P.H.

Zvládl jsem jenom první díl. Většinou rychloposuvem. Čistého času cca dvě minuty. Jo, jsem srab. :)

Je to barevné, veselé, odsejpá to a hodně se tam zpívá. Jestli někdo čekal, že Disney vtrhne na plátno s existenciálním dramatem, je chyba na jeho přijímači...

Budiž. Ale, krucipísek, když je tam taková kosa, proč imrvére nechávají dveře dokořán???

Ale - kde je potitulková scéna??? To je šlendrián, tohleto! :(

No dobře. Ale, proboha - proč???

Předně - Tarantino si může mnout ruce, že se mu povedlo vytvořit vlastní žánr. A upřímně řečeno, ta menší míra užvaněnosti mi byla docela sympatická.

První půle výtečná, pak se to nějak zvrtlo a konec se zúčastnil hlavně proto, že bez něj to jaksi nejde...

Mno… Šel jsem do kina s velikými obavami, anžto Jason Momoa a já jsme se naposledy potkali, když se potácel nicotou coby Conan, a věru to nebylo něco, na co bych vzpomínal s nadšením. Aquaman ale překvapivě dopadl dobře. Ne skvěle, ne luxusně, ale rozhodně dobře. Vzhledem k očekávání si slušných 70 % zaslouží. K vcelku pozitivnímu výsledku valnou měrou přispěli scenáristé, kteří chválabohu rezignovali na kreativní činnost, nahlédli do komiksů, prolistovali Staré řecké báje a pověsti a jeden z nich si maně vybavil Malou mořskou vílu. Režisér Wan se moudře rozhodl neházet jim klacky pod nohy, a celé to udělal barevné, svižné a místy i (cíleně) srandovní. A též doba střihačů trpících epileptickými záchvaty zjevně již pominula, takže si celkem užijete i souboje a většinou budete alespoň tušit, kdo do koho zrovna bacil. K obsazení. Jason Momoa pochopitelně hraje první housle, role i její pojetí mu sedí – ovšem věci znalý divák se nezbaví dojmu, že zde ten dobrý muž 1:1 zopakoval Ronona Dexe ze Stargate:Atlantis. Což vůbec není výtka! Naopak. Bylo to jako setkání se starým známým. A kdyby si hlavního (zde mimochodem hluboce nevýrazného) padoucha zahrál Joe Flanigan (který by to jistě dokázal podat s tak rošťáckou grácií, že by jeden nevěděl, komu fandit) a Aquamanova otce si střihnul Richard Dean Anderson, asi by 100 % k hodnocení nestačilo. Leč nestalo se. Herci se ale snaží, a až na nemrcouchaté piráty to jde. Nicole Kidman vypadá, že se snad koupe v krvi mladých panen, Willem Dafoe jí z té vany nepochybně upíjí, no, a hrudník Amber Heard, to je kapitola sama pro sebe. Čili veskrze spokojenost. Jo, a Buničce se to taky líbilo. P.S. Dolph! No ano, TEN Dolph!

V podstatě nic z toho není správně, scénář, pokud se tomu tak dá říkat, měl patrně rozsah letáku z Lidlu, a... a vůbec. Co jsem viděl já - pár zásadnějších momentů z historie kapely, notně obarvených, pospojovaných "záznamy" z koncertů. A celé to zbytečně a nesmyslně končí pětaosmdesátým, Live Aid. Proč? Kde je Barcelona? Kde je Innuendo? Casting je vcelku povedený (až na Taylora), světlé momenty to má, leč nedovedu se zbavit dojmu, že jde o jemný a uctivý pomníček. Každý, kdo Queen rád a něco o nich ví, musí být tímto lehce zklamán. Pokud by šlo o reálné záznamy z koncertů pospojované hranými situacemi a šlo to v neděli odpoledne na ČT ART, asi bych si nemohl nijak moc stěžovat. Dvě hodiny za dvě stovky na velkém plátně to ale neutáhne ani omylem. Škoda, škoda, škoda. Možná se pletu, ale kdyby to měl (jak bylo původně v plánu) v ruce Sacha Baron Cohen, asi by to byl jinej hukot. Jinými slovy - Freddie ve filmu měl mít mnohem, ale mnohem větší koule. :(

Vůbec to nedává smysl. Ale užil jsem si to. :)