odia

Velmi mě pobavily ostatní komentáře typu: seriál je vyprávěn ze ženského pohledu. Zábavné na tom je, že nikdy u seriálů a filmů nečteme, že je děj nahlížen mužskou optikou - což je asi 90 % všech děl. Navíc z prvního dílu je jasné, jak by to dopadlo, kdyby děj byl vyprávěn z pohledu muže - ano, skončilo by to u prvního dílu. Seriál se točí kolem problematiky znásilnění. A nejsmutnější na tom je věta, která tam i zazněla - když vám někdo ukradne auto, nebo vám dá po hubě, tak málokdy slyšíte, jestli jste si to náhodou nevymysleli. U znásilnění to bývá pravidlem. Chybelo mi trochu více gradace v závěru, proto 4*.

Dost Pirátů. Prosím, stop. Už ani Depp, pobíhající, křičící a zpomalený není vůbec vtipný. Po třech dílech už se nedá vytěžit nic nového a bylo to dost znát, konec Pramene nebyl také ničím výjimečný (hergot! vždyť je to Pramen života! ten by si zasloužil pořádný konec, ale tam přijde pár Španělů, udělají buch buch buch a čau!), viděné už bylo viděno... Až teda na ty mořské víly, ty byly nejzajímavější a bavily mě. Jedna hvězda za ně, druhá za krev Cruz.

První film, který jsem od prvních 40 minut probrečela až do konce. Malá holka, těžce nemocná, avšak věřící, fanatická matka, milující otec, který pro svou dcerku udělá cokoliv, sestra vychovávaná v náboženské komunitě. Jeden z filmů, který, pokud jste na to ještě nepřišli sami, vám ukáže, jak víra ulehčuje, ale hlavně - jak je nebezpečná a ničemná. Film jsem si zamilovala díky tomu, že se s ním dokážu dostat až na emoční dno, což je někdy nejlepší lék – pořádně se vybrečet. A nejlépe léčí sebelítostivou náladu.