Cesty timem

Film za 3*, krásná Šulcová. Ovšem nejlepší na tom všem byla hudba Karla Svobody a hlavní melodie pro tento film zpívaná Marií Rottrovou, za což dávám hvězdu navíc. A jako u některých filmů i tady to navíc bylo protkáno Svobodovými hity.

Film s výbornou hudbou, výkony (nemyslím jen vozů :-), podle skutečna, navíc z mého šálku, takže bez debat za 5*. Ale ten český dabing za ODPAD. Nebudu kvůli tomu kazit hodnocení filmu, protože za to může (kdysi) dabingová velmoc - česko... Přiznávám dabing musím, protože jsem jazykový antitalent a když to není s českým či slovenským dabingem nebo aspoň pomalu a hodně srozumitelně v angličtině nebo ruštině, tak film nepustím. A s titulky nemůžu, protože u toho něco dělám (neumím jen čumět)... Proboha to má být nějaké bizarní umění nechat tam kousky původních dialogů s titulky? To mě vždycky tak praštilo přes uši, když změnili hlasy (no aspoň jsem stihl kouknout na obraz s titulky)... Opravdu záměr tohoto provedení dabingu mě uniká. OK, když je film třeba se zpívanými částmi, ale proč tady? Vysvětlí mi to někdo?

Jedna hvezda navic pro Edu Cupaka.

Jedna z těch lepších průměrných tehdejších detektivek. To byly tenkrát kšefty, co? :-) půdy, bidety.... :-) Sexbomba Bartošová a Švandová .... Jedna hvězda navíc za skvělou hudbu (hrála mi v hlavě ještě dlouho po konci filmu) Karla Svobody, kterého je v tom cítit hned v úvodní znělce po prvních akordech klavíru, kdy nastoupí orchestr a začne trošku podobný motiv jako ve filmu Zítra vstanu a opařím se čajem. Pak zase při vtíravém pocitu viny, který útočil na Kratinu (Brouska) mi zase hudba připomínala podobnou při podobném vtíravém pocitu viny Charváta ve filmu Smrt stopařek. Svoboda se prostě nezapře.

No, dokoukal jsem to jen díky nádherné Luaně Anders.

Normálně by to bylo za 2,5 až 3*. Petr Nárožny však rolí na tělo to povýšil u mne o hvězdu a něco výše... Nevíme jestli v této povídce bylo štěstí, že Julie šla nakonec přece jen na herectví nebo naopak a nebyl to pro umění přínos. Ale myslím, že mě dáte všichni za pravdu, že je velké štěstí, že Petr Nárožný nezůstal stavebním inženýrem a zběhl k herectví!

Pro mne jen abych "vyzobal" chvíle s Morricoineho hudbou, kterých bylo dost poskrovnu a čekání jak na Godota. Jinak mne film moc nezaujal.

Další film, kterému jsem zvedl hodnocení díky tomu, že už po několikáté jsem měl na něj při repríze velkou chuť. Ač jsem dost antisportovec, tento film patří mezi několik málo ze sportovního prostředí, které opravdu můžu. Vynikající hudba Zdeňka Bartáka a asi životní nepřekonaná role Marka Vašuta.

Natáčeno bylo ve firmě Linet vyrábějící polohovací postele do nemocnic, což jsem hned poznal (byl jsem tam na jednání) a na zámku Trnová, kam bych se rád někdy podíval (pěkné pokoje, prostředí...). Mám Ondru Vetchého rád a mám ho za jednoho z nejlepších současných herců, ale někdy si říkám (málokdy), že by mohl trochu ubrat, ale tady jsem si to říkal více a častěji. Už opravdu trochu přehrával a působilo to tragikomicky, jak už tady někdo zmiňoval.

Skoro bych dal jednu hvězdu navíc za ten akční začátek. Ale to by byl výsledek, vzhledem ke zbytku celému filmu za 3*, roven 5*. To proto, že jednu hvězdu musím, prostě musím dát za vynikající hudbu Wiliama Bukového, v níž bylo na jeden film až mnoho zajímavých motivů. Možná proto byla její část použitá i potom jinde. Myslím, že bychom se my, milovníci filmové hudby, měli opravdu na co těšit z jeho domácí zvukové laboratoře, kde experimentoval už tehdy s elektronickou hudbou, kdyby Wiliam neodešel tak mladý a skoro náhle, tak rychle poté, co vážně onemocněl při práci na scénickém baletu Faust. Že by opravdu bylo něco na tom Faustovu prokletí?