mala_kea

Celkově to působí nedotaženě. Fincher chtěl říct mnoho věcí, ale nezadařilo se zodpovědět ani jednu otázku. Akční stránka spíš není a několikrát ohraný příběh ani Fassbender nezachrání. Nic, co bych doporučil dál.

Malé vítězství lze spatřovat v tom, že Jan Žižka ani chvíli nepůsobí nechtěně směšně, což jsem se trochu bál, že bude. Produkčně je film zaopatřený solidně, zásadně ale selhává ve vyprávění. Já jsem se do toho příběhu prostě nedokázal dostat. Je to nepřehledné jak na úrovni celého toho dramatického oblouku politického pletichaření, tak i na úrovni jednotlivých scén (v nichž by bylo záhodno chápat kdo, kde, kam, ale ne vždy to chápat jde). Co funguje obstojně, to jsou sekvence s brutalitkami. Mohla to bejt solidní 80minutová špinavá středověká řezničina, ale když tu byly ambinace na větší hollywoodskej spektákl, tak holt bohužel. Mimochodem, já vlastně fakt nechápu, proč někdo natáčí film "Jan Žižka", přičemž si ze Žižkova života vybere období, o němž nikdo nic neví, takže je děj kompletně vyfabulovaný. Nekritizuju to ve smyslu, že bych to promítal do hodnocení, jen to zkrátka nechápu.

Kromě sympatických hrdinů, kde jasně obě superhvězdy válcuje repující černoška, je ten film naprosto o hovně a naprosto nepřehledný. To potvrzuje i pár CGI akcí, které občas měly nápad (ten v mrazáku byl fakt cool), jinak mě to fakt moc nezaujalo. Vizuál fajnový, ale důkaz, že film byl slabý, je i to, že jsem u něj dvakrát klimbal. Velký a těžký (pod)průměr? 45%

Oproti Utøya, 22. července klasičtější zpracování, ale ve zručné režii excelentního Greengrasse. První polovina filmu je pětihvězdičková. Odsýpá jak hodinky, je napínavá a pomalu k nesnesení dravá. Jenže jak jde čas a polovina se přehoupne, snímek začne být poněkud zdlouhavý. Informace se začnou opakovat, tempo se skoro zastaví a my jen čekáme na finální soud, až se oběť a masový vrah uvidí tváří v tvář. Díky Bohu to celé probíhá bez zbytečného patosu, který tu sice též je, ale ne tak výrazný. Nicméně 22 July je i přes svou řemeslnou stránku spíše čtyřhvězdičkovým než pětihvězdičkovým filmem. A to právě díky druhé půlce. Rád jsem se na něj podíval, jásal nad Greengrassovo rukopisem a zhnusil se nad činem jednoho zločince. Co film měl divákům předat, jistě dobře předal a já zvedám palec nahoru jeho filmařské kvalitě.

Na olympiádě krimi seriálů by se po příletu Pádu hrálo už jenom o druhé místo. A mně po těch sedmnácti hodinách přijde velká škoda, že se do kina nedá chodit i na seriály. Málo postav a pomalé tempo jsou pro mě dva klíčové faktory, protože díky tomu jsem se dokázal sžít úplně s každým. Nemusel jsem poslouchat slovní průjem a ani mě nebolela hlava z tiků kameramana, tak jako to je u většiny současných seriálů. Pohltila mě atmosféra a kdybych náhodou byla ženská z Belfastu, ani nebalím kufry a rovnou zdrhám. Prostě paráda, co si budeme, a nejlepší na tom všem je zakončení. Gratulace do Anglie.

Fanoušci odpustí, ale já se neskutečně nudil. Muzikálové pasáže mi vysloveně lezly krkem a český dabing filmu spíše uškodil.

I v 50 letech je pořád hezká a umí i hrát. A že zvládá i slušnou akci je nesporné. Ale divný scénář a nedotažené postavy odváží film do zapomnění.

Díky neskutečně hot Monice koukatelné, avšak nijak závratné. Sem tam hláška, sem tam trapárna. Arnoldovi už odzvonilo.

S knižní předlohou a jejím základním vyzněním to moc společného nemá a v tomto směru (a vlastně i celkově) zůstávají předchozí dvě filmové verze nedostiženy, ale jako válečný film z První světové a navíc z pohledu německé strany, je to hodně dobré a zobrazené hrůzy zákopové války jsou natočeny hodně syrově a uvěřitelně, takže za mne spokojenost.

Vyškolen videoherní průpravou dost zklamán. Po úvodu, po kterém čekáte úžasnou postapo jízdu, přijdou díly, které by klasik Jára C. označil nuda nuda šeď šeď. Mutantama se šetří tak, že po několikátém dílu už zapomenete jak vůbec vypadali a nudné flashbacky vás nutí použít rychloposuv. Škoda, očekávání bylo velké a o to větší zklamání.