Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krimi
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Dobrodružný

Oblíbené seriály (8)

Myšlenky zločince

Myšlenky zločince (2005)

Jsem seriálový nadšenec a tenhle počin je už dlouhá léta mojí srdcovkou. A srdcovkám se spousta věcí dá odpustit. Předně když tenhle seriál začínal, pro mě to byla trefa do černého (a vlastně stále je). Pořád se všude jen zkoumaly otisky prstů a analyzovaly chlupy z místa činu, náhled do hlavy pachatele byl osvěžující a dost zajímavý nápad. Navíc od prvního dílu jsem žrala Jasona Gideona, za mě výborný tahoun týmu. Odchod Mandy Patinkina mě hodně mrzel a Joe Mantegna pro mě asi nebyl adekvátní náhradou. Jako v každém dlouhoběžícím seriálu jsou i tady slabší díly, nezáživné pasáže, otravné postavy (za mě se postupem času bohužel stala velmi otravnou postavou J.J. a její růst coby profilovače), ale jako celek to pořád drží. Některé díly jsou vyložené lahůdkové (někdy námětem, někdy režijně), hodně epizodních postav potěšilo (např. James van der Beek byl překvapení v dobrém slova smyslu hned zkraje). První série byly víc než hodně povedené (cca 12 sérií bylo dost dobrých), v dalších kvalita mírně klesala (od 13. série už tam bylo moc agentů a kvalita byla občas dost roztříštěná), ale vždy se našel díl, který hodnocení zase vytáhnul. A další dobrý důvod ke sledování seriálu je doktor Reid, to jeho geniální mimoňství je prostě boží. Suma sumárum je to ideální zaplácnutí všednovečerního času a snadná návykovka, ke které se (často) ráda vracím. Co je ovšem mínusem seriálu (ale není to chyba tvůrců) - dabing, spíše tedy překlad. Kostrbatý slovosled, takže dialog nedává smysl a člověk musí dedukovat z kontextu. Některé anglické slovní hříčky jsou nepřeložitelné, takže otrocký překlad taky není to pravé ořechové.

Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti (1999)

Prvních deset sérií jsem viděla už před delší dobou, nicméně nikdy jsem vlastně neměla v oblibě detektiva Stablera (u hlavní postavy je to trochu problém), takže ani nemám moc potřebu se k nim vracet. Od dalších sérií už jsem byla spokojenější. Jistě, postupem času se zápletky opakují, ale ono té inovace v ději moc přinést nelze, pokud se má stále jednat o případy "běžných" zločinů, které mají být stále víceméně uvěřitelné. Nicméně se jedná o kvalitně natočený seriál, s uvěřitelnými postavami, sympatickými detektivy (Fin a Munch mě fakt baví, v pozdějších sériích táhne duo Rollins/Carisi) a občas velmi dobrými státními návladními (z tohoto pohledu nejlépe hodnotím série 14-19, ADA Barba byl jednoznačně nejlepším návladním, nejen díky provedení Raúla Esparzy, a později od 21. série). Musím uznat, že v posledních sériích mi přijde, že seriál chytil druhý dech. Sice se spektrum případů trochu posunulo, daleko více se zabředává do politiky, ale baví mě, že seriál odráží současné dění. A pravdou je, že některé náměty jsou docela odvážné.

Sherlock

Sherlock (2010)

Na Sherlockovi se dá velmi snadno vypěstovat závislost nebo averze vůči němu. Je to velmi dobrá adaptace, čerstvý vítr v převedení tohoto hrdiny do současnosti. Dle mého skvěle funguje chemie ústřední dvojice a postupné budování jejich vztahu. Jistě se najdou mouchy v ději, některé momenty jsou těžce za hranou, některé chování je brutálně nelogické a dvě/tři epizody byly slabší, ale... Ale to prostě dokážu odpustit. Seriál má spád, je chytrý, vtipný, zaujme energickým projevem všech postav (OK, především Cumberbatche) a když už nic jiného, Andrew Scott jako Moriarty byl naprosto neuvěřitelný. Za mě zasloužený plný počet a pokud někdy dojde na pátou sérii, budu ráda i za ni.

