Lízomila

"Ty máš nůž?" "Nůž né." To mi stačilo. Byla legrace a kdo tvrdí, že ne, je suchar. Nechápu, proč se od takových filmů čeká vždycky něco víc. Točí se, aby na ně lidi chodili do kin a občas si je pustili v televizi, ne aby uchvátil svým neuvěitelným příběhem nebo něčím jiným. S herci a příběhem spojenost. A někdy pozdějc, až budu chtít vidět nějakou oddychovku, u který se zasměju, šáhnu po něm.

Ou! Tak tenhle film musíte buď milovat nebo nesnášet, nic jinýho nepřipadá v úvahu, aspon mě to tak přijde. Já bohužel patřím k těm druhým. Nemyslím, že jsem úplný umělecký barbar, ale v tomhle filmu bylo na mě navaleno umění trochu víc, než je zdrávo. Perfektní hudba, černobílé záběry, ale 7 dní vichříce, pojídání brambor a převlíkáníse je na mě moc. Druhá hvězdička je za autorův rafinovaný popis filmu.

Milý a navzdory té době, i vtipný a nenásilný. Díky pánovi v kině, který hned při úvodní scéně v tělocvičně pronesl: " Hele, tohle si pamatuju," i dist autentický. Šabacha mám ráda a tohle zpacování se povedlo, přišlo mi to trochu jako pokračování Pelíšek.