luciebenadova

Škoda že za tak silným příbehem stojí tak mizerné zpracování. Dialogy leckdy připomínají špatnou divadelní hru, o hereckých výkonech (doktor, Tomáš) škoda mluvit. A nasvětlit scénu tak, že má hrdinka obličej jak po smrti je tristní.

Styděla jsem se za to že se v kině chovám jako malé dítě. Ale ta hodiny a půl mi mohla posloužit jako čas k diskusi o rozdilnem zbarveni ruznych druhu brouku, delani chlebovych kulicek, nebo extazovemu tripu. Ten film nemel vubec nic, a ne ze bych to v tom jen nenasla. Nebylo co.

Uzijte si moznost nekoho opravdu nenavidet. Pokud si myslite ze vase sousedka vegetarianka je krava, vase matka je postizena prilisnou hygienou a bio kamaradka pestujici si pouze svoji zeleninu je magor, to nevite jeste zhola nic. Strhujici trierovska kamera dava pocit ze sahate na vystouple kosti osobe vedle vas. A hlavne - davejte si pozor s kym si delate dite.

Je to vtipný, občas i trochu prvoplánově a všem se nám to líbí protože toužíme zažít něco podobného. Film narve půlroční cestu do 90 minuté stopáže a dává nám tak jasně najevo, že cestopisný seriál je pro tuhle partu lepší formát, jak nás vtáhnout do děje. Ale můj obdiv mají.

Jsou jí vidět kozi! Ne, to co v tom filmu je vidět nejsou kozi. Jinak škoda vítězství obsahu nad formou. O případ Hepnarky jsem se zajímala dlouhodobně, takže to jak je to naskládané bez smyslu a větší důraz se klade na dobře postavené pivní sklenice, místo na pojítka příběhu mi tolik nevadil. Ale tak když už to je životopisný, tak pořádně. Z filmu se nedovíte všechny ty křivdy co na ní společnost napáchala.

Filmaři dostali do rukou všechny vymoženosti efektů a zapomněli jak se staví atmosféra. Perfektním střihem, kamerou a zvuky. Nic víc, nic míň. Všechny superlativy už byly řečeny.

Ne díky, zase to na mých biologických digitálkách ubralo pěkných pár hodin. Obojí výtečné, jak forma, tak obsah, ale forma přeci jen zvítězila.

Bylo zbytečné tak dlouho otálet. Ale vlastně až teď jsem měla možnost koukat s přítelem, kterej je do války udělanej jak nikdo, takže mu nevadilo, když sem každých pět minut prohodila nějakej stupidní dotaz a on mne mohl obohatit o půlhodinovou přednášku, ale kouzlo tohodle mistrovství mi to rozhodně nepokazilo. žádnej plačtivej patos jakej amíci umí, ani přehnaný hrdinství. Nikdo nevíme jaký to tam bylo. A dle toho co jsem měla možnost vidět, ani nechceme vědět.

Měla jsem prostě jen chuť vidět psi co mluví. Alespoň jsem si to myslela.

Nevím proč zrovna tahle slaďárna byla tou vyvolenou která zasáhla moje jinak otupělé a nepřístupné srdce. Lidi by měli být spolu pokud můžou. Pak se totiž může stát že nebudou moct být. Jinak herecky skvělé, režijně taky, takže odpouštím trochu jasný a přímočarý příběh. Jo a chlapi jako Josh by se zásadně a rozhodně neměli holit!