Handle

1. SÉRIE (85 %): Fajn feel-good oddychovka, která nejspíš neudělá díru do světa, ale fandy dramedií milující různá životní moudra třeba i o tučňácích (takže mě) minimálně velmi potěší a pohladí po duši. Sice je psychologie postav trochu zjednodušená, ale jinak je to nesmírně příjemná podívaná. Zatím hodně, hodně pěkné čtyři hvězdy. // 2. SÉRIE (90 %): Myslím, že lehký posun už je znát i v psychologii postav, takže já jsem nadšenej zas o chlup víc a rád zvedám na plný počet hvězdiček. Jako celek se mi to opravdu moc líbilo - má to takovej ten správňáckej nadhled a člověk se u každého dílu zamyslí i zasměje. // 3. SÉRIE (95 %): Nevím, jestli Atypical opravdu čím dál víc "zraje" nebo ho mám prostě jen čím dál víc raději, nicméně 3. řada mi přišla prostě zase o něco víc konzistentní. A dokonce i více postav zde dostává svůj zasloužený prostor (třeba taková Paige mě tentokrát opravdu bavila). Prostě bravurně vyvážená dramedie (vtipná i dojemná) a zatím naprosto jednoznačně můj oblíbený seriál od Netflixu. // 4. SÉRIE (85 %): Sice finálová čtvrtá řada není "vrcholem seriálu", ale rozhodně se za sebe nemusí stydět a bylo to milé důstojné zakončení - hlavně úplně závěrečné díly. Atypical tak u mě zatím stále drží titul "nejlepší Netlix seriál", a tak čtyři a půl hvězdy mile rád zaokrouhluji nahoru. :)

1. SÉRIE (90%): Parenthood je další z řady seriálů, který nemá takovou pozornost, jakou by si zasloužil. Nejspíš je to tím, že pro lidi už prostě nejsou tolik atraktivní "dramata ze života" a kde není sto miliónů zvratů a cool postavy, tak je to nuda. Nicméně já na tomto seriálu opravdu oceňuji právě ty obyčejné postavy řešící každodenní radosti a starosti. Každý díl z 1. řady si opravdu drží stejně dobrou úroveň, možná tomu jen občas chybí větší spád a "wow momenty". Seriál na mě působí opravdu přirozeně, pohladí po duši a utvrdí v tom, že rodinné vztahy nejsou jednoduché, ale přeci mají své kouzlo. Teď bude jen záležet jaká témata (a jak kvalitně) bude seriál dál řešit, protože režii, scénář i herce na to má. // 2. SÉRIE (90%): Druhá řada je přesně taková jako první - oslava každodenního života podaná s citem a se spoustu emocemi. Možná mi trochu neseděly některé nové vedlejší postavy, ale vyrovnaly to zase opravdu báječné díly. // 3. SÉRIE (80%): 3. řada je takový nepatrně (!) horší standard. Stále to je neskutečně "feel-good" a stále to mnohdy neskutečně dojímá a baví, nicméně mi to přišlo o trochu slabší než předchozí dvě řady. Že to byla občas vata by mi ani nevadilo, ale že byly poslední díly tak urychlené, to mě rušilo hodně. Měl jsem pocit, jak když tvůrci za každou cenu potřebovali do dvou posledních dílů nacpat všechno. Zdálo se mi to fakt násilné, na Parenthood abnormálně. Ale jak jsem řekl, jinak to bylo pořád dost fajn. // 4. SÉRIE (100%): Bezesporu nejlepší řada. Sice tam jsou stále někdy všichni na facku, ale zaokrouhlím na plný počet... :) Hned ze začátku bych pochválil nové vedlejší postavy, poprvé za celý seriál mi nováčci přišli celkem sympatičtí. Jinak jsem byl nadšený, 4. řada byla obzvlášť dojemná, samozřejmě tomu nejvíc přispěla dějová linka s Kristinou. Většina dílů byla naprosto brilantní, snad jsem i cítil lehký režijní pokrok, například sdělení nemoci rodině bylo tak emotivní a přesto tam nebylo nic vyřčeno... Jen tak dál! // 5. SÉRIE (100%): Tak si říkám, jestli je Parenthood o tolik lepší než na začátku nebo se mi to jen zdá díky tomu, že mi postavy tolik přirostly k srdci. Je to až neuvěřitelné, protože každá postava se svým způsobem občas chová na proplesk, ale stejně je máte rádi. Čtvrtá řada je stále TOP, ale i tuto sérii jsem si náležitě užil. // 6. SÉRIE (100%): Nádherná tečka. Mohu říct, že Parenthood je jeden z nejlepších seriálů, jaké jsem kdy viděl a že mi nikdy nebylo tolik líto, že už žádný díl neuvidím. Každopádně je opravdu obdivuhodné, že si seriál celých šest sezón udržel plus mínus stejně kvalitní úroveň, to se povede málo komu.

