Noramaniac

Trier si vždycky ve svých filmech dělal tak trochu srandu z diváka, ale tohle trochu přepískl. Natočit film z jednoho jedinýho důvodu, a to z toho, aby pěkně naživo víděl kozičky Kirsten Dunst? To si pravděpodobně může troufnout pouze Trier. A troufl. Tři hvězdy za tu nebetyčnou drzost a samozřejmě za Charlotte Gainsbourg, která je bezpochyby jednou z mých nejoblíbenějších hereček a celý film neskutečně táhla (z jejího vyjádření čirého zoufalství a bezmoci v závěru mi bylo téměř fyzicky špatně). Hlavní protagonisté filmu - ňadra Kirsten - samozřejmě skvělé (všimněte si, ve kterých jediných dvou záběrech ve filmu se rozklepaná ruka kameramana s očividným Parkinsonem změní na dokonale statický záběr), jejich nositelka, samotná Dunst, už mě tolik nezaujala (ostatně jako nikde od Interview s upírem, kde jí koneckonců bylo 12 let). Podle mého průměrně natočený pseudoartový film, který kdyby nebyl táhnutý skvělými hereckými výkony, skončí jako absolutní propadák (ovšem, to u Triera nehrozí, velmi dobře zná svou cílovou skupinu diváku, které filmy serviruje - a pak se jí směje).

Dokonale stylizovaný "noir" akčňák, kterému nemám co vytknout. Nádherně zpracované kulisy, skvěle zahrané role (Hartnett se mi kupodivu líbil), podpořeno perfektním soundtrackem. Inspirace loutkovým divadlem je tu více než zjevná, ale není to vůbec na škodu, v kombinaci s vypravěčem divák od začátku ví, co má čekat - a já rozhodně nebyl zklamán. Z choreografie jsem si učurnul.

Dvě hvězdy pouze za Owena, pro kterého mám slabost a za Belluci, která je pořád stejná kost. Více než přiblblý scénář by se u přestylizovaného akčního nářezu rozhodně dal odpustit, ale více než přiblblá akce už ne, stejně jako špatná režie a hlášky ne vtipné, ale pouze a jen trapné. I vtípky s mrkví se podle mého daly zpracovat lépe.