Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (1 180)

plakát

Broadchurch (2013) (seriál) 

Přátelské městečko, v němž největším prohřeškem bývá drobná krádež, rozvrátí brutální smrt malého chlapce..Pravděpodobně zcela tuctový námět, ale v naprosto neobyčejném a nevšedním hábitu. Zpočátku jsem nebyla příliš přesvědčená - pilot si mne nedokázal stoprocentně získat. V další epizodě si mě ale Broadchurch rychle omotal kolem prstu; s rodiči jsem prožívala hluboký žal, s Tennantem a Colman jsem napjatě odhalovala třinácté komnaty všech obyvatel městečka a zároveň se těšila z překrásné britské krajiny a dokonalé hudby, která perfektně dokreslovala atmosféru. Tak vydařený a přesto deprimující soundtrack jsem neslyšela již věky. Přes zdánlivě ohraný příběh se jedná opravdu o nevšední podívanou s výborně vykreslenými charaktery a neskutečně depresivním nádechem. U každého dílu mi ukápla nějaká ta slza. Originalitu projektu dokazuje i druhá série, ve které se neřeší nová vražda, ale navazuje se tam, kde příběh "skončil". Fanoušci nechtěli z Broadchurch druhý Midsomer, což chápu, na druhou stranu Broadchurch ztratil svoji napínavou a unikátní atmosféru a nahradilo jej typické soudní drama. Nejsem fanouškem soudních sporů, tudíž se pravděpodobně od toho odvíjí mé zklamání. Z další řady jsem skeptická, ale nechám se překvapit.

plakát

Labyrint: Útěk (2014) 

Jak se po Stmívání roztrhl pytel s vamp romancemi, tak po Hunger Games přicházejí post-apokalyptické světy s teenagery v hlavní roli a je to jen logické. Každopádně, co si budeme říkat, už trochu nudí ta neoriginalita tvůrců. Zatímco dříve co film, to unikát, dnes je to samý prequel, sequel, remake, filmová adaptace, kopie vedle kopie. Neměla jsem tedy valná očekávání, když jsem si pustila Maze Runner. A o to jsem byla překvapenější. Vůbec se nestydím říct, že ten film je daleko lepší než (filmový) první díl Hunger Games. Nenávidím dlouhé nicneříkající úvody, takže tady si mě příběh získal ihned, když šlo okamžitě do tuhého bez jakýchkoli vytáček a řečí kolem. Po celou dobu si udržel strhující tempo a já musím říct, že takhle jsem se už dlouho nebavila. Je to první film za dlouhou dobu, který jsem v průběhu nepauzovala. A to mluví za vše. Čeho jsem se však obávala je, jak si poradí s rozmotáním zápletky - a mé obavy byly naplněny. Konec si mě zkrátka příliš nezískal, připadal mi opravdu přitažený za vlasy a zkrátka jakoby vystřižený z jiného filmu. Plný počet přesto dám, už jen kvůli osvěžující absenci romantické linky. Ale je to s opravdu odřenýma ušima. Snad to už příště bude bez nich.

plakát

Ztraceni (2004) (seriál) 

If we can't live together, we'll die alone. Obsahuje SPOILERY! Se ztroskotanci z letu Oceanic 815 jsem řešila záhady ostrova, pochovala spoustu milovaných, prožívala s nimi jejich srdceboly a vydávala se s nimi do minulosti, budoucnosti i posmrtného života - a to zhruba během osmi let. Zpočátku jsem tomuto originálnímu seriálu propadla na TV Nova, o něco později jsem jej začala sledovat v původním znění. První tři řady byly jednoduše bez chybičky, avšak ve čtvrté sérii přišla krize, kdy jsem se nemohla "hnout z místa" a u dějové linie se záchrannou (?) lodí uložila seriál na nějakou dobu k ledu. Zkrátka jsem byla opravdu ztracená ve všech příbězích. O pár let později jsem se rozhodla navázat tam, kde jsem skončila - a jsem za to opravdu ráda! Děj se po poněkud nudné a zmatené lince s lodí Charlese Widmora zase svižně rozběhne a již brzy se dostavuje zase ta stará, dobrá závislost. Pátá série je podle mého až na pár karambolů perfektní - pravdou je, že v poslední sérii to zase začne trochu drhnout a ztrácet dech. Ale přesto se jedná o nadprůměrný seriál s unikátním námětem, jaký tu dosud nebyl. A rozhodně bych jej neodsoudila jako to spousta lidí udělalo, protože si to zkrátka nezaslouží. Tolik zmatení, nepochopení a záhad zkrátka nikde jinde nenajdete. A na Jacka, Kate, Shannon, Charlieho a v určitých momentech i Julie a Sawyera nikdy nezapomenu. To, že jsou postavy nepromyšlené a bez vývoje je mimochodem nebetyčná hloupost i vzhledem k tomu, že jejich příběhy vymysleli psychologové. A navíc, nikde jsem neviděla tak promyšleného záporáka, jakým je Benjamin Linus..

plakát

Běž, chlapče, běž (2013) 

Pravděpodobně nejlepší polský film, s jakým jsem kdy měla čest. Téma druhé světové války je zřejmě nevyčerpatelné a je jenom dobře, že z něj i nadále filmoví tvůrci ždímají, co se dá. Takové snímky jsou sice bolavou, ale potřebnou připomínkou.