1.SÉRIE (90%): Důvod, proč jsem se na tento seriál nakonec začal koukat bylo jednak to, že mám rád hudbu (a nemám vyhraněný styl) a jednak překvapivě pozitivní ohlasy. A co je teda na Glee tak úžasného? Bez pochyby casting. Snad všichni herci jsou prostě výborní a nesmírně talentovaní. Charaktery postav jsou sympatické a propracované. Dále se mi líbí poslání seriálu, Glee se snaží poukazovat na vztahy mezi teenagery a mnoho dalších problémů (těhotenství, sexualita, šikana, kolektiv) a občas přihodí i nějaké to morální ponaučení. Ovšem můžu říct i to, že občas se tam najednou mihne nepochopitelná a nelogická věc, která je od reality zase hodně daleko. Jinak kombinace Komedie/Drama je fajn a v seriálu JSOU emoce (někdy Vás seriál pobaví, někdy zase zvážní a dokonce i dojme), no a muzikálová čísla jsou opravdu špičková. Písně jsou výborné a mnohdy opravdu mnohem lepší a nápaditější než originál... Opravdu chápu, že to nesedne každému, ale já hodnotím po první sérii plným hodnocením... // 2. SÉRIE (90%): Že by nějak 2. série výrazně klesla se mi teda fakt nezdálo. Totální "feel-good" seriál, už oficiálně! :) Sice není dokonalý, ale rozhodně je originální a výjimečný. Nic obdobného prostě nenajdete a už za to ho velmi uznávám. Glee není jednoduché, ač je to seriál někdy trochu "děravý", začínám ho mít čím dál radši a rozhodně si myslím, že je lepší ujíždět na tomhle než třeba na jiných skvostech pro "teen"... // 3. SÉRIE (90%): Stejně tak, jako všechny série, tak i ta třetí má slabší i silnější díly, ovšem celkově si s ní tvůrci pohráli výborně. Hlavně závěr je naprosto super. Díl "Nationals" (3x21) mě dojal k slzám. Celkově to bylo dost emotivní a atmosféru si to drželo parádně. Ovšem musím uznat, že 4. řady se trochu obávám, ale rozhodně jí dám šanci a jsem rád, že Glee pokračuje... // 4. SÉRIE (60%): Stalo se to, čeho jsem se obával - kvalita seriálu šla dolů. Pořád je to dobré, ale se srovnáním s ostatními sériemi mnohem více nevyvážené, hloupé, přeplácané a nudné. NY linka asi vítězí - přeci jen původní casting (Lea Michele a spol.) je stále to, proč se vyplatí Glee dále sledovat. Nové postavy sice nejsou až tak špatné, ale už nejsou tolik zajímavé. No, nevím, potvrzena už je 5. i 6. řada a i když jsem svým způsobem rád, stejně si říkám, že možná nebylo na škodu skončit v tom nejlepším... // 5. SÉRIE (50%): Se čtvrtou řadou to bylo spíše jako na houpačce, kvalita dílů byla odlišná - jednou jsem jásal, podruhé byl zklamán. V páté sérii to bylo podobně, akorát ve větší míře a s tím, že špatných či nezáživných dílů bylo čím dál tím více. Místy už mi to ani nepřišlo jako Glee. Zbytečně se přehánělo, všude byla vata. Párkrát jsem se dokonce i styděl, že něco tak scénáristicky debilního ještě sleduji (to jsem si nikdy nemyslel, že řeknu, ale je to tak). Postavy se také čím dál tím víc chovají stupidně. Přitom je vidět, že když tvůrci chtějí, tak stále umí, díl The Quarterback (5x03) je třeba naprostý klenot a dost možná nejlepší díl celkově. No, zbývá už jen doufat, že závěrečná 6. řada nebude ještě horší a aspoň se seriál důstojně rozloučí. // 6. SÉRIE (60%): No, musím říct, že 4., 5. i 6. řadu za Glee prostě nepovažuji, nicméně závěrečné dva díly této řady byly opravdu nádherné a byl jsem nad míru spokojen. Takže alespoň ta pěkná tečka se konala, zbytek řady ale už raději pitvat nebudu, asi jsem chtěl vidět prostě něco jiného než zbytečné blbnutí a experimentování. :)

