Ne, Taken není zajímavé a vlastně ani zábavné (imho). Pěkně natočené, ovšem překypující hromadou nejrůznějších přinejmenším otravných (což může ukazovat na nudu, ale také jed...) klišé. A vůbec... Proč to všechno? Sorry, Liam.
Dílo Tirant lo Blanc bylo na přelomu 15. a 16. století považováno za přízemní, ba lascivní. Nicméně se jednalo o svébytný rytířský epos a Katalánci jsou na něj dodnes hrdí. Ve filmové podobě se jedná o přepjatou komedii (?) s rozpočtem 14 milionů dolarů. 14 milionů, které snad musel filmový štáb prožrat... Aranda vyměnil svůj pověstný sensualismus za jeho uslintanou, neduživou karikaturu. Netuším, jak by se celá fraška líbila Joanotu Martorellovi. Třeba ano. Jako divákovi se mi tento počin ovšem nepozdává. Nu, ano, bylo to směšné (jaksi nechtěně). Jiná doba, jiný vkus a prapodivný úlet páně režiséra jako malus.
Film studený a odtažitý. Pomalý. Konfusní. Nepříjemný. Hypnotický. Moc dobrá práce, která není pouhým řemeslem. Což je v dnešní době třeba náležitě ocenit. Jen doufám, že se nechystá free-cool-in remake.
Cronenberg všestranně vzdělaný; sociálně zainteresovaný a občas sarkastický. Jenže taky únavný a chvilkami otravný. Dnes tenhle film působí legračně, ale z hlediska kontextu (nebo spíš překrývajících se kontextů) je zajímavý. Hobbes (sic) a panelák plný oživlých (?) mrtvol (kouzelná kombinace..). Pohlavní choroby; smyslová deprivace; společenská smlouva; paraziti... a vůbec. Pokud si dáte práci, budete se bavit. (2,5*)
Pěkné. Vstřícné k divákům. Ovšem v tomto případě se vůbec není zač stydět. Otázkou však zůstává, proč se David Fincher za každou cenu touží vecpat do škatulky "zručný řemeslník". Přiznávám: Kdybych neznala Oplevovu verzi, cenila bych si "Holky s dračí kérkou" výše. Tentokrát se prostě žádná léčba neklidem nekoná.
Fraška, v níž se bohové chovají jako dementi; případně jsou jinak postiženi. Krev a semeno. Agónie. Osiris (nebo někdo jiný) zbavený moci a veškerého důstojenství. Země znásilněná (ne jenom) radlicí. Země slizká a oplzlá. Dějiny v kruhu (nikoliv útěšném). Lidstvo jako banda svatokrádežných nenažranců... která toliko plní svou roli... Hranice mezi smysluplným podobenstvím a bezbřehou provokací je tenká a křehká jako obsidiánový motýl [což mne na celém dílku interesuje nejvíce (btw: historka ohledně prvotního popudu ke vzniku tohoto spektáklu je zajímavá a vzhledem k charakteru zvukového doprovodu snad i pravdivá)]. Čili chápu, ale v žádném případě nesdílím.
Nevím, zda Nietzschemu dobře rozumím. Nevím, zda mu rozumí Béla Tarr. Ale tu únavu a tíhu živoření chápu. Ano, je to úmorné... Co nám zbejvá – jít – jsme kůň (tudíž se nemůže jednat o film určený toliko snaživým studentíkům ;)).
Film, který na člověku zanechá nános špíny. Pokud jej chápu jako podobenství o post-traumatickém syndromu a odvrácené straně psýchy, topící se v bahně války, pak rozumím. Jenomže si nejsem úplně jista... (2,5*)
Film o sváru mezi nesamozřejmostí a setrvačností. Ostatek jsou jenom symptomy a akcidenty. Což se někomu líbí a někomu vůbec ne. Jenže dílo některých autorů vstřebáte pouze a jedině v raném věku. Čili: Kdyby mi bylo 16 — 17, jsem bezmezně nadšena a existenciálně rozedrána. Dnes vidím především obrovskou dávku tvůrčí poctivosti.
