Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrají:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (více)Obsahy(1)
31. srpna 1997 ve 4 hodiny ráno dostala Amélie (Audrey Tautou) nápad. Musí stůj co stůj najít dávného majitele krabičky vzpomínek, kterou náhodou našla ve svém bytě, a poklad mu vrátit. Jestli to ocení, je rozhodnuto. Amélie začne zasahovat jiným lidem do života. Jestli ne, tak nic. Kultovní romantickou komedii o nesmělé Pařížance s laskavým srdcem milují díky její hravosti a půvabu miliony diváků po celém světě. Film o drobných, ale o to důležitějších radostech, který získal řadu prestižních filmových ocenění, ani po 20 letech od premiéry neztratil nic ze svého šarmu. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (1 570)
Pvní film, který na mě tak zapůsobil, že to nemůže být ani možný. Audreyin úsměv je ten neúžasnější, který jsem kdy viděl (Tedy až po úsměvu mojí holky). Scéna se slepcem mě okouzlila, tak dokonale, že teď se snažím pomáhat všem, kteří potřebují naši pomoc a bez nás by nic nedokázali. Však sami uvidíte, až tento film, jestli se to filmem dá nazvat uvidíte. ()
No nezamilovali by ste sa do nej ? Jean Pierre Jeunet natočil typicky netypickú francúzsku romantickú komédiu o servírke, ktorá sa rozhodne pomáhať okoliu a pri tom tak trochu zabúda na seba. Skvelé halúzky na začiatku a konci filmu, bizarné príhody a udalosti, typicky francúzsky jemný (trpaslík) i kanadsky tvrdý (sused) humor vo filme, ktorý je úžasným pohladením pre dušu a v ťažkých chvíľach vám pripomenie, že s úsmevom všetko prekonáte. ()
Život může být krásný a barevný v každé své vteřině, stejně jako je tenhle film, aneb melancholie potkala své filmové synonymum. Mimochodem, kavárna "U dvou mlýnů" je skutečná pohodová kavárna na úpatí Montmarteru. Míra autenticity je poměrně veliká, ale ne křiklavá a Améliovské turisty poznáte od místních celkem snadno. Ještě než si objednají kafe, mají už odfocené i toalety. ()
Dokonalé harmonické splynutí formální i materiální stránky tj. hrátky s kamerou, roztomilá hudba, okouzlující herci na straně jedné a podmanivý příběh infikující diváky dobrou náladou a chutí do života a další drobná potěšení na straně druhé. Ještě nikdy mi film neudělal takovou radost. Stačí shlédnout Amelii, a jsem vysmátej do konce večera:-) ()
Inteligentní minimalistická romance o tichém proplouvání vlastním, pěknými barvičkami přikresleným iluzorním světem, odhalování malých tajemství všedního života a hledání skromné lásky. Amélie je obsahem vcelku jednoduchá a plytká, ale hutné průpovídky vypravěče (často vzhledem k ději nepodstatné) a spousta vizuálních hrátek s obrazem (přikrášlování, zhmotnění představ, symbolika) dává filmu iluzi složitosti, či chytrosti. Ne, samozřejmě jej nechci bagatelizovat, je příjemný, milý a s kouzelným artovým nádechem, tedy přesně takový kousek, který uspokojí většinu normálního i intelektuálního obecenstva, ale pokud už někoho neomámí svým iracionálním kouzlem, dojdou mu argumenty. 6/10 ()
Galerie (103)
Zajímavosti (43)
- Cestující trpaslík byl inspirován sérií podobných vtípků, které se odehrály v devadesátých letech v Anglii a ve Francii. V roce 1997 usvědčil francouzský soud hlavního představitele ''Fronty za osvobození zahradních trpaslíků'' z krádeže více než 150 zahradních trpaslíků. Podobný nápad byl později použit v reklamní kampani jedné internetové cestovní kanceláře. (Martinibaby)
- Scéna před nádražím, kdy chce Amélie (Audrey Tautou) Ninovi (Mathieu Kassovitz) odtajnit, kdo je tím záhadným mužem, který nechává své podobenky v koších vedle nádražních automatů po celém městě, má ukazovat Gare de l'Est (Východní nádraží). Ale ve skutečnosti jde o hlavní vchod Gare du Nord (Severní nádraží), které je od Východního vzdálené pouhých cca 300 m vzdušnou čarou. Vstupní portál Východního nádraží je totiž daleko menší a skromnější. (hippyman)
Reklama