nového, co už člověk neviděl a v mém případě i neznal, ale opakování je matka moudrosti a tak se s potěšením dívám a podívám i znovu, protože veškeré naše problémy jsou hlavně v hlavě a je potřeba si to neustále uvědomovat :o) Takže proto je Pokojný bojovník film, který je mi vysoce sympatický :o)

Chcete vědět, jak správně používat kuchyňské náčiní, případně pytel na odpadky? Pusťte si tenhle film :o)

Lister: Stromy. Tohle je možná Země! Kocour: Země, s vámi jsme pořád na Zemi. Vidíš stromy a hned je to Země. Kdo říká že tohle není planeta osídlená nahýma bojovýma kočkama které mě musí potkat abych je pomiloval?

Nejlepší motivační řeč ever : "Nemáme se čeho bát, kromě strachu samotného. Teda kromě bolesti. Možná i ponížení. A samozřejmě smrti a neúspěchu. Ale kromě strachu, bolesti, ponížení, selhání, neznámého a smrti se nemáme čeho bát, jenom samotného strachu! Kdo jde se mnou?"

Rimmer: Ať jdu kamkoliv, všude je takový otravný ufňukaný zvuk. Lister: Jo, to seš ty. Přestaň mluvit a přejde to. Rimmer: Pořád to slyším. Lister: Pořád mluvíš.