Laurent

I přes velmi dobrou obrazovou stránku a jistou dávku napětí a poutavosti tento snímek postrádá promyšlenost. Důležité je, abychom si uvědomili, jak probíhá příprava takhle velkého projektu, jakým je výlet napříč galaxií. Všechno od přípravy až po samotnou realizaci probíhá pod ekonomickými zásadami efektivnosti a minimalizace rizik. Kupříkladu to s tou těhotnou je absolutní nesmysl. Shodně překvapují obrovské davy pasažérů, kteří nebyli z většiny nahrazeni roboty. Fascinující je také prostorové řešení celé lodi, která disponuje doslova několika nádražními halami. Přimhouřit oko lze snad jen u případu psychologické neodolnosti jednoho z členů posádky, což by se snad dalo obhájit oním záhadným ozářením. Těžko obhajitelná je však řada hádek a sporů mezi členy posádky. Podle výše zmíněných zásad k nim dojít z principu nemůže, protože posádka ví přesně, co má v každé situaci dělat.

Podle scénáře Stanislawa Lema

Neodpustím si reakci na některé zde argumentující uživatele (Subjektiv, LordSnape a především LordMysti). Argumenty těchto uživatelů jsou buď zcela nesmyslné nebo účelové a zavádějící. Každopádně žádný z jejich argumentů vůbec nic z tohoto dokumentu nevyvrací. Nakonec ani jejich otázky se vůbec na nic neptají. Velmi rád se pustím s kýmkoli do diskuse na toto téma. S výše uvedenými uživateli pak budu diskutovat s neskrývanou chutí.

Nesmyslné a neuvěřitelné dialogy, hlemýždí tempo vyprávění, rozpačité scény, jako celek to působí velmi narychlo vyrobeně bez jakékoli snahy o kvalitu a přežití tohoto seriálu do budoucna.

Na začátku a dokonce ještě půl hodiny před koncem to celé vypadalo velmi dobře. Do té doby lze mluvit o ucházejícím béčkovém námětu a scénáři. Velmi povedená je režie. Za zmínku také stojí prudké tempo vyprávění a mimořádně dobře natočené virtuální klipy. Po hodině a třičtvrtě se však začaly dít věci, které jsem nepřekousl. Závěr bohužel zklouzl na hranici klišé a nechtěně vtipného. Po "překvapivém" odhalení jedné z postav si tato postava s druhou začne 10 minut vykládat, jak že to všechno vlastně bylo. Další z postav se v závěru trapně rozhodne pro toho "správného", což nešlo neočekávat, ale ve své podstatě to bylo neuvěřitelně nesmyslné rozhodnutí. To, co se pak odehrálo na balkóně, bylo slušně řečeno k pousmání. Nakonec i při závěrečném souboji s párečkem policajtů nezbývá divákovi nic jiného než rezignovaně zvolat: NO JISTĚĚ!!!!!!

Tento sitcom natočila německá ZDF a nutno podotknout, že k Lemovu námětu nepřistoupila vůbec pasivně. Jde především o komediální nápady. Zvláštní efekty sice nejsou na top úrovni, ale to snad ani nikdo od sitcomu neočekává. Bylo by skvělé, kdyby měl tento seriál velký úspěch, aby byly natočeny další díly. Napoprvé je to výborná zábava.

Autorem tohoto komentáře je Adam Krupička, člen České Handelovy společnosti, který mě požádal o vložení. Ano, tento film prostě zklamal - nevzal si ani trochu lesku ze spektáklu barokního divadla, ani trochu opojení z časů toho střeštěného 18.století. Vše, co vidíme, je falešné a laciné - výkony herců, jejich vyjádření bolesti nebo rozhořčejí je spíše podáno neprofesionální mimikou a nedotaženými gesty, láska a zápal pro umění je podán s ostrychem, nepřesvěčině a místy dost drsně, až hrubě. "Dělení" bratrů v sexuálních sférách jen dokazuje omyl filmařů, kteří si myslí, že "sexem přece nejde nic zkazit". Jediné, co film Farinelli přináší a čím obohacuje dějiny světového filmu, je NEJLEPŠÍ ZTVÁRNĚNÍ POSTAVY GEORGA FRIDRICHA HANDELA V DĚJINÁCH VŠECH UMĚNÍ OD HANDELOVI SMRTI V ROCE 1759! Skutečně je tomu tak, nizozemského herce Jeroena Krabbé jsme sice mohli najít jen v průměrných filmech a jedné bondovce, ale tímto výkonem stmelil veškeré přednosti filmu před literaturou a smetl z prvenství v handelovského zpodobnění romanopisce Romaina Rollanda a jeho "Handelův portrét". Je zde naprosto vše, mistrův nesmlouvavý a brutální smysl pro uměleckou pravdu, jeho uhranutí hudbou i distanc od okolního světa. Nezapomenutelná scéna z Farinelliho ukazují Handela ve třech smělých podobách - 1.scéna v zákulisí, kdy mluví k Farinellimu, který sedí na koni - máme před sebou člověka, který není zvyklý jednat s lidmi v rukavičkách, jde přímo k věci a jak jednou řekl Mozart "udeří jako hrom, kdy jen chce" 2. scéna na půdě, kde překvapí staršího Brosciho - "řekněte mi, kde je má opera a já vás pak třeba nechám dál zalezlého jako krysu na té vaší půdě, zloději!" i toto je Handel, člověk, který zná cenu peněz a ví, jak zlá je konkurence 3. scéna na jevišti, kde Farinelli čte dopis - "je čas odevzdat to bohu" to je Handel, který píše Mesiáše a Juddu Makabejského. Doporučuji zhlédnout všem lidem, kteří mají co dočinění s dějinami hudby.

Všechno je dobré, jen logika trochu pokulhává.

Tento subžánr je ještě docela dobře rozpracovaný v českém seriálu "Po právu". Naopak něco tak prázdného jako Černou sanitku jsem už dlouho neviděl. (po prvním díle)

Je to de-facto historický film (hádám 17. století ?). Na tv Premiera to šlo pod názvem Mladá Lukrécia se simultáním dabingem.