Přátelům jsem ze začátku dal pouhé dvě hvězdy (nikdy jsem jim nevěnoval extra pozornost, nevím proč). Jednou jsem se ale rozhodl kouknout se na to pěkně od začátku, díl po dílu. Už po 1. sérii mi to bylo jasný - tohle je sitcom přesně pro mě a v mých 17-ti se stal naprostou špičkou ve svém žánru. Stává se často, abych si z šesti herců v hlavní roli nemohl vybrat jednoho nejoblíbenějšího? Když se mě někdo zeptá, koho z nich mám nejradši, tak si prostě nedokážu vybrat. Tak skvělý výběr herců se nestává denně! Nejsou to Ti nejlepší, oscaroví herci, ale v tomto seriálu jsou DOKONALÍ! Přátelé je tak vtipný a příjemný seriál (někdy opravdu i ze života) s neuvěřitelnou atmosférou a skvělými zápletkami! Právem kultovní! A ta sehranost, kterou herci předvedli je prostě neuvěřitelná! Každej z nich do toho dal něco vyjímečného. Nezapomenutelné a nadčasové! A můžu se u toho potrhat smíchy! :) Jediný, co mě snad mrzí je, že jsem s Přáteli nevyrůstal. Nezažil jsem tu mánii, netěšil jsem se na jednotlivý díl u kterýho bych měl úsměv na tváři už při titulkách, neměl jsem plakáty Přátel... Musela to být bomba! :) // PS. Chválím výborný český dabing! // Dnes (26. 5. 2011) jsem dokoukal všechny díly (což se mi málokdy stává!) a musím říct, že doposud žádný sitcom nemůže Přátelům konkurovat více. Ač se povídá, že novější série jsou horší, mně osobně se líbily všechny. Ve všech jsem se zasmál, všechny mi něco daly. A poslední epizoda mě dokonce i zároveň dojala. Opravdu jsem si nechtěl připustit, že sleduji poslední díl. Protože... život je třeba OPRAVDU brát s nadhledem. Díky za tenhle seriál. Rád se k němu budu vracet. // PS. Doufám, že spekulace o celovečerním filmu se opravdu vyplní! Je to výzva! Byl bych zvědavý, jakým směrem by film směřoval. Třeba by to nebylo dobré, ale třeba jo... :) Každopádně moje účast v kině by byla jistá... Tak a to už je vše, co jsem tu chtěl říct... :)

1. SÉRIE (90 %): Dokonalé to určitě nebylo, ale dostatečně poutavé a silné určitě ano. Souhlasím s názory, že mi chybělo více informací o Gileádu. Neříkám, že jsem hned v prvním díle potřeboval vědět úplně všechno o systému Gileádu, ale časem bych alespoň pár informací rozhodně uvítal. Osobně jsem čekal také více gradující a velkolepější finále, ovšem nepochybuji o tom, že se ho ještě nedočkáme. Seriál má beze sporu obří potenciál a věřím, že pokud se téma chytne za správný konec, mohou vyždímat následující řady ještě více. Každopádně první řada byla super. Napínavá, nepředvídatelná, emotivní. Atmosféra naprosto špičková a herecké výkony obecně bezvadné, mnohdy naprosto geniální. Kupříkladu na Elisabeth Moss jsem si pár dílů musel zvykat, ale taková Yvonne Strahovski nebo Ann Dowd, to jsou fakt naprosto přesně zahrané role. Knihu jsem nečetl, ale absolutně mě vyrazilo dech, že byla napsána v 80. letech. Člověk by řekl, že takový námět může být pár roků starý a ono prd... Nevím tedy jak kniha, ale seriál působí velmi vyspěle, ačkoli by to mohl být klidně teen materiál alá Hunger Games, pokud by obsadily herce o deset, dvacet let mladší. Celkově tedy nadšenost a hrozně moc se těším na pokračování. PS. Dost cool mi přišel ten wtf výběr písní v prvních dílech. // 2. SÉRIE (100 %): No to byla síla! Nakonec se to vážně vzalo za ten správnej konec a máme tu ještě o chlup lepší řadu než tu první. Žasl jsem doslova od prvního do posledního dílu. Můžu však upřímně říct, že znovu bych si to nepustil, protože tísnivý pocit při sledování už se mnohdy nedal vydržet. S postavami jsem permanentně trpěl jak blázen a nejednou se mi rozbušilo srdce a rozdýchával jsem díl. Na