Měla těžký život... A nelehkou smrt. Inu, celebrita v revoluční době. Po Virgin Suicides značný kvalitativní úpadek. A nebo mi něco uniká. Ovšem musí to být ukryto obzvlášť hluboko. Respektive: Nemám nejmenší důvod TO hledat. (1,5 hvězdy)
Nelíbí se mi to. Hrubě nelíbí. 1) Film takořka návodný (ve stylu "vezmem zákon do svých rukou"); zároveň bez jakékoliv stopy nadhledu. 2) A není pan scénarista taky paranoidní? 3) Nemám ráda bulvár, pivní žvásty, jakož i neumětelství (lhostejno na kterém poli usilování a snažení lidského).
Suma sumárum: Jedna skomírající hvězda na poslední chvíli vytažená odkudsi z žumpy.
Zhlédnuto po letech. Namísto nadšení uznalé pokývání hlavou. Protože Král rybář je určitě Gilliamův nejhezčí a k publiku náramně vstřícný snímek. Jenomže nejhezčí nutně neznamená nejlepší.
Tu tíhu cítíte až v krku. A taky za očima. Čili: Kdo jsem, abych hnípala do věcí nepodstatných – např. že bitka s Hansem byla pojata divně a že "tyč" byla jakási tenká... (IMHO) je však Adelheid přesto méně působivým počinem než Údolí včel nebo "Lazarka". Navzdory řečenému ční vysoko, převysoko nad průměrem (ostatně jak jinak?). Čtvrtá hvězda je především za lidský a občanský postoj, který z filmu vyzařuje.
Transiens autem per te, vidi te conculcari in sanguine tuo. Et dixi tibi cum esses in sanguine tuo: Vive: dixi, inquam, tibi in sanguine tuo: Vive.-------------------------- Film ze života a o životě.
Láska se nevnucuje. Láskou se nedusí. Terapie pevného obětí není vědecky ověřena. Tahle paní je sice strašně milá, ale některé její názory (např. na autismus a jeho genezi) jsou na pováženou. Dokument působí spíše jako oslavný monument a nikoliv seriozní práce.
Spousta černého humoru; násilí; sexu a maximálně vybičovaných emocí. Shion Sono zrějmě toužil servírovat krvavé sašimi, jenomže Cold Fish skončila jako dort od pejska a kočičky. Ubíjející a nudná záležitost. Škoda.
Silné. Mimo jiné třeba proto, že ani opravdu hodně veliké svině nejsou v There Will Be Blood svině absolutní. Posedlost jako úděl? Neutuchající hluk ropných plošin v hlavě. Dokud nenahradí srdce a krev. Nesmlouvavě. Nevyhnutelně.---------Velice velmi působivé.
Velice zvláštní snímek, jenž vznikl pouze z dobových materiálů švédské TV. Čili s jistou dávkou evropského odstupu a zároveň s citem pro kaleidoskopické postřehy z běžného života. Jinak řečeno: Ve filmu se vyskytují všichni, koho bychom čekali (Malcom X; Martin Luther King; Black Panthers atd.); jenže navíc se divákovi dostává i průhledů do každodennosti prostých lidí. A světe div se: S ohledem na volbu tématu jsou to afroameričané. Černoši. Niggaz. Jak chcete. Ale pokud vás daná problematika nezajímá; nebo vás zajímá nikoliv z hlediska boje za lidská práva; z hlediska sociálního a kulturního atp.; případně nejevíte interes o práci filmových a televizních dokumentaristů; leč zaměstnává vás toliko aspekt "tzv. rasové hygieny", nehodnoťte jej. A nebo hodnoťte. Domnívám se, že tvúrcům tohoto veskrze vydařeného dílka je to celkem jedno. Nicméně s ohledem na množství zdejších nespravedlivě udělených odpadů zvedám hodnocení ze čtyř na pět hvězd. RESPECT.
