MaximusMax

Fajn experiment, ale technická stránka má jednu dost zásadní vadu. Klade se velký důraz na efektní rozhýbání těla robota (pravděpodobně pomocí motion capture), ale mimika dost výrazně zaostává a často se vyznačuje až školáckými chybami (např. strojově plynulé a nepřirozené pohyby očí). A to je podle mě zrovna v této látce zásadní problém, má-li jít navíc o robota - herce. Ale cením záměr a fakt, že byl projekt dotáhnut do konce. Dvě a půl *

Parádně obsazený snímek, který je po vizuální stránce v rámci žánru podle mě stále nepřekonaný. Navíc skvěle namíchaný mix humoru, akce, romantiky a záchrany světa.

Pár vtipných detailů ale jinak slabota. Bílý skřet, kterého si Jackson do Hobita přimyslel, se mi do filmu vůbec nehodí, trpaslíci bez fousů nejsou trpaslíci a Thorin je svou umíněnou urputností chvílemi až nesympatický (a hlavně nevypadá jako trpaslík). Ale především hrozivě nezáživná akce. Stejný problém jak v King Kongovi: šíleně přestřelená a úmorně dlouhá akce plná padání, boření a řícení, kde hrdinové každým druhým krokem těsně uniknou jisté smrti (to vše po celou dobu za doprovodu maximálně vypjatého orchestu), což má za následek leda to, že po první minutě divák otrne a po zbytek akce nemá sebemenší strach o postavy, protože je mu jasné, že nikomu (důležitému) se nic nestane. A pomalost otáčení Galadriel dosáhla maxima

Téda po skvělé jedničce a myslím velmi slušné dvojce, tohle bylo prostě divné. Jako by to snad ani netočil ten samý člověk, co předchozí díly. Nebo už zkrátka vystřílel nápady? A přitom jeden nápad se přímo nabízí a sice přehodit role J jakožto cucáka a K jakožto ostříleného veterána. Jenže místo toho ze starého K udělali ve trojce jakože ještě většího bručouna než v předchozích dílech, aby jeho mladší já (které ale pořád vypadá starší, než J, čímž se celý potenciál zabije) tak nějak nevědělo, jestli je vlastně bručoun nebo pohodář. A přitom stačilo obsadit nějakého mladě vypadajícího herce (ideálně Joshe Hartnetta) a nechat J, aby se jak se patří uhnízdil v roli "staříka" a chytračil na mladého rozlítaného K, který by ho okázale posílal do pr****! A ona myšlénka o tom, kterak ze z K stal bručoun by fungovala mnohem líp (mimochodem tento moment mi ve filmu asi nějak unikl). No, jaká to škoda.

Mám problém. Na to, že se celá trilogie tváří jako realisticky pojatý komiks, kde vše se dá logicky vysvětlit, je třetí díl postaven na příliš vratkých základech a neustálé přivírání očí nad všudypřítomnými logickými kixy mě při sledování dost rušilo. Kdyby to bylo od začátku postaveno jako béčková nářezová trilogie, kde nejde o nic jiného, než o efektní akci, neřekl bych ani Ň, jenže opak je pravdou. Bohužel mezi druhýma třetím dílem vzniká propast a z batmana se stává beze zbytku superman a každé další zranění jej dostává do čím dál lepší formy, atomovka je asi tak nebezpečná jako dětské rachejtle a dostat se z dálného východu do spojených států bez nejmenších prostředků zabere sotva pár hodin. Jinak spousta působivých scén a fajn nápadů, z Hardyho tryská záporácké charisma a Anne Hathaway mě příjemně překvapila. Za tři.

Tento film ve mě vyvolává dva protichůdné pocity, proto je těžké zvolit výsledné hodnocení. Na jednu stranu mě film potěšil jakožto komorní scifárna, která je mi stokrát milejší než okázalé velkoscifi na způsob transformers. Na druhou stranu samotná hlavní myšlenka je docela dost děravá a já jsem musel během filmu vynaložit jisté úsilí, abych na ony díry nemyslel a film si dál užíval. Nicméně ve výsledku jsem si ho užil poměrně dost a z kina jsem odcházel víceméně spokojen. Jenže pak se mi opět v hlavě začaly rojit myšlenky na ty zpropadené ďoury, které jsem během filmu tak usilovně vytěsňoval a uvažoval jsem, jak moc bylo nutné se v rámci větší akce a silnějších motivací postav k těmto úskokům uchýlit. První věc, která už ze začátku trochu skřípala byl samotný systém zbavování se těl pomocí looperů. Pokud byl důvod tohoto komplikovaného systému ten, že v budoucnu se prakticky nedá zbavit těla kvůli všudypřítomným sledovacím zařízením, jaktože skrze ně nikdo nevysledoval po zuby ozbrojené týpky, kteří každou chvíli naběhnou někomu do baráku, svážou ho a pak ho odtáhnou k ilegálnímu stroji času, ve kterém dotyčný nebožák nadobro zmizí? Alespoň nějaké třeba i za vlasy přitažené dovysvětlení by pomohlo klidu mé duše během sledování filmu. Nebo možná že mi to třeba uniklo. Další věc s tím spojená je fakt, že tito ozbrojení dominulostiposílači nemají problém s tím, když někoho v rámci tohoto promyšleného a velmi složitého procesu odstřelí jen tak mimochodem přímo v budoucnosti, viz motivace staršího Joea. Přesto mé hodnocení balancuje na pomezí tří a čtyř hvězd, protože přes tyto zádrhely se stále jedná o zajímavě vymyšlený a stylově natočený snímek. PS: Pasáž na farmě bych také zkrátil, alespoň že Bruceova milá nebyla blondýna, už by jich tam bylo moc.

