Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (744)

plakát

Predátoři (2010) 

Antal to dost zbabral. Ten film je spíš víc plný odkazů na jedničku, místo aby bavil sám o sobě. Je to nudný, pitomý (každá postava je chytrá jak rádio a vždycky všechno ví dopředu a má ponětí o tom co se děje, a přitom když se někdo zeptá ,,Může mi někdo říct, co se tu ksakru děje", nikdo nikdy neodpoví přímo, jak kdyby byly všichni zničehonic apatický) a spoléhá to hlavně na prostředí, které si zase připomínáme z prvního dílu (džungle, i když jiná planeta). Predátoři jsou k smíchu, všechno se zbytečně natahuje, je to plné wtf momentů (Yakuza týpek vs. Predátor, to si snad dělali piču, ne?) a když se na konci šel Brody Predátora zeptat, jak se dostat z týhle planety, načež ho odsekl a uvolnil ho (následoval výbuch smíchu, spadl jak bezmocná hruška), tak jsem myslel, že si daj ,,high five", půjdou na pivo a mě klepne.

plakát

Predátor 2 (1990) 

Ono to zas tak špatný není (s trochou nadhledu). Bylo jasný, že pokud bude mít první díl úspěch, hned se někdo pustí do druhého. Krom Predátora se sice změnilo všechno, ale klape to pospolu celkem solidně a to mi jako nenáročná, dvouhodinová zábava stačí.

plakát

Predátor (1987) 

Kultovka, dnes již lehce úsměvná, ale v osmdesátkách to musel bejt boom jaxviň, to si umím představit. Já na tom sice vyrůstal, zbožňoval to a McTiernan podle mě ve své době přispěl kinematografii kvalitním dílem, ale zatímco objektivně Predator jaksi nestárne, tak subjektivně už se to až tak říct nedá.

plakát

Šestý smysl (1999) 

Shyamalan buduje napětí a strach úplně jiným způsobem, než jsem zvyklý u ostatních tvůrců. Z duchařin nemám zrovna nakoukáno hodně, ale tahle byla výborná a to nejen tím závěrečným rozuzlením, které muselo dostat skoro každého, protože pochybuji, že by to někdo dopředu odhadl (nanejvýš by to mohl tušit, ale jistý by si stoprocentně nebyl), ale i všemi záživnými konverzacemi mezi Willisem a Osmentem a hudbou, která mi přišla občas kuriózní, neboť někdy hrála na poklidnou, uklidňující notu a někdy zas tak vysoké, děsivé tóny až mrazilo v zádech. Mimochodem od doby, co jsem se dozvěděl, že je v Šestém smyslu šokující finálové rozuzlení, jsem se záměrně s nikým o filmu nebavil, aby se dotyčný náhodou neprokecl a nevyzradil mi to, a myslím, že se to vyplatilo, jinak by to určitě nebyl tak silný zážitek.

plakát

Space Jam (1996) odpad!

Opravdu nevím, za co jsem se během sledování trestal. A to jsem to jako malej viděl nesčetněkrát a miloval to. Bohužel (nebo naštěstí?) ty časy jsou pryč.

plakát

Věčný svit neposkvrněné mysli (2004) 

Tyhle těžko pochopitelné, mind-fuckové filmy mám rád. Jsou originální jak příběhově, tak i nějakým jiným postranním fragmentem (tady třeba tou zvláštní "barvivostí", vše bylo tak krásně barevné a živé, nebo třeba vkusem oblékání - každý herec byl módně a stylově oblečen, na což se taky hezky kouká). Zároveň bylo také neobvyklé vidět Jima ve vážnější roli. Hrál ale velmi dobře. A abnormálně krásná hudba pak byla už jen třešničkou.

plakát

Divoká banda (1969) 

Brutální, osobité a nekompromisní. Peckinpah si natočil westernová jatka, která ve své době neměly obdoby. Zvlášť originální mi přišel nápad se záběry, které znázorňovaly pohled z vlastních očí, například při pádu z koně, jenž obohatil ještě rychlý střih. Mimochodem, v momentě, kdy Pike zastřelí toho generála, neboli mexickýho Alfreda Molinu, jsem byl napětím napjatej jak guma od trenek. Pak se z toho nakonec vyklubala nejefektnější pasáž celého filmu... a to zatraceně dobrá.

plakát

Psí odpoledne (1975) 

Nepovedená bankovní loupež, během které zazní pouze dva výstřely, hudba ani nehraje a jediná věc, na kterou můžete upřít pohled, je excelentní výkon Al Pacina. Na otázku ,,Dokázal by sis představit v té roli někoho jiného?", by byla jasná odpověď NE. A už jen při pomyšlení na to, že tohle se jednou opravdu někde stalo, mě "hřejivě" mrazí v zádech. Je to takový ten pocit, když rádi sledujeme, jak se události, které byly zamýšleny jako ,,tutovky" nakonec přerostou v "absurdní" příběh jednoho nezdařilého plánu. Ale v napětí si vás tenhle film udrží od začátku až do konce. A to doslova.

plakát

Chaplin (1992) 

Downey hraje svojí nejlepší roli, hudba hraje záměrně hlasitěji, aby umocňovala nádhernost obrazů a precizní Attenboroughova režie zobrazuje celý Chaplinův život ve sto čtyřiceti třech minutách. A je to skutečná nádhera.

plakát

TACHO (2010) 

Landa; špatně nadabovanej maďar; chlap, co vypadá jako mix Joshe Brolina a Charlese Bronsona a pak už nic. Film plný kuriozit (v tom špatném slova smyslu), ale přesto myslím, že si to odpad nezaslouží.