plakát

Lekce neslušného chování (2008) 

Co se stane, když se do konzervativní britské rodiny provdá sebevědomá Američanka, žena "lehkých mravů?" (Ne)překvapivě dojde k mnoha absurdně zábavným situacím, mezi kterými bezpochyby vede zasednutí uštěkané Poppy. Sice se považuji za milovnici psů, ale nic podobného jsem nikde neviděla a dokázalo mě to opravdu slušně pobavit. Jistě, celý příběh se dost opírá o národní stereotypy, jaké já nemusím, ale když ono je to tak úžasně vtipné! Kombinace sarkastického humoru a dobrých herců v čele s Firthem, Biel a Scott Thomas (jen ten Barnes mi tam s tím svým plachým pohledem neseděl) opravdu zafungovala. A ten čoklík na plakátě mě znovu tak pobavil, že musím zvýšit na plný počet!

plakát

Selfie (2014) (seriál) 

Trochu nechápu to hodnocení, vzhledem k tomu, že vyšel pouze pilot. Jako projev demonstrace tedy také ohodnotím a to plný počtem. Už dlouho mě nějaký pilot takhle nedostal. Selfie je stručně a jasně odraz naší selfie posedlé generace a funguje to, opravdu jsem se smála nahlas jako už dlouho ne. A Karel Gillan je nejen krásná, ale opravdu sympatická. Moc se těším na další díly!

plakát

Světová válka Z (2013) 

Brad Pitt, horor a zombies. To jde k sobě asi tak jako káva se solí. Mimochodem ani jedno z toho není zrovna mým oblíbeným šálkem kávy. Většina filmů o zombících jsou totiž vesměs o tom samém a tak působí jako zaseknuté gramofonové desky. Ale "Světová válka Z" je výjimkou. Sice se opět jedná o zombie apokalypsu, ve které se v podstatě příliš nedozvíme o vzniku viru, ale podání je vcelku inteligentní, netlačí na pilu a rozhodně se nejedná o žádnou tupoučkou vyvražďovačku. A musím uznat, že Pittovi to tu mimořádně sluší (no co) - a přestože byl v celkem netypické roli, opravdu do příběhu zapadl.

plakát

Kamarád do deště II - Příběh z Brooklynu (1992) 

Říkejte si co chcete, ale tenhle film je lepší než většina toho, co vzniká v Česku v dnešní době. Nicméně spousta klenotů české kinematografie je na čsfd zavalena odpady už jen z principu, takže nezbývá než nad tím mávnout rukou. Já se skvěle bavila i když jsem film viděla snad po deseti letech - a nemohla jsem se odtrhnout od obrazovky. To se mi u českých filmů stává opravdu, opravdu zřídkakdy - proto si dovolím trochu nadhodnotit :) Příběh je na naše poměry originální a poutavý a herci přesvědčiví - hlavně Krainová se mi líbila.

plakát

La cara oculta (2011) 

Za každou šílenou ženou hledej muže, který ji k tomu dohnal. :) Opravdu velice originální film se svěžím unikátním vyvrcholením. A přitom je to vesměs velice jednoduchá zápletka. Po dlouhé době jsem zůstala na film zírat s otevřenou pusou a vyvalenýma očima, po dlouhé době mě film přechytračil a po dlouhé době dávám bez zaváhání plné hodnocení. Ano, je pravda, že k velkému odhalení dojde už v polovině filmu, ale to film nijak nepoškozuje, naopak. Herci byli přesvědčiví, atmosféra nervy drásající a tak to má u správného thrilleru (ne hororu!) být.

plakát

Až tak moc tě nežere (2009) 

Tak trochu upovídaný návod na to, jak rozumět opačnému pohlaví. A tak trochu přesně to, co jsem potřebovala. Řekla bych, že dost žen se v nějakém příběhu najde. Obzvlášt sympatická je hlavní linka s Ginnifer Goodwin v roli rozkošně tápající Gigi. Myslím, že do její postavy se dalo snadno vcítit, protože která ženská nezažila to netrpělivé vysedávání u telefonu? Mě si film získal již od začátku myšlenkou, že se od dětství učíme tomu, že když se k nám chlapi chovají hrozně, tak nás chtějí. To je zatracená pravda. A pravděpodobně odpověd na otázku, proč se většinou ženské trápí kvůli chlapům, kteří o nás ve skutečnosti nestojí. Řekla bych, že my ženy jsme prostě až příliš komplikované (respektive všechno si komplikujeme samy), chlapi zase v mnohém příliš jednodušší - tím pádem je pro nás těžké rozumět jejich signálům a pak vzniká spousta nedorozumění a zlomených srdcí. Malá úvaha pro zdejší uživatelky :) - film mi dal zkrátka pár podnětů k přemýšlení a přehodnocení různých zkušeností a za to mu trochu nadhodnotím pěti hvězdičkami. Celkově je to velice příjemná záležitost, která neurazí. Mimochodem, tvůrcům se podařilo namíchat kombinaci hvězd, které nesnáším nebo nemusím. Ale přestože se jejich jména (Affleck, Aniston, Cooper, Johansson) tak důležitě výjimají na plakátech, zase tolik prostoru nedostali, což mě opravdu potěšilo.