Ženy v pokušení

Ze začátku jsem u toho chcípal a sraly mě ty kecy matky hlavní hrdinky. Z hlášek jako "následuj vůni svý frndy" mi vstávaly vlasy hrůzou. Byl jsem ale nucen film sledovat dále a pak mě to začalo docela bavit. Následné prohloubení charakterů filmu prospělo. Navíc Vejdělek řemeslně zvládá, takže se z toho vyklubala celkem příjemná záležitost. (26.08.2013)

Eliška Balzarová měla skvělý hlášky, ale chyba tohohle filmu byla v tom, že nejlepší hlášky nastrkali do traileru a člověk už se pak tolik nesmál. Šla jsem na to, protože jsem se potřebovala odreagovat od maturitní písemky, jinak bych na to do kina asi nešla. Podařilo se, jako odreagování dobrý, zasmála jsem se. Ale bylo to pro mě moc dlouhý celkovou stopáž bych z 2 hodin zkrátila na hodinu a půl a bylo by to lepší. (17.04.2010)

Poslední dobou s velikou radostí sleduji jistou renesanci českého filmu. Zdá se, že doba debilních komedií a sponzorsky provařených kravin je pryč, a nastává doba lepší. Velkým pozitivem je velice sympatický výkon Elišky Balzerové,která podle mého udělala 90% kvality, slušně si vede i Vlasáková s překvapivě sympatickým Dykem. Naopak mi moc nesedlo to malé neštěstí, ale to je asi věc názoru. Takže na závěr, jsem spokojený a určitě se vrátím:-) (14.08.2010)

Největší devízou nejnovějšího Vejdělkova počinu je výtečné ženské herecké osazenstvo v čele s Eliškou Balzerovou, která po dlouhé době dostala pořádnou roli, a skvělá hudba Honzy Muchowa, který opět dokazuje, že v českém prostředí naší současnosti nemá konkurenci. Velká výtka padá na Šáchovu kameru, která místy připomíná televizní inscenaci (až na jednu flashbackovou scénu - ta je výtvarně zajímavá). Režie zručná, ale Vejdělek - scénárista si několik těch příliš laciných vtipů mohl odpustit. Příjemných 7/10. (10.03.2010)

Vojty Dyka jsem se dotknula kolenem a stejně neomdlívám pokaždé, když se objeví v záběru, zbytek mužů byl jen tak do počtu, zobrazené ženy mě nepřitahují a ani je neobdivuji, dokonce jsou mi i se svými problémy docela ukradené. Vadilo mi, že se nedívám na film, ale na omalovánky, na šablony. Jediným pro mě zajímavým motivečkem pro mě byl manželský pár Martina Pechláta a Evy Leinweberové, ale ten se tak nějak prosouložil do ztracena. Kategorie společensky nebezpečných filmů dostává netušené rozměry. Ještě chvíli nad tím budu rozjímat a potom si myslím, že tento film označím za exploatační. (16.01.2011)