Doomerator

Rozporuplné dílo jedné z nejkontroverznějších kapel současnosti. Přehnaná angažovanost Jonase Åkerlunda zabila příležitost pro bezkonkurenčně nejlepší živák v historii kapely. Přestylizovaný vizuál a extrémně rychlá a chaotická střihová skladba spolu s nepochopitelně použitými digitálními efekty (hadí jazyk zpěváka .. wtf?) způsobují, že tento počin je takřka nemožný shlédnout v kuse a plně jej docenit a užít si. Åkerlundův styl se náramně hodí do klipů, což již dříve předvedl u Ich Tu Dir Weh, avšak 2 hodiny v kuse opravdu ne. Prostřihy a změť výjevů začnou být již u druhého songu rušivé a otravné a pouze kazí zážitek. Ruce střihače jsou opravdu nemilosrdné, a tak se na vás v určitých pasážích během chviličky valí nespočet různých záběrů, které jsou samy o sobě neskutečně dobře nasnímané, jenže co na plat, když je pomalu ani nezaregistrujete. Naprostá škoda tak zabitého potenciálu. P.S.: Kdo by chtěl okusit, má možnost zde P.S.2: Chce-li někdo okusit atmosféru a krásu živých vystoupení Rammstein, nechť raději sáhne po Live aus Berlin, Völkerball či In Amerika, toto radši ne.

The greatest gladiator match in the history of the world...my ass. Aneb méně je někdy více. WB/DC svojí snahou dohnat Disney/Marvel jedním filmem křečovitě až násilně uplácali něco, co konkurence v poklidu tvaruje už 8 let. A tak jsme místo původně plánovaného Man of Steel 2 dostali Batman v Superman. Fajn, Batmana máme rádi, protože je mnohem zajímavější postavou, než plochý skautík Superman. Jenže pak začala megalománie a najednou tu máme Wonder Woman, nucené představování členů Justice League, náznaky budoucích událostí a padouchů a náhle i při 2 a půl hodinách nezbyl čas na to nejdůležitější: pořádný příběh filmu. Tedy on tam je, ale při počtu postav a všech komponentách je tak kostrbatě a tak stroze odvyprávěný, že je první půlka prakticky reporelo po sobě jdoucích nijak nesouvisejících scén, které ukazují od každého trochu, ale prakticky nic. A když už dojde na (dobře natočený, efektivní leč 5 minut trvající) střet titánů, je ukončen tak velkou scénáristickou berličkou, že je to až k smíchu. A pak honem honem do míst, kde se Snyder cítí nejpohodlněji - do digitálního bordelu. Megalomanštějšího, avšak lépe natočeného, než v MoS. Suma sumarum jako souboj nejznámějších hrdinů katastrofa, jakožto Justice League: Pilot dostačující. Ale příště prosím více soustředění na daný příběh a postavy, vše ostatní odložit na vedlejší kolej.

Koncert: 100% -- Dokument: 100%