druhou stranu takhle intenzivně vyvolat emoce je obdivuhodný. A ještě obdivuhodnější je fakt, že seriál ty emoce nevyvolává kdejakým povrchním šokujícím zvratem, ale dokáže to i s pomalým tempem. Kolikrát jsem si říkal, že se toho v x dílech zas tak moc nestalo, ale přesto by se napjatá atmosféra dala krájet a nechápal jsem, že jsou najednou závěrečné titulky. Filmařsky je to bez přehánění opravdu geniální počin. Od režie, scénáře, kamery až po hudbu (opět mě bavil ten občasný creepy výběr hudby). Výborná byla i práce s tichem. Hrozně mě také bavilo, jak druhá série neustále bourala očekávání a děj byl pro mě naprosto nepředvídatelný. Zapomenout nemůžu ani na výborně napsané postavy a jejich ztvárnění. Díky většímu prostoru tentokrát ještě více zazářila Yvonne Strahovski. Postava Sereny si prošla v této řadě největším vývojem a bylo to fakt skvělé sledovat (v jednom dílu bezcitná mrcha, ve druhém jí vám je skoro líto). Jinak byla opět bravurní samozřejmě i Elisabeth Moss a Ann Dowd… ale vlastně i spoustu dalších, takže je trochu zbytečný vyjmenovávat tu polovinu obsazení. Nicméně můžu říct, že obecně mi v seriálu přijde mega dobrá psychologie postav – každé rozhodnutí u jednotlivé postavy působí opravdu uvěřitelně. Akorát mám rozpačitý dojem ze závěru, který mě nepotěšil (ale vzhledem k tomu, že finálový díl jako takový byl naprosto excelentní, tak mi přijde hloupé to promítat do hodnocení celé série). Upřímně se ale trochu obávám, jaké jsou záměry pro třetí řadu. Zatím fakt nemám ponětí, jaké uspokojující vysvětlení mají tvůrci pro závěr této řady. Ale na druhou stranu věřím tomu, že tvůrci si jsou vědomi, že příběh teď musí posunout někam jinam a nakonec to přeci jen bude mít nějaký hlubší smysl. Zatím jim ještě důvěřuji, tak uvidíme... :) Nicméně jestli u nějakého seriálu netoužím po zbytečném natahováním, tak je to právě Příběh služebnice. Dokážu si představit ještě dvě, tři řady, ale někde jsem četl, že snad mají materiál na deset řad, tak doufám, že nakonec najdou dostatek soudnosti. A nejen kvůli kvalitě seriálu, ale i psychické pohodě fanoušků... :) // 3. SÉRIE (60 %): No, tak to vypadá, že tísnivá atmosféra je dočista pryč. Občas jsem cítil i silnější místa, ale jinak to byl slušnej pád dolů, ty jo. To už se ani nedivím, že mají tvůrci "materiál na deset řad", když začali psát scénář, který nemá hlavu ani patu a o nějakém vývoji děje tentokrát nemůže být ani řeč. Zbytečnost některých dílů je totiž do nebe volající a psychologie postav je příšerná (pokud berete v potaz předchozí dvě řady). June se najednou chová jak hrdinka, která může všechno - takže jsem se po pár dílech naprosto přestal bát, že by se jí něco mohlo stát (což bylo na předchozích řadách výborný - taková ta nejistota - že každý pohled / slovo / může být nebezpečné). Serena mění svoji osobnost snad v každém díle a tvůrci fakt naprosto zabili potenciál takhle zajímavé postavy. A mohl bych pokračovat... Třetí řada prostě není vůbec tak temná a stojí buď na jednom místě nebo naopak hraje na jistotu. Občas jsem se nemohl zbavit i pocitu kýčovitosti - najednou to na mě bylo nějak moc americké, sentimentální, přehnané. Nevím. Kdybych neviděl ty dvě řady před tím, tak si možná řeknu "ok, dobrý", ale takhle jsem zklamanej a nevím, jak se z týhle natahovaný vaty a zpackaném scénáři chtějí vymotat. Dobrý záblesk byl až v posledních dílech, ale že bych zas skákal nadšením se taky říct nedá. Nezbývá jen doufat, že se z tohodle škobrtnutí tvůrci poučí a že čtou i ohlasy fanoušků.

