Kaka

Ve stínu drsných jatek, která se otehrávala v prvních třech sériích. Stagnace u herců, scénáře a scény v Rusku jsou vyloženě otravné. Stejně jako několik WTF postav, které celý seriál staví občas až do parodie. Navíc ukrutně špatná práce maskérů, specielně na Lagerthě. Zlepšení je naprosto nutné.

Vesměs působivá výprava, ale scény z Rusy dramaturgicky nenabízejí to, co bychom si pravděpodobně představovali. Celé to působí vykonstruovaně a unreal. Tzn. zápletka ve stylu "jen aby se něco dělo". Severská story je mnohem zábavnější. Lagertha a Bjorn drží Vikingy doslova nad vodou.

Smíšené pocity. Místy temná rubanice, atmosferický rytířský epos, vizuálně podmanivý biják. Občas zmatečný bordel v postavách, papundeklové kulisy i nudné sidekicky ve scénáři. Neznalec předlohy bude místy nehorázně tápat, či se dokonce absolutně nechytat stále nových a nových postav a území. Pochvala za nápaditý koncept samostatných miniepizod, které spolu v mnohém ne příliš souvisí a přesto v jednotlivých detaílech systematicky přibližují jednotlivé charaktery k bodu, kde se jejich osudy protnou v očekávaných momentech, i nepředvídatelných situacích. Po prvním odvážném dílu, který mimochodem nabízí jako jediný naprosto vše, proč by divák měl Witcherovi dát šanci, následují ty, kde už neznalec předlohy pociťuje určitý sestup v tom, jak je celý příběh předkládán a koncipován. Akce v Blavikenu v úvodní epizodě tak zůstane zdaleka nejlepší moment celého Witchera.

Poslední epizoda vlastně celou dobu vůbec nevypadá jako poslední. Spousta věcí není vysvětleno vůbec, potažmo jen v náznacích. Poslední bitva je sice režijně nápaditá, ale technicky ne úplně zdatná, chybí zřejmě rozpočet, který by zajistil patřičnou epiku.

Vše kolem Cintry a osudové noci je působivé a napínavé. Veškerá omáčka kolem hlavních postav je nezajímavá, ovšem přesná paralela s dnešním světem a Yennefer zosobnujici současnou moderní emancipovanou ženu je výborně trefená.

Romance hlavních hrdinů s doprovodem draka, který si odskočil z GOT, jen dostal horší vizuál, protože zřejmě nezbyly dukáty. Očekával jsem, že akční stránka půjde po rubanici v Blavikenu dále a výše, ovšem je to přesně opačně. Tahle epizoda je toho jasným důkazem.

Další ze samostatných epizod. Tentokrát není opravdu příliš o co stát, snad kromě Yennefer, která má všeobecně potenciálu dost, důležité však bude určitě to, jak se s ním bude dále pracovat a rozvíjet její postavu. Tak jako tak je tu mytologie pramálo a v každém dílu minisérie nová jména a nové postavy, které přináší tak trochu chaos, ovšem v trestuhodném slova smyslu.

Divoké skákání v čase. Epizoda zřejmě zásadní z hlediska budoucí provázanosti postav, jejich motivací a rozhodování, avšak pro laika vysoko položená laťka na pozornost a připravenost vstřebávat složitý a komplexní příběh, na který se nahlíží z různých stran, poloh a očí hlavních hrdinů. Zatím to podle interakce a množství postav vypadá tak na 5 sérií.

Příběhové střípky se velmi pozvolna skládají dohromady, postupem času se ukáže, zda je to scénáristická neobratnost, či mistrovství. V každém případě působivá atmosféra a ještě působivější mrazivá scéna s Vlkodlakem.

O poznání slabší a zbytečně překombinovaný druhý díl, který je možná pro znalce předlohy modla, ale pro neznalce docela patálie. Akce minimum, atmosféry sice dost, ale možná až příliš obsáhlý a hluboký svět bez jakýchkoliv berllček a pomocné ruky pro neznalce celého příběhu. Divák se tak ocitá v nezáviděnihodné situaci, kdy občas neví která bije a trochu zoufale tak vyhlíží rozřešení v dalších epizodách.