Kajdous

Pro mě nemá smysl o tomto snímku psát – je to srdeční záležitost. Vedderova hudba, úžasná krajina, příběh, emoce, McCandless v podání Hirche a k tomu všemu "Happiness only real when shared" 100 % i po 4. shlédnutí.

Jsou snímky, o kterých mám po jejich zhlédnutí ihned jasno - tohle je film natočený pro mě. U Perks jsem si to říkal i před zhlédnutím a doufal, že poté názor nezměním. A nezměnil. Ačkoliv spousta lidí považuje tento film za další tuctovou teenagerovskou záležitost, já s nimi musím nesouhlasit. Perks určitě nejsou snímkem s průměrným dějem, ba naopak jdou podle mě víc do hloubky a jsou plné emocí – jiných, než člověk od takového filmu čeká. Vlastně jsem v určitých pasážích naprosto soucítil s Charliem a nejen s ním. Samozřejmě asi záleží na vnímavosti a celkově povaze diváka. Od doby, kdy jsem četl Charlieho dopisy, si přeju, aby někdy nastal ten okamžik, kdy budu moct říct I swear we're infinite! (95 %)

Možná by někdy stálo za to, podívat se do svého oblíbeného seriálu osobně, jako se to povedlo Davidovi. Bavilo mě sledovat, jak to dopadá, když se do zidealizovaného černobílého světa zatáhnou barevné manýry – jak těžko se s tím někteří konzervativní černobílí lidé srovnávají. Podle mě film hezky a neokatě poukazuje na rasismus a škatulkování našeho světa. Navíc nelze opomenout vynikající obrazové zpracování (obzvlášť mě zaujala scéna, jak David smývá makeup svojí pleasantvillské matky).

Jedinečný projekt, který si 5 hvězd (alespoň ode mě) zaslouží. Skvělý dokument o prostých věcech. Krásně zachycené kontrasty odlišných kultur a zemí, které si člověk mnohdy, nebo spíš nikdy, neuvědomuje, propojené do dějové linky jednoho běžného červencového dne. Snímek, jenž krásně odráží život na naší planetě a který je plný emocionálních scén. Obzvlášť pak konec s lampióny a dívkou v bouřce si mě získal.