Donnie Darko

Z Donnieho nejsem tak nadšená, jak jsem si podle zdejších reakcí a doporučení mých známých myslela, že budu. Zajímavě a hlavně inteligentně vystavěný příběh, který je přes svojí zdánlivou chaotičnost na konci vcelku uspokojivě uzavřen (i když smysl toho všeho si musí domyslet každý sám - jde jen o rozpravu o osudu, psychickou chorobu nebo krutou realitu a pak tedy i opravdové sci-fi?) je propracovaný do nejmenšího detailu, postavy jsou skvěle napsané i zahrané (hlavně někteří členové učitelského sboru se tak přibližují realitě, že z toho nejednomu školákovi pořádně zamrazí), navíc Donniemu jsem fandila jako už hodně dlouho žádné filmové postavě (člověk, který se nebojí říct, co si myslí, přestože z toho může mít třeba i pořádný průšvih, má vždy zajištěné moje sympatie). Ale přes všechno, co jsem tady teď vyjmenovala, ve mě zůstal trochu prázdný dojem a neuspokojení... Možná by mi k umocnění dojmu pomohla režisérská verze, třeba se ke mě jednou dostane, pokud jo, určitě se na ní ráda podívám. (28.06.2007)

Myslela jsem, že to bude nějaká trendová psychedelická záležitost a nevylučuju, že se mi to tak s odstupem času bude zdát, ale je to ten druh filmu, který se musí vidět ještě jednou, aby ho člověk lépe strávil, protože nejde ani tak o jeho pochopení jako o různé druhy pohledu, různé interpretace a různé nálady, které divák může mít v momentě jeho sledování. Co mi je ale už teď jasné, že rozhodující ingrediencí byla účast Jakea Gyllenhaala a když říkám účast, myslím tím fantastický herecký výkon. (07.04.2005)

Nejsem si zcela jistá, zdali Richard Kelly chtěl, abychom celý příběh do mrtě pochopili, ale určitě chtěl, aby jsme ho s Donniem maximálně prožívali. Vložil do toho celý arzenál takových situací, že jsem po celou dobu zaznamenala snad celé spektrum pocitů od soucitu, empatie, po rozhořčení z nepochopení, úžasu z některých vizí nemocného Donnieho, bylo toho opravdu hodně, až po totální překvápko hereckého umu Jakeho Gyllenhalla. Podle mě tady jedna projekce nestačí a to nemluvím o té muzice, která to celé skvěle podkreslovala. Asi v desáté minutě jsem se tak lekla, že jsem nadskočila na židli.....a tím to všechno začalo, chytl a nepustil mě Donnie až do poslední klapky. (19.10.2015)

Společně s filmy Wese Andersona asi nejzajímavější žánrový mix, který jsem kdy viděl. Zároveň jeden z nejsilnějších zážitků, které jsem si kdy z filmu odnesl... Zkombinovat teenagerovský snímek s prvky hororu - to už tady samozřejmě bylo mnohokrát. Připsat do toho motivy z psychologického dramatu by se ještě nemuselo jevit tak revoluční, ale potom vše postavit na hlavu a zapojit sci-fi a možnou interpretační linii cestování včase a přidat do scénáře prvky nezávislého americké filmařiny (zj. většina vedlejších postav je adekvátně netypická a charizmatická) - to byl experiment vskutku nevšední a podle mě zde leží základní kameny kultovního postu, který dnes snímku náleží. Všechno do sebe zapadne, celý film bezvadně šlape ať už v oblasti stylistické (velice svěží režie a kamera), herecké (Jake a Maggie Gyllenhaal, Drew Barrymore, Holmes Osborně, Jena Malone,...), hudební a vůbec... chemické. Nejsem s to přesně popsat, čím na mě film tak silně zapůsobil. Ale vím, že v tom nejsem sám... a co na tom záleží, že pořád přesně nevím, co se s Donniem vlastně dělo. P.S. Hodnotím režisérský sestřih, který mi přišel o hodně ucelenější a přesvědčivější než klasická kinoverze: 100% (19.06.2006)

Kelly se timhle fakt vytah. Jsem zvedavej, jestli to nekdy prekona, jeho novejsi filmy tomu moc nenasvedcujou. Film o klukovi, co je tak trochu magor a ma vidiny, by mohlo bejt nejaky ubreceny drama, ale Kelly to zabalil do mysteriozni atmosfery, pridal prvky sci-fi a thrilleru a vysledek je vysoce zajimavej mix se skvelou atmosferou a paradnim scenarem, od kteryho nebudete moc odtrhnout oci. Zaver je sice lehce nesrozumitelnej a nabizi vic vykladu, ale to je skoro i plus. Herci hrajou paradne a ve vedlejsich rolich se tu zjevi xichty typu Wyle, Rogen a dalsi. Takze filmu vlastne nemam moc co vytknout, vzdy na nej rad kouknu. (01.02.2005)