dawnie

Na True Blood miluju všechno. Chytlavej námět, příběh, kterej se ubírá pořád novýma a netušenýma cestičkama a servíruje nám jeden originální zvrat za druhým, barvitý, výbušně vtipný postavy, který se s ničim neserou (jako všichni jsem se zamilovala do Sookie, no a Pam a Eric, to je prostě hlášková dokonalost sama), hudba - na jednu stranu jižanský country ze zaplivanejch barů a na druhou úžasný zvuky stvořený panem Barrem, který tvoří neskutečně osvěžující nepravděpodobnou syntézu. Miluju i prostředí, v kterým se všechny tyhle bad things dějou: městečko Bon Temps ležící uprostřed louisianskejch močálu plnejch (nejen) krokodýlů. Ale nejvíc ze všeho jsem vděčná za tu drzost a přímost, s jakou je tenhle seriál v jádru propojenej. Ta mě prostě baví a mám takový tušení, že ještě pěkně dlouho nepřestane. ,,Is there blood in my hair?"

Ze začátku mi ty lidi přišli fakt nesympatický a říkala jsem si, co na tom seriálu všichni vidí... ale tyhle předsudky se s každym dalším dílem ztrácely a ta smršť scénáristickejch nápadů a vtipnejch a (díkybohu) nekonformních blbinek mě prostě dostala... postavy jsou úžasný, každej je originál a opravdu mě přiměli, abych se o ně bála. Závěrečnej stepfordskej díl první série tomu všemu nasadil korunu, smála jsem se až mi tekly slzy... a ten "konec". OMFG, Nathane, žeru tebe i tvůj iPod a jdu na season 2!!!

Černé zrcadlo je seriál, který bychom měli vidět všichni. Něco jako povinná vizuální literatura tohohle století. Kdyby byla možnost dát víc hvězdiček než pět, udělala bych to. Něco tak depresivního ani tak geniálního jsem na poli seriálů, a dost možná i filmů, ještě neviděla.