Madluska

Vtipné, roztomilé, zaměřené na detaily (prostěradlo kolem pasu jako poslední záchrana :-)), vypointované a navíc s bezva nápadem, jak udělat závěrečné titulky. K tomu podmanivý hlas doktora (proč se ale objevoval už v tom pokoji?) a hrátky se světly a stíny (psycholampička v psychiatrické léčebně a proti tomu sluneční jas v Garyho světě). Ano, animované kraťasy, to je moje!

Tři hvězdy si film za vizuální stránku a neotřelé nápady jistě zaslouží. Docela si dovedu představit, že někdy v budoucnosti se o něm bude mluvit jako o "přelomovém" počinu. Ovšem po stránce příběhové to byla dost zívačka. O co tady celou dobu šlo?? Marně jsem v tom hledala příběh o lásce (no dobře, párkrát se zde cosi na ten způsob objevilo, ale jak? Ona má asi milion ex-, on je tragicky nerozhodný slaboch atd.), o přátelství (hlavní hrdina je povětšinou nechán svému osudu, jelikož jeho kámoši musí hrát v kapele nebo si odskočí na něco k pití), o hledání sebeúcty (fakt ji získám tím, že někomu nakopu zadek?)... Nějak mi to celé nedávalo valný smysl. Nakonec se mi z toho vyklubala akční podívaná, ve které jde především o to, jak co nejvíc lidem rozbít ciferník (proč se ze všech poražených pořád sypaly ty peníze?), a která nakonec šťastně skončí tak, jak jste to celou dobu čekali. Achjo... P.S.: Po zhlédnutí několika rozhovorů s Michaelem Cerou nepochybuji o tom, že je to ve skutečnosti fajn klučina, ale hlava mi nebere, proč se tady o něj holky praly - já bych ho nechtěla ani za zlaté tele... :-)

Geniální myšlenka, ten nápad s prolínáním divadelní hry a reálného života jejího autora! K tomu si přidejte vcelku příjemné obsazení (dokonce mě tentokrát ani Ben Affleck neurážel) a vychytané kostýmy a o zajímavou podívanou máte postaráno. Jen by mě zajímalo, jak dostala Gwyneth všechny své dlouhatánské vlasy pod takovou maličkou paruku, celý film jsem nad tím marně dumala... P.S.: Spiklenecká chůva je výtečná! ;-)

Po včerejší Černé labuti jsem potřebovala nějakou oddechovku. Z tohoto hlediska splnily dopisy pro Julii svůj účel dokonale. Příjemně se na tu sluncem zalitou Itálii plnou milých, vstřícných a usměvavých lidí dívá, když je venku právě tak jako dnes. :-) Jenže já si nemůžu pomoct, celou dobu jsem si přála nějaký těžce originální konec (třeba aby si Sophie uvědomila, že Victor je pro ni ten pravý, i když se nechala zmást chvilkovou náklonností k jistému Britovi, když už to tedy je romantická komedie a nemůže to skončit úplně tragicky :-)). Škoda, takhle to skončilo jako vždycky: vášeň minulého vztahu vyprchala (že si toho nikdo nevšiml dřív, že?), tak hurá do dalšího dobrodružství! K tomu to šplhání na balkón. Úplně nejvíc mě ale "dostala" poslední scéna, kdy se na nový zamilovaný páreček přijde podívat celé svatební shromáždění... Kecám, tohle všechno s přehledem trumfla jazyková výbava všech zúčastněných (všichni Italové totiž mluví plynně anglicky, stejně jako Britové a Američani obstojně hovoří italsky, takže nikoho nepřekvapí, když Ital na vlastní svatbě pronáší proslov v angličtině :-)). Přece jen se ale ve filmu tu a tam mihne velká životní pravda (např. ta o česání vlasů), takže nakonec za 3*.

