mac000

Na A. Končalovského (Romance o zamilovaných) žánrově nezvyklý film, ale natočený se smyslem pro gradaci napětí (spoluautorem původního scénáře byl Akira Kurosawa, jenž jej plánoval natočit v New Yorku).  Do epizodní role byl v průběhu natáčení režisérem angažován Danny Trejo. Film byl Nominován na 3 Oscary.

Novinář  Miller (Jon Voight-  je na place  skoro ve všech scénách filmů) se vydává po stopách skrývajících se nacistů. Starý dobrý Forsyth+ hvězdné obsazení= spojení, které většinou funguje neomylně. Zde také (nehledě na zjednodušení děje oproti předloze).Ke zvýšení věrohodnosti filmu přispělo i to, že přední světový odborník na nacistické válečné zločince, Simon Wiesenthal, byl zvláštním poradcem producentů pro fakta, která stojí za příběhem. Wiesenthal je i postanou v tomto filmu a jeho roli ztvárnil známý izraelský herec Shmuel Rodensky,

Stejně jako Frédéric kdysi zabil svého bratra François-Charlese kvůli lásce k cizí dívce, prožívá Simon, mladý notářský úředník, stejnou tragédii v současné době, v níž ho matou vidiny, vzpomínky a předtuchy... Tento v pořadí šestý Phillipův film uvedlo brněnské Ponrepo v 70. letech

Horor bude možná to, co vnitřně prožívá ústřední dvojice protagonistů, ale rozhodně ne žánrové vyznění filmu. S ohledem na gradaci jejich utrpení je možná trochu nespravedlivý otevřený konec, ale v tomno případě asi méně je více...

Když parodie, tak znám mnohem, lepší... Ale místy tak blbé, že to docela baví.

Prostředí kláštera jako místo zločinu vždy dodá trochu na atraktivitě. A když je ještě přidaná zápletka o pátrání po (vlastní) minulosti, lze z toho vyrobit kvalitní detektivku. Což je francouzským tvůrcům vcelku podařilo.

Znakem dobrých hororů je, že se u nich nedočkáte happy endu (to se mi na nich většinou líbí nejvíce). Raimi odvedl velmi kvalitní řemeslnou práci.

Napínavé, mrazivé, nic pro slabé nervy... Ale pro silné nervy lahůdka, která není ke shlédnutí každý den!

Poctivé 3 hvězdičky. Zajímavý námět (kdo by se někdy nechtěl vrátit v nějaké životní situaci o 57 sekund zpět!), zpracování se snaží o nikoliv jen prvoplánový akčňák. I včetně závěru hodnotím jako ne zcela tuctové scifi (ke Kubrickovi nebo Spielbergovi ovšem něco chybí, že?)

Přirozeně, že pro výběr filmů pro udílení Oscarů byla roku 1934 jiná kritéria  než dnes., ale přesto se jedná o nadčasový film, který pobaví (a dojme?) i dnes. Film byl nominován pouze  v 5 hlavních kategoriích Oscarů a všechny nominace získal, což se dosud nepodařilo ani jednomu filmu. Colbertová i Gable jsou skvělí v proměnlivosti hereckého rejstříku. A nezapomenutelná scéna jízdy autobusem, kdy všichni cestující (včetně řidiče) zpívají píseň "The Flying Trapeze" (třetí sloku si v této scéně zazpíval samotný Frank Capra v v epizodní roličce).