Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Animovaný
  • Akční

Oblíbené filmy (10)

Kmotr

Kmotr (1972)

Dílo, které právem patří na vrchol filmové tvorby. Excelentní výběr herců, kteří si zde zahráli své životní role. Po té, co jsem nejprve přečetl dvakrát knižní předlohu, jsem byl uchvácen tím, jak dobře se podařilo tvůrcům přenést ten pocit svázanosti rodinných tradic, hierarchie, cti a pomsty na filmové plátno. Přesně tak jsem si představoval Michaela, Sonnyho i Dona Corleone. Mafie, to nebyla jen krev, Thompson, Omerta a Vendeta….kdo shlédne tento mistrovský kousek si uvědomí, že za všemi těmi obchody s alkoholem a olivovým olejem bylo asi něco mnohem složitějšího, co mělo kořeny v historii a osudech italských přistěhovalců, kteří přicházeli do USA s vlastním chápáním modelu rodiny a spravedlnosti.

Duel

Duel (1971)

Spielbergův raný film krásně ukazuje, že není třeba popsat stohy papíru na dialogy postav a vymýšlet složité zápletky. Americký bourák a zrezivělá cisterna (která však dosahuje děsivě nenormální rychlosti), highway, písek a strach. Napětí, které až do konce filmu nepolevuje, pěkně vykreslená paranoia a základní pud sebezáchovy spojený s touhou našeho „hrdiny“ zvítězit v tomto souboji na život a na smrt. Zajímavé a oživující jsou také intermezza na cestě (autobus, motel..). Snímek je třeba asi v prvé řadě vnímat jako psychologický thriller - případné myšlenky o technické nereálnosti celé honičky vlastně jen umocňují dojem, že cisterna je jen jakýmsi nadpřirozeným zjevením.....

Tenkrát v Americe

Tenkrát v Americe (1984)

Velký zážitek, pro mne srovnatelný snad jen s Kmotrem, jež se mi při sledování filmu nesčetněkrát vybavil. Hudba, režie - jména, která hovoří sama za sebe - perfektní výkon R. de Nira i ostatních herců. Co však opravdu zaujalo byla zcela uvěřitelná atmosféra staré Ameriky - časů, kdy šlo rychle zbohatnout i zchudnout, kdy prohibice posloužila jako dojná kráva Mafii i zkorumpované spravedlnosti. Krásné scény ze špinavé ulice a stejně tak z nablýskaných a luxusních podniků - nezapomenutelné Thompsony, stylová a rychlá černá auta Mafie, klobouky a pláště, židovská hospoda, popelářské auto, nylonky a další věci, které dotvářely atmosféru. Taková malá filmová encyklopedie, ve které naleznete vysvětlení pojmů jako je láska, přátelství, zrada, oběť, svědomí, strach, požitek i bolest. Pro někoho, kdo přečetl knihy Maria Puza, shlédl Kmotrovskou trilogii, a v neposlední řadě hrál oba díly počítačové Mafie je toto dílo životabudičem.

Hoří, má panenko

Hoří, má panenko (1967)

Filmový klenot čs. nové vlny, u kterého se vždy královsky bavím. Excelentní výkony (ne)herců, kteří působí právě tak uvěřitelně a přirozeně, jako směšně…aneb jako to vypadá, když se na vesnici koná hasičský bál, se vším co k tomu patří. Každá postava je jedinečná, brilantně napsaný scénář okořeněný špetkou amatérské improvizace a máme vrcholné komediální dílo, které svým významem uzavírá jednu epochu v dějinách našeho filmu. Smějeme se, a přitom se smějeme sami sobě, naší české mentalitě, kterou film tak krásně prezentuje. Scénu s tlačenkou si budu pamatovat do konce života.