Ono je tak těžké hodnotit tenhle film! Když si vybavím, čím na mě zapůsobil, bylo to především hudbou, atmosférou, prostředím, hereckými výkony, efekty (trhání kůže působilo hodně sugestivně), místy roztřesenou kamerou, prostě svou precizností v mnoha ohledech. Bohužel mě nějak zklamal po dějové stránce - dalo se čekat, že mezi baletkami bude vládnout rivalita a že bývala primabalerína nebude nadšená svou náhradnicí, dalo se čekat, že režisér bude obtěžovat představitelku hlavní role, dalo se čekat, že se ve filmu objeví drogy a paranoia (pohled na jméno režiséra postačí) a že to celé nemůže dopadnout dobře. Zřejmě jsem čekala něco trochu jiného...

Úžasně ironické, naléhavé, zajímavě animované a krátké. Pokud by se taková videa pouštěla ve škole, mohli bychom se alespoň u několika málo jedinců dočkat kritického myšlení a změny přístupu... So Let's pollute!

Uznávám, mohlo to být i horší. Některé nápady mě pobavily a snad i dojaly (lehce schizofrenní "samorozhovory" terapeutky, vzpomínka na výtah v divadle, poslední dialog matky a dcery apod.), ovšem celý koncept byl vlastně poněkud zvrhlý. Vztahové motanice, kde si milence předávají matka a dcera, kde babička odhalí svou minulost doroty (tohle středověké označení mi připadá stravitelnější než současný ekvivalent), kde vnučka beze všeho studu "intenzivně stanuje" s kamarádem svého milého... No, název je asi víc než výstižný... Herecký ansámbl se snažil, seč mohl, co se obsazení týče, nemám velkých výhrad, ale ten obsah mě prostě zklamal.

Asi každý by si přál ocitnout se v dobré společnosti (tím spíš, když by výsledkem byl běh po písečné pláži :-)). Kupodivu byl tenhle koktejl dramatu a komedie namíchán celkem dobře a chutnal mi. Možná za to mohl psí kukuč Tophera Grace, možná životní moudrost čišící z Dennise Quaida a možná taky něco docela jiného. :-) Myslím si ale, že bychom celkově potřebovali hodně Danů, aby mladým hajzlíkům nakopali zadek a srovnali je do latě ne nějakým mravokárným poučováním, ale vlastním příkladem a otcovskou podporou. Jo, tahle myšlenka se mi líbí.

Myslela jsem si, že v zabíjení času jsem profík, ovšem při sledování anglické smetánky, jež nemá na práci nic lepšího než procházet se prosluněnými parky, pořádat pikniky a bály a tlachat o zasnoubení, jsem si připadala jako Alenka v říši divů. Holt stará dobrá Jane (Austen). :-) Nakonec jsem se tedy dívala na příjemnou a milou pohádku o tom, že každý svého štěstí dojde a že z dávného přítele se může vyklubat "my Mister Knightley". :-) Pochvalu si jistě zaslouží Rachel Portman za hudební doprovod, lidi, kteří se starali o výpravu, nádherný duet Emmy a Franka a několik nezapomenutelných hlášek ("Ona je chudá stará panna, a je to jen chudoba, co činí svobodný stav politováníhodným. Bohatá svobodná žena je vždy hodna úcty.", "Sama se nikdy nechválím, ale mí přátelé tvrdí, že vím, jak udělat sendvič.", "Dobrý Bože, když nemůže sdílet život se mnou, je špatné chtít, aby se neženil vůbec? Ať je vše jako dřív, ať přichází kdykoliv, vždy nejsvětlejší okamžik našich dnů, přirozený člen naší rodiny... Jen ať zůstane svobodný, Pane. Když zůstane svobodný, Pane, to mi úplně stačí. Skoro. Amen.", "Možná právě díky našim chybám patříme k sobě.") a za zmínku stojí i pohled na Ewana se lví hřívou. :-) P.S.: Jsem úchyl, když jsem v panu Knightleym po celou dobu viděla kombinaci Rimmera a Black Addera? :-)

Pár vcelku slušných fórků (montypythonovská noha, jogurtová úchylka, jízda autem, vyústění), ovšem jinak docela slátanina. Vím, že to netočili profíci, ale co naplat, zvuková stránka se opravdu moc nevydařila a vlastně to, co asi mělo být vtipné, mě moc nepobavilo... Takže 2* za "semtamfórek" a přiznanou nízkorozpočtovost a "ochotnictví", jinak spíš nuda, bohužel...