Hmm... Takže, kde končí obyčejná posedlost a začíná zločin? Co je to lidská identita? Existují objektivně daná pravidla morálky? Jsou lidé bezmocnější než hadroví panáčci? Přežívají jenom silní? A v čem tkví jejich síla? Pedro Almodóvar klade bezpočet otázek. Snaží se na ně najít odpověď... Činí tak (IMHO) bez vnitřního zápalu. Aniž by mi přivodil rozechvění (ať již emocionální nebo způsobené prostým šokem). Tudíž se plácá ve vodě. Sice kalné, leč poměrně mělké. Film je místy velice pěkně, ba líbivě natočen. No a co? Odcházím si pustit 1. Outside, jež mi i po 16 letech od vydání CD přijde daleko inspirativnější a jaksi více k věci než La Piel que habito. Člověk má zkrátka různé vrstvy kůže...
Tohle nemohlo fungovat... Velkohubý, ale zároveň nesmírně sterilní (rádoby) thriller o gnózi, která se zde zcvrkla do své antiteze. Tedy celkem zbytečného a těžce pochopitelného hledání potomka tesaře z Nazareta! Hodně se tu střílí, rychle se jezdí evropskými velkoměsty a létá evropským vzdušným prostorem. Teologické spory o Ježíšovu přirozenost a personu se odbudou jednou větou... Občas se ozve slovo "grál"; jméno Máří Magdalény stává se pak jakousi mantrou. A to je jako všechno? Gnostik se směje, křesťan se zlobí a ostatním je tenhle otravný spektákl naprosto fuk... Nicméně mi vyloženě vadily pokusy o vtip (že by nezáměrné?). Dvě rachitické (přesto však v podstatě dosti protekční) hvězdičky, jež by se neudržely na nohou bez dobrého hereckého obsazení (Molina; Bettany; Reno).
Je to zábavné. Je to poměrně chytré. Je to vtipné. Čili utěšené tři hvězdy a spokojenost. Prosluněná spokojenost. Což je zároveň určitou slabinou tohoto až příliš vymazleného počinu (dramatem ani thrillerem Obhájce není, ale odsýpá dobře.. možná je umělý, ale stejně každý toužíme po happy endu...). Sunny Needle. Pocitově se (IMHO) The Lincoln Lawyer překvapivě nechává vézt na podobné vlně jako Limitless.
Možná, že tohle má být obraz našeho světa. A možná, že je správný... Groteskní a bizarní. Špinavý a upatlaný od krve. Vykřičený a laciný. Vlastně především laciný. A čitelný. Zoufale čitelný.----------------------- Tisíckrát mě může zajímat Santa Muerte; kulty posedlosti nebo již hodně okoukaný katolický Día de Muertos. Prostě pořád vidím chabě natočený film, který se vleče a předstírá nějaké zásadní poselství pod špatně padnoucí surreálnou maskou. Nudná past na lovce senzací a zapálené fanoušky. Na neshledanou, Alejandro.
Moje komentáře
96 hodin (2008)
Ne, Taken není zajímavé a vlastně ani zábavné (imho). Pěkně natočené, ovšem překypující hromadou nejrůznějších přinejmenším otravných (což může ukazovat na nudu, ale také jed...) klišé. A vůbec... Proč to všechno? Sorry, Liam.
Tirant Lo Blanc (2006)
Dílo Tirant lo Blanc bylo na přelomu 15. a 16. století považováno za přízemní, ba lascivní. Nicméně se jednalo o svébytný rytířský epos a Katalánci jsou na něj dodnes hrdí. Ve filmové podobě se jedná o přepjatou komedii (?) s rozpočtem 14 milionů dolarů. 14 milionů, které snad musel filmový štáb prožrat... Aranda vyměnil svůj pověstný sensualismus za jeho uslintanou, neduživou karikaturu. Netuším, jak by se celá fraška líbila Joanotu Martorellovi. Třeba ano. Jako divákovi se mi tento počin ovšem nepozdává. Nu, ano, bylo to směšné (jaksi nechtěně). Jiná doba, jiný vkus a prapodivný úlet páně režiséra jako malus.
