Ferinka

A přeplněná Scala při titulcích tleskala. Boží pocit.

Kdo si počká, ten se dočká. Platí to jak o časovém odstupu mezi AP 1 a AP2, tak o pozdějším shlédnutí filmu. Když je člověk zvyklý chodit do Dukly, kde na film kouká s pěti lidmi, z nich 4,5 velmi dobře zná, je plné hlediště obsazené různými lidmi napříč sociální stratifikací poměrně zneklidňující. Takže celkově i dvě volná místa v sále nakonec působila uklidňujícím dojmem. Ale ta plná kina AP 2 ze srdce přeji, už bylo na čase po všech těch "vřeskách". Co oceňuji na Strachových filmech celkově - vtip, který nezabíhá do trapnosti, humor srozumitelný i "neznabohům" s tím, že katolická enkláva si v něm najde ještě přidanou hodnotu díky nabytým znalostem liturgiky, schopnost "vyhmátnout" dobré herce a v neposlední řadě i nezištnou snahu o propagaci našich památek. Mrzí mě pouze to, že jako jediná v kině jsem se hurónsky pobavila nad sv. Apolinářem a nad parožím sv. Josefa, a že jsem byla nakonec nucena sledovat křečovitou Lucii Bílou..

Seriál na podobné platformě jako Reign.. jen méně naivní, více nepřístupné mládeži, prostě francouzské..