epicek

Trvalo to sice déle, ale o to víc to za to čekání stálo. Druhý díl posunul ještě měřítko o několik úrovní výš a jde to na něm vidět už od samého začátku. Je to nádherná vizuální podívaná, která je doprovázena naprosto ohromujícím soundtrackem od samého mistra. Karty už byly rozdány minule, takže o to víc se šlape na plyn a vygraduje to v až v samotném závěru, kde se teprve zpomalí a utnou vás jen samotné titulky. Timothée se tady ukázal v úplně jiném světle než ho známe a během obou filmů si prošel tak neskutečným vývojem postavy, který dokázal i dokonale přenést na plátno a role ultimátní alfy byla perfektně uvěřitelná. Pro mě je ale největší uchvácení v tom, jak Villeneuve dokázal celý ten svět Duny prodat a díky toho jsem naprosto fascinován a zaháčkován a chci prostě víc. Proto jsem neskutečně rád, že mám nový oblíbený svět, který se v klidu může zařadit vedle těch ostatních ikonických od Středozemě až po Bradavice. Myslím si, že něco takového se objeví v kině jen jednou za několik let a největší úleva je taky uvědomění, že kromě osvědčených veteránů, ještě poctivá a kvalitní filmařina v dnešní době úplně nevymřela. Nebál bych se opravdu tvrdit, že tohle je nová laťka novodobého sci-fi žánru na velkém plátně. Lead them to paradise.

Ať už si Christopher Nolan vybere jakoukoliv látku k natočení filmu, dokáže z ní vyždímat naprosté maximum a přenést jí na plátno v takovém stylu, který podle mě nikdo jiný v novodobé filmařině neumí. Oppenheimer je opravdu tříhodinová konverzační nálož, která vyžaduje všechny vaše jednotky pozornosti, ale na konci se odmění tak neskutečným pocitem, který jsem už teda v kině neměl dobrých pár let (paradoxně naposledy u Interstellaru). Cillian Murphy si tu jednoznačně říká o nominaci na Oskara, jelikož jeho ztvárnění teoretického fyzika, který navždy změnil svět, je totální pastva pro oči a uvěřitelnost jeho postavy opravdu posouvá hranice o kus dál. Druhý největší highlight je stoprocentně Downey Jr., který dokázal, že je opravdu pan herec a ne jenom Mr.Stark. Van Hoytema mě svou prácí s kamerou uchvátil už před 9 lety u Interstellaru (here we go again), ale to co předvádí poslední roky dále, opět potvrdil i tady. A taky je třeba vypíchnout čím dál více viditelného Ludwiga Göranssona, jehož stopy ve světě soundtracku jsou výraznější každým dalším jeho dílem a nebojím se tvrdit, že tahle skladba je jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy slyšel. Nolan je opravdu poslední mohykán, který se nebojí točit filmy poctivě a originálně, ať už jde opravdu o cokoliv. Tahle věc se určitě řadí k těm nejlepším filmovým zážitkům v mém životě. Now I am become death. Destroyer of worlds

Laťka byla po prvním díle nasazena zatraceně vysoko ale byla s přehledem překonána. To, že animace je zase o level jinde není třeba ani zdůrazňovat. Tenhle film je prostě na absolutním vrcholu toho, jak má vypadat komiks na velkém plátně a netýká se to jen vizuálu, jelikož Spider-verse je tady využit na maximum se vším, co k tomu patří. Masterpiece, který dokáže každou další minutou jen fascinovat, jelikož to od začátku zařadí extrémně vysoké tempo, které zpomalí až se závěrečnýma titulkama. Tohle je must see! I didn’t want to join a band, so i started my own.

Tady prostě není o čem. Mr.Wick chce prostě svůj vytoužený klid a je ochotný prostě vsadit all-in. Tahle jeho poslední(?) jízda je opět našlápnutá a i přes totálně rekordní stopáž v rámci této série, to prostě odsýpá a člověk nemá čas se nudit. Keanu je opět klasicky ve svém "yeah" módu a zbytek zdatně sekunduje a obzvlášť Bill Skarsgård jako Markýz je famózní. Nejvíc je třeba asi vypíchnout opět ty šíleně vymazlené akční pasáže, které fakt extrémně lahodí oku a jedna teda obzvlášť! (smekám před nápadem kamery z vrchu při čistce). Holt Chad Stahelski a všichni okolo právem opět dokázali, že tahle série nemá zatím v tomto směru konkurenci. Chci rozhodně víc z tohoto univerza a nemůžu se dočkat těch dalších projektů. You ready, John? Yeaaaah

