adam9

Stanley Tucci a hudba Petera Gregsona zachraňují film od jednohvězdičkové blamáže. Alane Rickmane, tohle jsi opravdu nezvládl. Obrovská nuda. Po celou dobu se v podstatě nic velkého neděje až na jednu romanci a čistě architektonické problémy s výstavbou zahrady. Tohle bylo velké šlápnutí vedle.

Když jsem se na Febiofestu chystal navštívit první film, byl jsem moc zvědavý, co z něj vyleze. Rebarbora na mě z pohledu obsahu nepůsobila bůhví jak originálním dojmem, přesto mě dokázala uchvátit. Film má v sobě kus srdce a bezmeznou míru lidskosti. I když některé scény působily až moc klíšovitě a kýčovitě, jiné zase naprosto chrlily svou speciálností a nápaditostí. Středem všeho byly dvě nevinné děti, jejichž herecké výkony jsou za jedna podtržená. Na konci chybělo k slzám málo...na první pohled (a v mnoha ohledech opravdu) dětský film, který musí otřást s každým dospělým člověkem.

Mocný Hitchcock hraje s psychologií první ligu a jde mu to krásně od ruky. Trocha filozofování, trocha lidskosti, trocha morální hodnoty, trocha perverznosti, trocha...no zkrátka v rámci žánru tomu nechybělo nic a za konec přidávám další plus, které film vynáší na zasloužených pět hvězdiček.

Omlouvám se ti Forreste, omlouvám. Nevím, v jakém jsem byl rozpoložení při první projekci, ale asi to muselo být pořádně zatmění. Ačkoliv si stále stojím za tím, že postavení filmu v místním žebříčku je trochu přemrštěné, musím do puntíku uznat veškeré kvality, které mu všichni mi známí a oblíbení na CSFD připisují. Počínaje libovou hudbou, přes herecké výkony, až po samotné emoce. Nejvíce pak Forrest boduje ve své lidskosti.

Epický začátek, magický konec me gusta. Zbytek byla šeď, místy příjemná, místy ničím oslnivá. Čekal jsem průměr, a toho se mi dostalo. Nebýt to Dracula, pravděpodobně si tento film nepustím, takhle to pro mě bylo jako solidní béčko snesitelné :)

"Noirovské fimfárum" s výborně načasovanými špetkami černého humoru, ale HLAVNĚ všudypřítomnou netypičností a originalitou, ať už z pohledu postav nebo vyprávění samotného. Jsou to odřené 4*, neboť mě to i přes nespornou osobitost nevtáhlo, ale svůj podíl na tom má také fakt, že jsem byl v minimálním bdělém rozpoložení.

Tučňáci na to šlápli už od prvních minut, tedy přesně jak jsem očekával. Svižnost a nápaditost scén nebrala konce. Co se týká humoru samotného, tak si také není, na co stěžovat. Přesto na nejvyšší hodnocení nekliknu (i když jsem v pokušení, neboť za čtyři dostal také Madagaskar, jehož hlavní oporou je právě tohle malé kvarteto), a to kvůli vedlejším postavám a vůbec celkové zápletce. Skvadra North Wind mi zde jednoduše neseděla, přišla mi naprosto zbytečná. Hlavní záporák pak pozbyl na originalitě, ale relax, stále to musím považovat za primárně dětský film, takže tvůrcům budiž, do jisté míry, odpuštěno.

Woodymu už dochází síly, ale stále to je dobré. Opět klasické polemizování nad životem, tentokrát na téma rozum vs. víra. Místy to však nebylo ono, zejména konec byl jaksi křečovitý a klíšovitý. Před "tříhvězdičkovou blamáží" nakonec mého oblíbence spasilo ústřední herecké duo.

Zase si konečně mohu odškrtnout jeden megafilm, který jsem měl vidět už hodně dávno. Neskutečný koncert v podání Clinta Eastwooda. Cynik sypající ironii a štípavé poznámky na "rákosníky" v každém dialogu způsobem tak netypicky charismatickým, až jsem nevěřil vlastním očím.

Ouch. Tak tohle teda ne. Nevím, co přesně tím chtěli básníci říci, ale mě tenhle experiment až na pár záblesků Batmana absolutně nepobavil.