Kulový blesk

Kulový blesk (1978)

Vždycky si říkám, zda již náhodou někoho opravdu nenapadlo provést "dvanácti-směnu". I stěhování musí mít totiž svou vědecky zdůvodněnou metodiku a přesný harmonogram, který nemůže narušit ani rozvod, svatba a už vůbec né úmrtí jednoho z účastníků. K tomu si přidejme hořce pronesené filosofické myšlenky Josefa Abrháma, babku co pořád otravuje, mistra s tajuplnou krabicí mořských ježků, a konečně rychlou spojku připravující se před jízdou (s vozem spolehlivým a bezpečným za všech okolností) - s takovým obsazením se nemusíte bát, že by se tento velkolepý plán nevydařil.

Případ pro začínajícího kata

Případ pro začínajícího kata (1969)

Jak kdysi vyslovil Arthur Schopenhauer: "Člověk se správným úsudkem mezi pošetilci se podobá člověku, jehož hodiny jdou správně, ve městě, kde všechny věžní hodiny jdou špatně. On sám zná pravý čas, ale co je mu to platné?"

Indiana Jones a Chrám zkázy

Indiana Jones a Chrám zkázy (1984)

Pro mne jednoznačně nejlepší díl ze série. Archeologie přece není jen o nudném oprašování nějakých hliněných střepů někde ve výkopu. Jak můžeme vidět, archeolog musí počítat s tím, že během cestování letadlem bude muset vyskočit v nafukovacím člunu, V jeho vědecké činnosti ho může občas rozptýlit neomalená žena, nesmí se však bát pavouků a další havěti, na kterou narazí na každém kroku. Musí být obdařen vysokou inteligencí, aby si poradil s řešením zapeklitých hádanek a zároveň obezřetný, aby jej neohrozila nějaká nastražená past. Konečně správný archeolog ví, že se na žádné vědecké výpravě neobejde bez patřičného vybavení (bič, klobouk, pistole..). Po dobře vykonané práci se pak může odreagovat např. tím, že se projede v důlních vozíčcích a k večeři si jako dezert dá oblíbenou specialitu...chlazené opičí mozečky! No není ta archeologie zábavná a napínavá!?

Muž z Acapulca

Muž z Acapulca (1973)

Kupa kultovních hlášek této skvostné parodie klasických "špionských/James Bond" filmů, k tomu neodolatelný Belmondo a krásná J. Bisset to vše tvoří koktejl, který je třeba jen protřepat, ale nemíchat. Jen tak si pořádně vychutnáte tu správně potrhlou atmosféru s perfektním českým dabingem. Nesmí vás však překvapit kapsle s prudkým jedem, která ještě během líbání nikdy nevypadla, Arianna která nesehnala chleba .....nebo instalatér na pláži....Bob Saint-Clare si poradí v každé situaci!

Drž si šátek, Tatjano

Drž si šátek, Tatjano (1994)

Přijeli rockeři z Helsinek! Klasická forma Kaurismäkiho filmů, zde však v opravdu ryzí (nezředěné podobě). Monology (ano opravdu jsou to skoro jen monology) postav zaberou asi jednu stránku papíru, ale kdo by to řešil. Jenom si navléct na sebe ty nejvíc švihácké šaty (oblek či rockerská bunda) a jede se. Po cestě naložit dvě "slepice", pozvat je do restaurace a mezitím vychlemtat litry kávy nebo vodky (podle gusta každého) a nesmí chybět "pořádnej rock". Nuda, mlčení, dlouhé záběry i pohledy do blba, typické road movie zastávky (v motelu, u benzinky, někde v poli, na kafe) no prostě paráda. Kupa frajerských a inteligentních hlášek a nezvyklý konec filmu. Hned zítra vyjíždím také...

Control

Control (2007)

Pocit marnosti, který mě po shlédnutí filmu na chvíli pohltil svědčí o tom, že režisér i herci splnili to, co se od nich očekávalo. Příběh Iana Curtise vyzněl zcela uvěřitelně... herci vizuálně odpovídají svým reálným předlohám, černobílý formát duši filmu i kvalitám Antona Corbijna. Když si k tomu přidám autentické hudební scény, mám jistotu, že na tento snímek nikdy nezapomenu.