Jeden musí z kola ven (2011)
Film studený a odtažitý. Pomalý. Konfusní. Nepříjemný. Hypnotický. Moc dobrá práce, která není pouhým řemeslem. Což je v dnešní době třeba náležitě ocenit. Jen doufám, že se nechystá free-cool-in remake.
Shivers (1975)
Cronenberg všestranně vzdělaný; sociálně zainteresovaný a občas sarkastický. Jenže taky únavný a chvilkami otravný. Dnes tenhle film působí legračně, ale z hlediska kontextu (nebo spíš překrývajících se kontextů) je zajímavý. Hobbes (sic) a panelák plný oživlých (?) mrtvol (kouzelná kombinace..). Pohlavní choroby; smyslová deprivace; společenská smlouva; paraziti... a vůbec. Pokud si dáte práci, budete se bavit. (2,5*)
Muži, kteří nenávidí ženy (2011)
Pěkné. Vstřícné k divákům. Ovšem v tomto případě se vůbec není zač stydět. Otázkou však zůstává, proč se David Fincher za každou cenu touží vecpat do škatulky "zručný řemeslník". Přiznávám: Kdybych neznala Oplevovu verzi, cenila bych si "Holky s dračí kérkou" výše. Tentokrát se prostě žádná léčba neklidem nekoná.
Begotten (1991)
Fraška, v níž se bohové chovají jako dementi; případně jsou jinak postiženi. Krev a semeno. Agónie. Osiris (nebo někdo jiný) zbavený moci a veškerého důstojenství. Země znásilněná (ne jenom) radlicí. Země slizká a oplzlá. Dějiny v kruhu (nikoliv útěšném). Lidstvo jako banda svatokrádežných nenažranců... která toliko plní svou roli... Hranice mezi smysluplným podobenstvím a bezbřehou provokací je tenká a křehká jako obsidiánový motýl [což mne na celém dílku interesuje nejvíce (btw: historka ohledně prvotního popudu ke vzniku tohoto spektáklu je zajímavá a vzhledem k charakteru zvukového doprovodu snad i pravdivá)]. Čili chápu, ale v žádném případě nesdílím.
Turínský kůň (2011)
Nevím, zda Nietzschemu dobře rozumím. Nevím, zda mu rozumí Béla Tarr. Ale tu únavu a tíhu živoření chápu. Ano, je to úmorné... Co nám zbejvá – jít – jsme kůň (tudíž se nemůže jednat o film určený toliko snaživým studentíkům ;)).
Seznam smrti (2011)
Film, který na člověku zanechá nános špíny. Pokud jej chápu jako podobenství o post-traumatickém syndromu a odvrácené straně psýchy, topící se v bahně války, pak rozumím. Jenomže si nejsem úplně jista... (2,5*)
Pohrdání (1963)
Film o sváru mezi nesamozřejmostí a setrvačností. Ostatek jsou jenom symptomy a akcidenty. Což se někomu líbí a někomu vůbec ne. Jenže dílo některých autorů vstřebáte pouze a jedině v raném věku. Čili: Kdyby mi bylo 16 — 17, jsem bezmezně nadšena a existenciálně rozedrána. Dnes vidím především obrovskou dávku tvůrčí poctivosti.
Marie Antoinetta (2006)
Měla těžký život... A nelehkou smrt. Inu, celebrita v revoluční době. Po Virgin Suicides značný kvalitativní úpadek. A nebo mi něco uniká. Ovšem musí to být ukryto obzvlášť hluboko. Respektive: Nemám nejmenší důvod TO hledat. (1,5 hvězdy)
Vetřelci a lovci: Krutá nevěra (TV film) (2011)
Nelíbí se mi to. Hrubě nelíbí. 1) Film takořka návodný (ve stylu "vezmem zákon do svých rukou"); zároveň bez jakékoliv stopy nadhledu. 2) A není pan scénarista taky paranoidní? 3) Nemám ráda bulvár, pivní žvásty, jakož i neumětelství (lhostejno na kterém poli usilování a snažení lidského). Suma sumárum: Jedna skomírající hvězda na poslední chvíli vytažená odkudsi z žumpy.