Scrubs je v podstatě ukázkový příklad toho, co si chci odnést z filmu / seriálu. Tak hlavně miluji, když se umí sladit komedie i drama dohromady. Scrubs je rozhodně spíše komediální seriál, s čímž nemám problém, protože je opravdu velmi zábavný i nápaditý (nejen díky výborným představám JDho). Vynikající vtipy ale v zápětí mohou vystřídat i drama momenty, pro které mám opravdovou slabost. Ač je to seriál z lékařského prostředí, všechny ty myšlenky a úvahy, které tam padnou, jsou řečeny tak výstižně a jsou tak ze života, že mám z toho vždycky husí kůži. A co se týče herců a postav, tak tam nemám také naprosto žádné výhrady. Co postava, to perla. Všichni Vám přirostou k srdci, protože jsou prostě úžasný. No a jak dopadá pravé a kvalitní komediální drama? No samozřejmě, že pocitem "feel-good... :) A proto je to naprosto jasně za 5*!

1. SÉRIE (100 %): WOW!!! Byl jsem téměř přesvědčený, že to nebude nic moc pro mě, ale musím říct, že je to nakonec jeden z nejgeniálnějších seriálů, který jsem doposud viděl. Stejně jako ostatní uživatelé, ani já nevím, kde mám začít chválit. Luxusní scénář? Styl vyprávění? Střih? Nebo hudba? Tady bylo prostě všechno dobře - po filmařské stránce naprosto dechberoucí. Ale nejen po stránce filmařské. V podstatě už od Pilotu jsem byl neustále v napětí - kdo, co, jak? Bylo skvělé, jak si seriál s divákem hrál, překvapoval a boural očekávání. V podstatě každý díl byl neuvěřitelnej, ale u finále už jsem skoro fakt nedýchal a klepal jsem se nervama. Už dlouho mě něco tak emočně nepoložilo. Herecké výkony doslova fenomenální, věřil jsem všechno všem (a rozdával bych jedno ocenění za druhým). Snad každá postava byla naprosto přesně zahraná a zajímavě vykreslená, takový herecký koncert už opravdu hodně dlouho nepamatuju. Jedním slovem dokonalost, která má můj maximální obdiv a respekt. 2. SÉRIE (90 %): Po prvním díle jsem se tak trošku obával, jestli bude mít další řada dostatečně nosný příběh, ale obavy byly zbytečné. Ano, asi to nemohlo vyloženě "přebít" fenomenální první řadu, ale nakonec se podle mě ze druhé série vytěžilo na 200 %. Seriál jen začal trošku vlažněji, ale o to víc prostoru měl pro gradaci, což vlastně vůbec nebylo na škodu a dost jsem si užil i tuhle druhou dámskou jízdu. Je to vážně asi nejpovedenější casting v historii seriálů a že splašili ještě jako wtf bonus Meryl Streep (a je asi zbytečné dodávat, že hrála stejně jako ostatní neskutečně...) je už vážně úsměvné... :) Tak nějak tuším, že ohlasy druhé řady ještě trochu předčili očekávání a že se opět bude oprávněně rozdávat jedno ocenění za druhém, nicméně za mě i tak přeci jenom vítězí první řada. Každopádně Sedmilhářky totálně miluju a v hloubi duše si pořád tak trochu přeju další řadu, nicméně uznávám, že zakončení bylo uspokojivé a možná by tentokrát nebylo na škodu "utnout" to v nejlepším. Ačkoli pokud něčemu důvěřuju, že by si to dokázalo udržet kvalitu, tak to je tenhle seroš... :)

Opravdu zábavný seriál s nesmírně sympatickým castingem. Dokumentární forma tomu přidává navíc ještě originalitu a když po smíchu přijde závěr s nějakým tím životním moudrem, tak je moje nadšení opravdu maximální... :) Navíc si podle mě zatím všechny řady drží výbornou úroveň.

