Sakikura

Ani teď zkrátka nedokážu přestat žasnout nad tímhle anime filmem. Jako malá jsem si ho pouštěla pořád dokola, až mi příbuzní na čas tu kazetu zabavili. Žádná pohádka pro děti, jen úžasné dobrodružné drama z prostředí temných japonských hvozdů se spoustou duchů a lesních bytostí. Zbavit se infekce, zachránit les a sbalit krásnou vlčí princeznu - hlavní hrdina toho má na práci hodně, ale všechno zvládne na jedničku i když ne úplně tak, jak by si představoval. Nechybí ani malé filozofické zamyšlení o soužití lidí a lesních stvoření, které spolu s dech beroucí akcí a příjemnou romantikou dělají z Princezny Mononoke unikátní kousek! Miyazaki mě nikdy nepřestane překvapovat!

Skutečně kouzelný film, který si už od dětských let pouštím kdykoliv potřebuju zvednout náladu. Já osobně bych na tomhle kousku hledala jen málo chyb, snad proto, že námět, scénář, hudba a celková atmosféra jsou přesně můj šálek kávy (nebo čokolády?). Město, kde lidé žijí nudným, stereotypním životem plným omezování a předstírání rázem rozzáří příchod sympatické Vianne, která si z přísných náboženských a společenských pravidel moc velkou hlavu nedělá. Vůně čokolády si nakonec podmaní každého. Příjemnou atmosféru doplňuje krásná rozpustilá hudba a o roztomilý humor je taky postaráno. Juliette Binoche a Johnny Depp si u mě taky pěkně šplhli. Pokud bych měla srovnávat s jinými počiny Lasse Hallstroma, Čokoláda má asi nejhřejivější atmosféru a myslím, že ji u mě jiný film jen tak nepředčí.

Dost ponurý, smutný ale zároveň poetický film, který disponuje nejen hlubokým obsahem, ale také výtečnou kamerou a střihem. Vypráví o beznaději, zklamání a ztrátách v životě a o bolesti, kterou si sebou lidé nesou i přes veškerou snahu být šťastní. Adrien Brody se na roli melancholického a citově vyprahlého učitele, který však pořád doufá v nějakou záchranu, hodí ve všech směrech. Postavy ostatních učitelů čišící beznadějí a rezignací spolu s ignorantskými studenty nakonec budí dojem, že jsou vlastně všichni na stejné lodi. V tom je krása celého filmu. Ať už jdou to dospělí nebo děti, všichni se plácají v životě jako ryby na suchu a úpěnlivě hledají nějaké východisko. Kdo si aspoň jednou v životě prošel něčím jako krizí existence, ten Detachment pochopí a dá mu za pravdu.

Arizona dream je jeden z filmů, které ve mě zanechaly největší dojem. Nedá se to ani nijak popsat, film si jede svým tempem, s rozdíly mezi realitou a sny si moc velkou hlavu nedělá a přesto je místy syrově realistický. Odráží v sobě absurditu lidského života spolu s touhu utéct od kruté reality. Určitě je to dost hlubokomyslný film, který je místy trochu těžké správně pochopit. Rozhodně nabízí pár témat k zamyšlení.

Vzhledem k tomu, že sci-fi zrovna nevyhledávám, uvažovala jsem, zda si mám Donnie Darko vůbec pustit. Cestování v čase není nic pro mě, ale zaujala mě představa obřího králíka. Nakonec jsem neskutečně ráda, že jsem se na to podívala a klidně se na to podívám znovu. Je to úžasně napínavé a i když mi asi unikl hlavní smysl celého filmu, konec mě úplně dostal.