IwoCZ

Tak do 40. dílu jsem se od toho vůbec nedokázal odlepit a nedal bych nic jiného než pět hvězd. Bohužel ten závěr už tak skvělý nebyl... Toto zklamání trochu vynahradil film, který navazuje na poslední díl a přece jen tomu dává trochu lepší tečku, nicméně už se těším až shléhnu Brotherhood, kde by měl být alternativní konec podle původní mangy. Snad se mi vrátí zpět nadšení, které jsem měl, když jsem tento seriál začal.

Jako většina anime má tento seriál pomalý rozjezd. Ale u první série to nijak nevadí, člověk se rád seznámí s postavami a světem budoucnosti a kyborgů. Tak od patnáctého dílu to začne být teprve ta pravá pecka, když se začne naplno rozvíjet hlavní dějová linie smějícího se muže. Série postupně graduje ve famózní závěr a poslední díly jsem fakt hltal tak, že jsem se od monitoru nedokázal vůbec odlepit. Bohužel toto nemůžu říct o druhé sérii seriálu (Ghost in the Shell: Stand Alone Complex 2nd GIG), která je tady na CSFD hodnocena samostatně a kupodivu má lepší hodnocení než série první. Scénář je stejný... hodně pomalý rozjezd, který ale člověka nabuzeného famózním závěrem první série místy i docela nudí. Okolo patnáctého dílu se začne opět naplno rozjíždět hlavní dějová linie a opět jsem se těšil na famózní závěr. Ale ten tentokrát bohužel nějak nepřišel. Náběh skvělý, díly 15 - 23 parádní, ale poslední dva tři díly to tak nějak celé vyšumí do ztracena. Asi jsem měl po konci první série moc velké očekávání. Pro mě první série 4 hvězdy, druhá jen 3, ale i tak už se těším, až se pustím do těch filmů :-).

Dávám čtyři, protože mi přijde, že tato Šrekovská vánoční pohádka je tady hrozně podhodnocena (IMDB 6.6/10). Na rozdíl od hrozného druhého a třetího dílu Šreka se mi tento vánoční krátký filmek docela líbil. Akorát se trefil do předvánoční nálady a i jsem se u toho zasmál.

Po pravdě tento Miyazakiho svět mě zas až tolik neuchvátil. Příroda vs. lidí kácející les mě prostě přijde jako hrozné klišé, od shlédnutí Avatara dvojnásob. Toto téma mě tedy už neuchvátí. Navíc příroda je zde reprezentována především „božstvy“ převtělenými do velkých zvířat a nesympatickým dítětem vychovaným vlky, princeznou Mononoke. Takže doposud nic moc, ale naštěstí to není to hlavní, oč v tomto filmu běží. Tím je postava prince Ashitaky. Ten je na začátku po boji s démonem při obraně vlastní vesnice zraněn kletbou, která ho pomalu užírá zlobou a za čas ho má úplně pohltit. Princ je vypovězen z domova, vyráží do světa a jedinou nadějí na možnou záchranu je snažit se vidět svět „očima nezastřenýma“. Což princ opravdu dělá, člověk si každou chvíli myslí, že už a už se musí přidat na jednu stranu, nejspíš přírody, ale on ne. Pořád zůstává nestranný a snaží se vidět objektivně a zachránit všechny, aby spolu všichni žili v harmonii. Výlet do duše Ashitaky je opravdu krásný zážitek k zamyšlení, který mi místy kazil jen dost mizerný dabing.

Dal jsem čtyři hvězdy, ale to spíš jen proto, že k tomuto mrakodrapu mám unikátní vztah. Jinak styl dokumentu se mi zase tolik nelíbí. Je to zřejmě určeno pro televizi a široké veřejnosti a tím pádem člověk zajímající se o stavařinu se toho po pravdě moc nedozví. To ale neznamená, že by člověk neměl obětovat tu hodinku času a podívat se, jak se stavěl tehdy nejvyšší mrakodrap světa v dost nestabilní oblasti. Jinak co se týče seriálu o stavbách Man made marvels, nabízí se zde srovnání s Megastructures a osobně bych spíš doporučil ten druhý.

Napoprvé jsem dal čtyři hvězdy ale po druhém shlédnutí musím opravit na plný počet. A to zejména proto, že i po dvou týdnech mi některé scény pořád běhají v hlavě. Coeni se trefili přesně do mé představy, jak by měla předělávka westernu vypadat. Špinavá potemnělá atmosféra filmu doplněná typicky Coenovským černým humorem tady opravdu sedí. Tomu všemu kralují mistrovské herecké výkony. Bridgesův věčně namol marshal nemá chybu, ale hlavně mě bavila postava užvaněného Rangera LaBoeufa. Tento film je pro fanoušky Coenů nebo westernů povinnost, ostatní myslím ale taky rozhodně nezklame.

Můj první Miyazaki a naprosto mě uchvátil. Dokonce natolik, že už jsem za týden shlédl další tři. Miyazakiho barvitý fantastický svět s kombinací magie a techniky a přírody je naprosto vtahující a originální, to ještě zvýrazněno výbornou animací. To ve všech jeho filmech, co jsem zatím viděl. Ale tady je jen skvělou kulisou pro nádhernou romantickou pohádku o vztazích a kamarádství. Howlův chodící zámek pro mě už asi zůstane navždy srdcovou záležitostí. A nemyslím si, že by to bylo jen tím, že byl první.