PILOT (100 %): Už hóóódně dlouho jsem nebyl z Pilotu tak nadšený - bylo tam tak nějak vše, co je třeba k tomu, aby seriál nalákal k dalšímu sledování. Postavy byly přehledně představeny, díl skvěle gradoval a závěr neskutečně mile překvapil. Celé to bylo civilní, netlačilo to zbytečně na pilu, ale přesto se dílu nádherně podařilo vyvolat emoce. Navíc herci jsou sympaťáci, režie přesně ví, co jak kde udělat a výborně zvolená hudba všemu dává třešničku na dortu. Pokud se i další díly ponesou v takovém feel-good stylu, tak budu asi brečet radostí! :) Vážně doporučuji, vypadá to na kvalitní dramedii s obrovským potenciálem. // 1. SÉRIE (100 %): Ano, brečím radostí! Sice miluju tento žánr a věděl jsem, že tento seriál bude pro mě, ale takovou pecku jsem opravdu nečekal. Za sebe můžu říct, že jsem ještě nikdy neviděl lepší první řadu. Naprosto jsem si zamiloval všechny postavy a stále nechápu, kde tvůrci sehnali tak sympatickou bandu herců. Scénář je skvělý a v každém díle mě zajímá každá minuta, takže to vždy uteče jako voda. Často jsem si říkal, že takovou úroveň si přece nemůže udržet každý díl, ale ano, může. Všechny díly si fakt udržely stejnou laťku (až to nechápu). V rámci žánru je to dle mého názoru i nadmíru autentické a realistické, skoro vždy dokážu naprosto pochopit jednání všech postav. Prostě absolutní nadšenost, sledování mě bavilo snad víc než můj vlastní život... :) Jsem také nesmírně rád, že se seriálu daří a tu mega sledovanost mu fakt přeju. Kéž by se televizní stanice a tvůrci seriálů probudili a začali točit více takových seriálů a nejen béčkové Sci-Fi pitomosti. Na další řady se samozřejmě neskutečně těším, jen doufám, že se už nevytáhly všechna esa z rukávu nebo že nepůjde kvalita dolů. Ale něco mi říká, že ne. Každopádně první řada je klenot, to už vím teď. // 2. SÉRIE (100 %): Naprostý vrchol seriálového rodinného dramatu (a možná nejen seriálového). Druhá řada je nejen ještě o chlup lepší než ta první, ale navíc definitivně potvrzuje, že má seriál potenciál klidně na X dalších řad. Pokud jsem se po první sérii trochu bál, že už se vytáhly všechna esa z rukávu a seriál nebude mít dost zajímavého materiálu pro další řady, teď už jen mlčky žasnu a těším se na další a další řady (které zcela jistě budou vzhledem ke sledovanosti). To postupné rozehrávání "minulost - přítomnost - budoucnost" je opravdu geniální tah. Jinak konkrétně druhá řada je samozřejmě neskutečně emotivní záležitost - třeba takový 14. díl Super Bowl Sunday vás samozřejmě rozseká na kousky... i když vlastně zdaleka nejen tento díl. Těch silných momentů je hned celá řada a asi nemá cenu vypisovat tu všechny. Jen prostě řeknu, že This is us naprosto MILUJU. // 3. SÉRIE (85 %): Trochu fňuk, ale naštěstí né až tak rapidně moc. Stále se mi to líbilo a stále na to nedám dopustit, ale buďme zase trochu objektivní a ruku na srdce: jedná se určitě o slabší řadu. Nějaké díly už prostě lehce nudí a zbytečně se natahují a nějaké příběhové linky (např. Vietnam) mě vyloženě nebavily a nestály na silném základu. Osobně mi přišla mnohem víc v pohodě druhá půlka seriálu, kde jsem ocenil i občasné vybočení ze zajetých kolejí (např. díl The waiting room) a také lepší práci s flashbacky/flashforwardy. Takže sečteno podtrženo: stále hodně dobré a kvalitní, ale moc doufám, že