departed

Přiznám se, že mi to v kině jako tři a půl hodiny vůbec nepřišlo. Stále jsem čekal na tu epickou poslední hodinu plnou násilí, krve a zrychleného tempa, na který jsem u Martyho většiny filmů zvyklý. Nedostavilo se, ale na škodu to taky nebylo. Marty zkusil jiný typ epilogu, jenž byl víc než dojemný, což bych od něj nečekal. To, co tomu ale předcházelo byla hodně precizně odvyprávěná (ať už mluvíme o narativu či kameře) story, která by mne možná v rukou jiných režisérů ani tak moc nezajímala, ale v Martyho ikonickém rukopisu po boku Lea a De Nira, kteří se navíc konečně sešli v jeho filmu dohromady po tolika letech!, to byla slast, kde jsem si nechtěl nechat ujít jedinou vteřinu, protože jeho styl vyprávění je v detailech a v precizních záběrech. Uteklo to jak voda. Já osobně bych preferoval víc násilí, ale to není výtka, nýbrž osobní kink.

Období okolo 2009 byla ještě doba, kdy ve filmech hrála dobrá hudba. To byla vlastně jediná pozitivní věc na týhle blbosti. A uznávám, že Megan bývala opravdu pěkná.

Nejsem si jistý, nakolik se tvůrci chtěli držet moderních hororových šablon a udělat z toho přinejmenším solidní gore slasher, který na dnešní poměry vystačí, či chtěli odkazovat, až parodovat, staré díly ze sedmdesátek a osmdesátek, protože parodických výlevů zde bylo víc než by se dalo unést. Proč z Michaela dělají nesmrtelné vraždící monstrum? Ono se dá pracovat dobře se scénou a střihem, ale když to dělají takhle okatě, kdy by bylo jasné, že Michael už by byl několikrát mrtvý, tvůrci si stále budou stát za tím, že všichni ostatní okolo jsou totální retardi, kteří jsou neschopní jakékoli pacifikace vůči Mikovi. Vždyť je to hrozně kýčovitý! Jestli to byl jen odkaz na starý "klasiky", tak budiž, ale nemůže se to takhle natahovat na celý film. Takhle to dneska prostě už nefunguje. A já blb čekal, že dvojka by mohla být dokonce lepší než jednička, která sice nebyla bůhví jak oslnivá, ale dokázala přinést svěží nádech do moderního hororového žánru se zajetou značkou. Podle opravdu stupidního konce vůbec nemám představu, jak na to navázali ve trojce. Taky ještě někoho rozesmálo, kolikrát se ve filmu zmínilo, že ona hlavní událost se stala před čtyřiceti lety? Nechtěli to náhodou zmínit ještě víckrát, abychom si byli opravdu jistí?

Já Nolanovi dávám pět už z principu. A Murphy si jde totálně pro ceny.

Ano, opět audiovizuální pecka, která v rámci superhrdinských komiksových filmů přichází se svěžími nápady, jak diváka znovu překvapit a zaujmout a to i přes risk, že se na tenhle film nikdy nepodívají epileptici. Co ale kruci měla znamenat ta stopáž? Nevím, jestli si tvůrci jen chtěli dokázat, že dokáží natočit nejdelší animák k dnešnímu dni, či zda-li ona hluchá (natahovaná) místa měli v plánu už od začátku? Nebo jsem je tam viděl jenom já? Tak či onak, fanda tohohle stylu zrovna nejsem, protože je těžký se naladit na klidný upovídaný tón po naprosto epický akční pasáži. A těch ukecaných pasáží bylo hned několik. Jasně, měly podpořit emoce hrdinů, nastínit rodinné vztahy a podobná vata, ale ne na úkor, že se to bude potom takhle táhnout. Hudba stále skvělá mimochodem.

Ok, když se ode dneška řekne klasický devadesátkový akčňák napínavý od začátku do konce, vybaví se mi Speed. Tohle vidět tenkrát v kině musela být bomba :)

Střídmější než jednička, avšak stále osobitá a nebrající si servítky ani tentokrát. Jde poznat, že se pracovalo s větším rozpočtem a týmem, je to celé takové ucelenější a víc profesionálnější. Avšak kouzlo i černý humor zůstal zachován. Asi všichni chceme vidět Festival mrdání, že jo?

Nevím sice proč to mělo dvě a půl hodiny, ale musím uznat, že to uteklo jako voda a přísahám, že ani jednou jsem se nepodíval kolik zbývá času do konce. První wtf scéna přišla teda asi už ve dvacáté minutě či co - a to sice Luke dojící jakési monstrum s následným loknutím si - a bylo jich tedy hned několik, ale jako celek takový to byla adekvátní podívaná. Momentálně hraju Star Wars Jedi: Fallen Order, tak jsem byl v náladě si pustit další díl v pořadí, jenž jsem ještě neviděl a ono to tomu dost pomohlo. Jasně, je to stále pohádka a v pohádkách bývají věci kolikrát přitažené za vlasy (tady s tím nešetřili) či občas i dost cringy, ale v Last Jedi to bylo tak nějak krásně vybalancované, že se nad tím dalo mávnout rukou bez jakéhokoli většího rozhořčení. Tentokrát ani nevím, jestli se mi koukalo lépe na lightsabery či Daisy. Tak roztomilá.

Ani nevím, jestli jsem to jako malej harant viděl vůbec celý (nedivil bych se kdyby ne...), ale pamatuju si hračky z mekáče a že kolem toho byl tak nějak povyk. Po dnešním zhlédnutí sice nevím proč, ale dejme tomu, že doba byla jiná a lidi měli jiné nároky. Tohle byla cringe sračička až to sem tam nepěkně zabolelo ... no, vlastně po celou dobu filmu.

Líbí se mi, když si tvůrci dokáží udělat prdel sami ze sebe a vlastně ze všech akčňáků podobného ražení. Už jen obsazením protagonisty -- Boba by do téhle role nikdo nikdy neuhodl a hle kolik ze své role obyčejného tatíka od rodiny dokázal vyždímat. Je to vlastně strašně obyčejný, ale přitom tak dobrý.