Když před devíti lety odstartoval James Gunn jízdu s touhle partičkou, absolutně jsem nevěřil tomu, že tahle banda mi přiroste k srdci tak moc, že půjde o mé nejoblíbenější postavy z celého MCU. Všechno krásné ale jednou musí skončit a i tahle rozlučka je toho důkazem. Jsem moc rád, že i napotřetí to dopadlo nejlíp, jak mohlo. Ačkoliv se tady emoce dojí na totální maximum a místy se jede v dost vážném duchu, je to naštěstí skvěle namixované s typickým "strážcovským" humorem a odlehčeným tempem. Soundtrack je opět trefa do černého, ačkoliv by se mohlo zdát, že není až tak ikonický, jak třeba v prvním filmu. Jsem moc rád, že v Marvelu to ještě není vše úplně tak ztracené a od Endgame dostáváme v podstatě nejlepší počin ( ještě samozřejmě s posledním Spider-Manem). Řekl bych, že tohle je přesně ten typ filmu u kterého si přejete, aby nikdy neskončil, protože si uvědomíte, že vám tahle parta odpadlíků bude prostě chybět. We were gone for quite a while. But no matter what happens next, the galaxy still needs its guardians.

Poslední Vřískot je určitě o dost lepší, než jeho předchůdce, ale to ve finálním součtu ještě neznamená, že jde o trefu do černého. Přesunutí děje do New Yorku je velice svěží a vítaná změna a hlavně řádění Ghostface má tady o dost větší spád. Co je ale bohůžel až moc do očí bijící jsou opět plot armory jednotlivých postav a spoustu nelogických věcí ze strany scénaristů, což může samozřejmě omlouvat fakt, že je třeba to brát s určitým nadhledem v rámci žánru. Jsem určitě zvědavý, zda se tahle frančíza ještě přihlásí v buducnu o slovo. I got it wrong again. Fuck this franchise

Ant-manovi filmy jsem vždy bral v rámci MCU jakožto odlehčující odbočku s malým dílkem do celého puzzlu. Postavit začátek páté fáze zrovna na něm se mi nepozdávalo už od začátku, ale snažil jsem se nedělat si předsudky. Bohůžel se všechny ty obavy naplnily. To, že se celý děj odehrává v digibordelu by se dalo ještě překousnout, ale celý ten příběhový twist je prostě k smíchu a bez větší hloubky. MODOK je ultimátní meme materiál, který bude brzy kolovat internetem ve velkém. Největší highlight je samozřejmě Kang, ale celý jeho smysl zůstal totálně pohřben pěkně hluboko. Bojím se toho, co přijde dál a mám takový pocit, že ten Feigeho peak skončil s Endgamem. I'm the man who can give you the one thing you want. 

S čistým svědomím můžu říct, že se jedná o jeden z nejvtipnějších sitcomů, které jsem v životě viděl. Kouzlo je taky v tom, že na pozadí všech těch gagů a totálně bizárních situací, dochází i k pečlivému vykreslení skoro všech vedlejších postav. Jakmile se to od druhé série rozjede po svém, tak se zpomaluje až na konci té sedmé, kde to vygraduje největší změnou, která pak ovlivní ty slabší poslední dvě řady. Ten kdo dělá v korporátu, dostane veškerý ten humor umocněn ještě dvojnásob, jelikož přesně tohle je ze života. Neskutečně zábavná věc a těch 75 hodin času za to vážně stojí a navíc podle mě je tady Steve Carell v životní roli. That's what she said!

Naprosto opulentní podívaná, která je vypiplaná i do toho nejmenšího detailu a je opravdu radost to sledovat. Cameron se toho opět nebál a servíruje fakt ještě hutnější nálož Pandory a jejích krás. Celá zápletka je bohůžel jen v podstatě otočená jak z prvního dílu a prim hrajou hlavně dětské charaktery, které to ale dokážou utáhnout. Tři hodiny jsou sice dost, ale poslední třetina filmu šlape na plyn tak moc, že to ukončí až závěrečné titulky. Ale i přes tuhle obří stopáž, je to opravdu skvělý zážitek. The way of water connects all things.

Ritchie se s tím tentokrát sice moc ve svém stylu nepomazlil, ale tomu filmu to na jeho zábavnosti zase tolik neubírá. Špionážní přímočará jízda na kterou se skvěle kouká, jelikož se skáče z jedné lokace do druhé a k tomu skvělé dialogy. Statham to absolutně s klidem táhne kupředu a Aubrey je famózní. Reálně tomu chyběl jen pořádný tah na branku a mohlo to být ještě o kapku jinde! Orson Fortune. That is a sexy name.