Aug

Podtrhuji, co se zde již mnohokrát v komentářích objevilo: Stalker je Tarkovského estické podání víry v Tajemství, které člověka přesahuje. Dodávám pro všechny rozespalé, že stejně jako Zahradníčkova poezie či Bachova hudba klade na diváka jisté nároky, tak i Stalker u diváka předpokládá duchovní schopnost mlčet, být z ticha, otevřít se. Neboť platí, že tam kde je hluk - vnitřní či vnější-, lze sotva spatřit Tajemství; vstoupit do prostoru pro setkání, pro dialog s tímto dílem.