Recenze (104)
Jurský svět (2015)
Ne, fakt ne. A kdyby se během filmu slečně Howardové nezkudrnatily vlasy, tak by to bylo za 1*! (Ale poprvé musím uznat, že v tom Chrisu Prattovi něco sympatického vězí)
Na hraně zítřka (2014)
Poměrně zásadní je, že jsem Na hraně zítřka viděla na pidi obrazovce ve Studentovi, tudíž mi unikla většina řezání v poslední půl hodině. Ale popořadě - první polovina/třičtvrtina byla skvělá. Už z toho hlediska, že prostě asi nemuseli točit tolik záběrů a furt opakovali jen ten jeden, to prostě bylo fajn. Kdyby se nestal ten megaakční konec, tak bych suverénně prohlásila, že se Zdrojový kód může jít zahrabat. Ale on se stal, a tím se ty dva filmy docela vyrovnaly. A to nejdůležitější na konec - Emilka je ukrutně sexy.
Everest (2015)
Teď zpětně opravdu nechápu, že jsem věřila tomu, že se to povede. Film tohoto typu se zkrátka vždycky bude točit tak, aby uspokojil (odporný výraz) "běžného diváka" a ne někoho, koho to téma aspoň minimálně zajímá. Prostě si příště pustím dokument a do takovýchto věcí se nebudu pouštět (lež). A mimochodem, Krakauer není takovej bed gáj, jako si zřejmě myslí Baltasar.
Šílený Max: Zběsilá cesta (2015)
Rozhodně jsem se ani minutu nenudila, ale jak film přišel, tak taky odešel a vůbec nic ve mně po něm nezůstalo, snad jen možná to, že olej napatlanej na čele vypadá fakt dobře. Možná to taky začnu dělat. První role Nicholase Houlta kdy jsem si z něj nechtěla vyškrábat oči ovladačem.
Veni, vidi, vici (2009)
A každá další minuta předčí tu předchozí! Ohromná zábava.
Jih proti Severu (1939)
Až mám skoro dojem, že tím hodnocením Jih proti Severu urážím. Hvězda dolů je za děj. Za zpracování a za to, že čtyřhodinová stopáž opravdu NENÍ znát je to pět a klobouk dolů.
V hlavě (2015)
Smála jsem se nahlas, skoro jsem se rozbrečela a odcházela s naprosto krásným pocitem uvnitř. Nic jiného než pět dát nemůžu a momentálně jsem z toho filmu tak nadšená, že říkám - s Hledá se Nemo, je to nejlepší Pixar. Amen.
Saturnin (1994)
A všechny tři jsou za Víznera!
Nebe nad Berlínem (1987)
Nádhera.
Pád do ticha (2003)
Fakt se mi to líbilo, celkem do toho (tahle tématika) začínám pronikat (čti, baví mě to). Tenhle styl hranýho dokumentu je super. Jediný ALE je to, že mi ta část škrabání se ven a do bezpečí přišla fakt dlouhá a pořád stejná. Myslím, že knížka by mě asi bavila víc, takhle to pro mě občas bylo jen z různých úhlů zabírané plazení se.