Kaka

Citování Blade Runnera je nejpamátnější scéna z celého dilu. Jinak klasický prostřední epizoda velké skládačky, který jen drobně formuje postavy a vše připravuje na opodstatněný finish,

Pokor nikdy nezklame, takže o napínavé situace je tím pádem postaráno. Sice to všechno působí příliš naškrobeně a "seriálově", přesto je to vcelku zábava, pokud se to nebere zase tak vážně.

Intriky a plány proti AG a nové postavy mužatky a psychologa, které jsou přinejmenším kontroverzní a ozvláštňují tak trochu monotónní kancelářskou bitvu plnou intrik a podtrhů.

Trochu Wick, trochu Raid a proklatě obyčejný scénář. Přesto dobrá věc, Hemsworth obstojně zvládá akci a nebojí se ani odvážnějších kaskadérských kousků, což je věc chválihodná. Na Evanse pomrkává Extraction přece jen trochu z pozvdálí, ovšem jako další z řady nařachaných průkopníků akčních scén se to nazvat dá. Především pak scéna honičky v autě na jeden záběr, či pobíhání po domě - to jsou prvotřídní stunts záležitosti. Pořád jsem měl takové nutkání věřit tomu, že tam hraje k nepoznání zmalovaná Rose Byrne v cool indickém looku, ovšem nebylo to tak.

Dvojka začíná docela opačně než jednička. Tedy opačný z hlavních hrdinů (Rhoades) dostává mnohem více prostoru, než jeho kamarád burzovní makléř a situace kolem něj se nevyvijí vubec dobře.

Dokonalé vycentrování a demýtizování dobra a zla. Vyjmečně precizní rekonstrukce/rozbor amerického politického/právního/soudního aparátu, filozofie a pseudoposlání těchto institucí a odpornost/drzost s jakou se pouštějí do honby za skalpy lidí, kteří mnohdy provedli jen to, že jsou úspěšní, protože když tu nejde z jejich strany o peníze, tak alespoň o vliv a moc. Na druhou stranu sympatický průřez burzovními makléři a primárně drobnokresba miliardáře a vše co k němu patří. Tedy jeho myšlenky, problémy, lapsusy i fakt, že každý miliardář jen tak "nevydělal" peníze, ale musel více či méněkrát udělat něco dirty, nebo alespoň na hraně. Stírání rozdílu těchto dvou světů v dokonalé psychologické a emocionální válce - tohle všechno minimálně první série Billions nabízí. Jediný neduh vnímam v tom, že je tam občas tolik jmen a tak rychle plyne děj kupředu, že se v tom má místy divák tendenci ztrácet, specielně ze začátku. Avšak hlavní figury jsou dokonalé, tvůrci si s nimi dali čas a záležet. Rozhodně seriálová událost první třídy.

Dvanáctka je nejlepší. Strhující manévry všech hlavních postav, vypjaté tempo a žádná šance na něčí vítězství, ačkoliv jedna z postav k němu má přece jen trochu blíže než ty ostatní. To se ale velmi pravděpodobně v dalších epizodách pochopitelně promění. Pomyslné ikonické finále nahrává automaticky dvojce.

Doposud nejlepší díl, který psychologickou drobnokresbou rozebírá a mapuje hlavu a myšlenkové pochody podnikatele miliardáře, který zákonitě musí dělat většinu věcí jinak nežli ostatní, když se dostal jinam než ostatní. A scenáristé napsali v podání Axe velmi zajímavou postavu.

Výborná epizoda, která vynikne především díky precizní práci s časovými pásmy a výborně stříhanými flashacky. Vypointovaná na jedničku.

Mnohem zajímavější, než spirituální odbočka jednoho z protagonistů, která v realistické procedurální drámě o makléřích zabijácích vypadá jako pěst na oko, je výborná práce s vlivy médií a davovou psychózou, která začala ve chvíli, kdy nekalé informace o Axovi vypluly na povrch.