Teorie velkého třesku

Teorie velkého třesku (2007)

K tomuhle seriálu jsem přišla úplnou náhodou a byla to láska na první díl. Parta asociálních nerdů a krásná blondýna sice nejsou úplně originální zápletka, ale tady obstál casting, scénář i timing na výbornou. Asi jako u každého seriálu jsou tu slabší i silnější díly, ale celková kvalita se dle mého drží. A jako u jednoho z mála si seriál udržel vtipnost, ačkoli jiného spektra než v prvních řadách. Pravda, těch nerdovských žertíků už v pozdějších řadách moc nebylo (což mě trochu i mrzelo), více se řešily vztahy, rodiny, sympatie k jednotlivým postavám se během sérií postupně měnily (asi jedinými stálicemi na vrcholu jsou a nejspíš už vždycky budou Sheldon a Howard), ale pořád ta parta držela pohromadě. A to mě baví i po několikerém shlédnutí.

Lovci duchů

Lovci duchů (2005)

Když začínal SPN běžet před lety v televizi, chytnul mě na první dobrou. Hororové náměty, vtipné dialogy, sympatické ústřední duo. Co by si člověk mohl víc přát, prostě oddechovka. Postupem času a sérií se myšlenka seriálu daleko více stáčela od popcornové zábavy k vážnějším tématům, bratři Winchesterovi dospívali a daleko více se začínala řešit otázka zodpovědnosti (nejen té osobní), hledání vlastního osudu, náboženství... Původních pět sérií (které měly být finální) bych hodnotila jako nadprůměrných, postupná gradace série od série byla skvěle napsaná a vypointovaná, finále páté série je pro mě i dnes fantastické ve své tragičnosti, srdcervoucí a naprosto vystihující myšlenku celého seriálu. Potud bych dala i šest hvězdiček. Další série už jsou trochu někde jinde a jak mi občas chybělo v páté sérii "obyčejné" lovení duchů, tak v pozdějších dílech mi zas přišlo lovení až dost oproti hlavním dějovým linkám. Ale průměr stále zůstává na velmi solidních 80%.

M*A*S*H

M*A*S*H (1972)

Seriál už se v televizi reprízuje tak dlouho, že jsem ho viděla celý několikrát. A stejně pořád neomrzel. Je na něm znát dřívější datum vzniku, ale to nic neubírá kvalitě, vtipnosti, údernosti a místy i tragičnosti... Dále oceňuji dabing a také vystřižení přidaného diváckého smíchu (neumím si to vůbec představit v tomhle seriálu).

Metalocalypse

Metalocalypse (2006)

Je potřeba hodně nadhledu, ale pro metalistu snad povinnost. Brutální, černohumorná, sarkastická nálož ... Varování - vysoce návykové!!

Buffy, přemožitelka upírů

Buffy, přemožitelka upírů (1997)

Už je to dlouho, co jsem si dala maraton všech sedmi sérií, ale seriál je pořád srdcovka. Pominu fakt, že hlavní hrdinka mě především v prvních sériích točila do vrtule, protože nemám ráda rozjívené puberťačky. Jenže seriálu stoupá kvalita, postavy dospívají pod tíhou ztrát a prožitých útrap, takže nakonec jsem vzala na milost i samotnou postavu Buffy. Jistě, pořád je to především podívaná pro puberťáky, kde se řeší problémy dospívání, lásek, hledání svojí vlastní cesty životem na pozadí zvládání katastrof a zabraňování apokalypsám. Ale ta původní dějová linka, která se táhne pod povrchem napříč všemi sériemi, prostě není primárně hloupá. Seriálu navíc nechybí ani vtipné hlášky, sympatické vedlejší postavy a žánrové experimentování (tichý díl byl pecka), které bylo velmi vydařené.