další řady budou trošku více originální, udělá se už potřebný krok vpřed a nebude to až taková sázka na jistotu. // 4. SÉRIE (100 %): Jupíjou. Naštěstí se nekoná nešvar klesající kvality a This is us servíruje opět skvělou řadu dokonce i s nějakou tou invencí (nové postavy, práce s časovými posuny apod.). Emoce jsou taktéž zpět v plné síle, takže se opět vesele dojímám i usmívám o sto šest. Tenhle seroš je fakt láska. // 5. SÉRIE (95 %): Doják pokračuje v plné jeho kráse. Rozjezd a dojezd byl možná lehce za očekáváním, ale mnohé epizody naopak udeřily o to silněji. Rozhodnutí o závěrečné šesté řadě mě překvapilo, ale na druhou stranu jsem i rád, že This is us zřejmě zůstane kvalitním počinem v celé jeho délce. Tato řada byla skvělá, dokonce i v určitých ohledech lehce (ale nenásilně) edukativní, což je určitě plus. Teď už jen doufat, že šestá řada nebude až příliš uspěchaná a seriál už jen udělá skvělou tečku, kterou si zaslouží...

1. SÉRIE (95%): Něco mi hned říkalo, že tohle bude perla a nemýlil jsem se. Nikdy nevíte, co čekat - díl může začínat extrémně zábavně a končit neskutečně dojemně. Komediální linka je fajn, i když podle mě se lépe logicky daří drama, vzhledem k tématu. Herci jsou super, hlavně tedy Laura Linney. Občas mi jen trochu vadí přepísklý scénář, dlouho jsem přemýšlel mezi 4 a 5*, jenže pak prišel naprosto fenomenální poslední díl, který v závěru (beze slov!) dokázal vyvolat takové emoce, že mi i těch 5* přišlo málo. Opravdu bych si přál zažít více takových filmových/seriálových zážitků. Sice to možná jako celek úplně dokonalé nebylo, ale finále ano. Nádhera. Neskutečně nedoceněný seriál. Snad si to další řady nepokazí... // 2. SÉRIE (75%): Přijde mi, že tato řada se zbytečně zaobírala nezajímavými věcmi, které neměli pro seriál vlastně žádný větší význam a byla to jen taková vata (například linka s Adamem). Bohužel také ubyly emotivní díly, pro tuto řadu už moc neplatí, že se nějak výrazně střídá smích s pláčem. Přesto se seriál stále drží v nadprůměru a pár hezkých momentů zaručeně přinese. Jen mu chybí zajímavější dějová linka, žádný díl mi v paměti asi dlouho nezůstane, což je škoda. // 3. SÉRIE (80%): O třetí sérii jsem všude četl, jak je zbytečná a ne moc povedená, takže jsem se toho celkem bál, jelikož už předchozí řada si podle mě neudržela stejnou úroveň jako ta první. No, musím říct, že jsem mile překvapen. Rozhodně o chlup lepší než již zmiňovaná 2. řada, jelikož tato je více zapamatovatelná, nápaditější a dynamičtější. Sice to své mouchy to mělo, ale jinak rozhodně příjemná podívaná. // 4. SÉRIE (90%): Emoce v každém dílu. Je až zarážející, jak si tvůrci poradili se 4. řadou. Sice to bylo od začátku do konce dojemné drama, ale přesto si seriál udržel svůj humor z předchozích řad. Každá série měla svý mouchy, ale shrnul bych to asi takhle. The Big C je geniální a neskutečně silný především v segmentech, jako celek je to "jen" výborné. Kdo tento seriál neuvidí, asi nikdy nepochopí, že smutek nemusí vyvolat pouze mega vážné drama s mega vážnými dialogy a hereckými výkony. Stačí citlivý příběh ze života s trochou nadsázky a... vlastně je ještě asi potřeba Laura Linney, protože si nejsem jistý, jestli by to fungovalo s jinou herečkou. Jsem přesvědčený, že velký podíl na kvalitě má opravdu její neskutečný herecký výkon.