Král rybář (1991)
Zhlédnuto po letech. Namísto nadšení uznalé pokývání hlavou. Protože Král rybář je určitě Gilliamův nejhezčí a k publiku náramně vstřícný snímek. Jenomže nejhezčí nutně neznamená nejlepší.
Retreat (2011)
A ono to bylo myšleno vážně... Cillian Murphy by neměl hrát v bezzubých filmech. Takové mrhání energií a talentem se nevyplácí.
Videodrome (1983)
Jak naivní. Jak explicitní. Jak pravdivé a jistým způsobem nadčasové. Image Accumulator = Vex & Siolence ;). (3,5*)
Firewall (2006)
Pálí! Ruce pryč! Teď vážně: Nepálí vůbec a ta jedna hvězda je pro starého dobrého Harrisona. Ale stejně raději (IMHO) ruce pryč...
Adelheid (1969)
Tu tíhu cítíte až v krku. A taky za očima. Čili: Kdo jsem, abych hnípala do věcí nepodstatných – např. že bitka s Hansem byla pojata divně a že "tyč" byla jakási tenká... (IMHO) je však Adelheid přesto méně působivým počinem než Údolí včel nebo "Lazarka". Navzdory řečenému ční vysoko, převysoko nad průměrem (ostatně jak jinak?). Čtvrtá hvězda je především za lidský a občanský postoj, který z filmu vyzařuje.
Zlo mezi námi (2003)
Transiens autem per te, vidi te conculcari in sanguine tuo. Et dixi tibi cum esses in sanguine tuo: Vive: dixi, inquam, tibi in sanguine tuo: Vive.-------------------------- Film ze života a o životě.
Mámo, táto, obejmi mě (TV film) (2010)
Primum non nocere...
Jiřina Prekopová – Jsem tu pro lásku (2010)
Láska se nevnucuje. Láskou se nedusí. Terapie pevného obětí není vědecky ověřena. Tahle paní je sice strašně milá, ale některé její názory (např. na autismus a jeho genezi) jsou na pováženou. Dokument působí spíše jako oslavný monument a nikoliv seriozní práce.
Studená ryba (2010)
Spousta černého humoru; násilí; sexu a maximálně vybičovaných emocí. Shion Sono zrějmě toužil servírovat krvavé sašimi, jenomže Cold Fish skončila jako dort od pejska a kočičky. Ubíjející a nudná záležitost. Škoda.
Až na krev (2007)
Silné. Mimo jiné třeba proto, že ani opravdu hodně veliké svině nejsou v There Will Be Blood svině absolutní. Posedlost jako úděl? Neutuchající hluk ropných plošin v hlavě. Dokud nenahradí srdce a krev. Nesmlouvavě. Nevyhnutelně.---------Velice velmi působivé.
Domov šedých motýlů (2008)
V kruzích. Předvídatelných, nikoliv bludných. Damned don't cry...
Sépie a velryba (2005)
Velmi povrchní a schématická skica ze života nefunkční rodiny. Ani barevné ladění filmu (příliš jásavé) tomuto nepodarku na kvalitě nepřidá.
Black Power (2011)
Velice zvláštní snímek, jenž vznikl pouze z dobových materiálů švédské TV. Čili s jistou dávkou evropského odstupu a zároveň s citem pro kaleidoskopické postřehy z běžného života. Jinak řečeno: Ve filmu se vyskytují všichni, koho bychom čekali (Malcom X; Martin Luther King; Black Panthers atd.); jenže navíc se divákovi dostává i průhledů do každodennosti prostých lidí. A světe div se: S ohledem na volbu tématu jsou to afroameričané. Černoši. Niggaz. Jak chcete. Ale pokud vás daná problematika nezajímá; nebo vás zajímá nikoliv z hlediska boje za lidská práva; z hlediska sociálního a kulturního atp.; případně nejevíte interes o práci filmových a televizních dokumentaristů; leč zaměstnává vás toliko aspekt "tzv. rasové hygieny", nehodnoťte jej. A nebo hodnoťte. Domnívám se, že tvúrcům tohoto veskrze vydařeného dílka je to celkem jedno. Nicméně s ohledem na množství zdejších nespravedlivě udělených odpadů zvedám hodnocení ze čtyř na pět hvězd. RESPECT.