Stejně jako Cival se neshodnu s většinou přítomných komentářů. Pro mě mrazivý, velice slušně natočený a obstojně herecky zvládnutý film s působivým a přitom neotřelým hudebním doprovodem. Nejde o příjemný filmový zážitek, ba právě naopak. O to tu ale myslím šlo. Filmu bohužel asi velmi uškodila stupidní a klamná kampaň.

Ne, není to dobrý film. Naštěstí ale nejde o takový průser, jaký naznačoval trailer korunovaný srandovním logem filmu (které se bohužel objeví i na začátku snímku). Dialogy strašlivě šustí papírem, na hercích je vidět, jak bych hrozně chtěli, ale jednoduše nemají co hrát, Dejdarovi to nevěřím, ani když je potichu a Rašilov (ač má docela xicht) v sobě toho drsného chlapáka prostě nemá. Kamera je ale velice slušná a dobře využívá atraktivních lokací a luxusních kulis (ať už jde o sebevětší klišé, alespoň vypadá tak, jak má). Snaha o aktuální téma se sice cení, ale obsáhnout tuto problematiku komplexně, uvěřitelně a zároveň filmově, to je trochu moc velké sousto i pro zkušenější tvůrce. Řešením by bylo se buď takto komplikovanému tématu vyhnout, anebo (když už si pánové chtějí hrát na Ameriku) ho natočit alespoň s jistou mírou nadsázky a nebrat se tak smrtelně vážně. Nabízela by se ještě jedna možnost, jak takto složité téma uchopit, a sice vyměnit rádoby objektivní pohled za pohled subjektivní a pojmout příběh komorněji. Soustředit se na jednu postavu (kterou je ovšem třeba umět vést) a nesnažit se za každou cenu ukázat vše. Jenže tento přístup se obecně docela vytrácí nejen v české kinematografii. Dnešním trendem je ukázat toho co nejvíc, znásobit počet postav, dějových zvratů a lokací a narvat do diváka, co se do něj vejde. Ty nejzásadnější snímky filmové historie si ale často vystačily s minimem peněz, herců a lokací, protože jim nechybělo to hlavní, NÁPAD.

Než jsem Promethea viděl, četl jsem spoustu recenzí a obrňoval se proti zklamání. Čekal jsem zmiňovaný orgasmus v první půli a průser v půli druhé. Bohužel, špatné byly obě půle. Avizovaný orgasmus se nedostavil a místo něj jen jeden rozpačitý moment za druhým. Jak si mám užívat vizuální stránku filmu, když mi na scénu nakráčí 150letý dědek, kterého hraje velice špatně namaskovaný pětačtyřicetiletý herec? Proč vypadá sen hlavní hrdinky jako hraný dokument z dětství? Jak mám být napjatý nebo se snad bát, kdy mi režisér všecko hned ukáže v plném svetlě? V prvním Vetřelci jsem si na všecko musel počkat, napětí stoupalo, atmosféra houstla. V Prometheovi? Bum bác, jeden z prvních záběrů mimozemšťan. Bum bác, už přistáváme. Ejhle a rovnou před jeskyní plnou zajímavých věcí. A než se stačíme rozkoukat, už tu máme mrtvé mimozemšťany a slizovité nádobky. A už to lítá, jeden nakažený, druhý sežraný, třetí kdovíco a jedem, není čas! Tohle tedy vážně ne, milý Scotte.

O žádný zázrak se sice nejedná, ale rozhodně nejde ani o film hodný zavržení a tak nízkého hodnocení. Vizuálně slušné, herecky natřískané, Preiss skvělý! Bartošová unylá, ale ať je jaká chce, tehdy byla vysoce koukatelná a to byl v tomto filmu myslím její hlavní účel.