Kotva u přívozu (TV film) (1980)
Film prkenný a nepřirozený. Nasáklý normalizací. Nudný a šedivý. K uzoufání.
Kůže, kterou nosím (2011)
Hmm... Takže, kde končí obyčejná posedlost a začíná zločin? Co je to lidská identita? Existují objektivně daná pravidla morálky? Jsou lidé bezmocnější než hadroví panáčci? Přežívají jenom silní? A v čem tkví jejich síla? Pedro Almodóvar klade bezpočet otázek. Snaží se na ně najít odpověď... Činí tak (IMHO) bez vnitřního zápalu. Aniž by mi přivodil rozechvění (ať již emocionální nebo způsobené prostým šokem). Tudíž se plácá ve vodě. Sice kalné, leč poměrně mělké. Film je místy velice pěkně, ba líbivě natočen. No a co? Odcházím si pustit 1. Outside, jež mi i po 16 letech od vydání CD přijde daleko inspirativnější a jaksi více k věci než La Piel que habito. Člověk má zkrátka různé vrstvy kůže...
Temné lesy (2003)
Nuda. Nuda. Nuda. Nuda. Nuda. Nuda. Nuda. A bez medvídka mývala! (1,49*)
Šifra mistra Leonarda (2006)
Tohle nemohlo fungovat... Velkohubý, ale zároveň nesmírně sterilní (rádoby) thriller o gnózi, která se zde zcvrkla do své antiteze. Tedy celkem zbytečného a těžce pochopitelného hledání potomka tesaře z Nazareta! Hodně se tu střílí, rychle se jezdí evropskými velkoměsty a létá evropským vzdušným prostorem. Teologické spory o Ježíšovu přirozenost a personu se odbudou jednou větou... Občas se ozve slovo "grál"; jméno Máří Magdalény stává se pak jakousi mantrou. A to je jako všechno? Gnostik se směje, křesťan se zlobí a ostatním je tenhle otravný spektákl naprosto fuk... Nicméně mi vyloženě vadily pokusy o vtip (že by nezáměrné?). Dvě rachitické (přesto však v podstatě dosti protekční) hvězdičky, jež by se neudržely na nohou bez dobrého hereckého obsazení (Molina; Bettany; Reno).
Obhájce (2011)
Je to zábavné. Je to poměrně chytré. Je to vtipné. Čili utěšené tři hvězdy a spokojenost. Prosluněná spokojenost. Což je zároveň určitou slabinou tohoto až příliš vymazleného počinu (dramatem ani thrillerem Obhájce není, ale odsýpá dobře.. možná je umělý, ale stejně každý toužíme po happy endu...). Sunny Needle. Pocitově se (IMHO) The Lincoln Lawyer překvapivě nechává vézt na podobné vlně jako Limitless.
Svatá krev (1989)
Možná, že tohle má být obraz našeho světa. A možná, že je správný... Groteskní a bizarní. Špinavý a upatlaný od krve. Vykřičený a laciný. Vlastně především laciný. A čitelný. Zoufale čitelný.----------------------- Tisíckrát mě může zajímat Santa Muerte; kulty posedlosti nebo již hodně okoukaný katolický Día de Muertos. Prostě pořád vidím chabě natočený film, který se vleče a předstírá nějaké zásadní poselství pod špatně padnoucí surreálnou maskou. Nudná past na lovce senzací a zapálené fanoušky. Na neshledanou, Alejandro.