smrdime

Svoje hodnocení bych vyjádřil asi takto, kdyby Wehrmacht bojoval způsobem jakým bojoval v tomhle akčním filmu, tak by nacisté určitě nebyli schopni udržovat válku nějakých 5 let, a možná ani ne 5 měsíců, a nejde o to, že bych si nebyl vědom toho, v jakém stavu byl Wehrmacht v dubnu 1945, ale o to jakým způsobem probíhali boje zobrazené ve filmu. Pokud mám k filmu přistupovat podobně jako třeba k Rambovi, tak dobře, jedná se o technicky docela pěkně zpracovanou akčňárnu, kterou si člověk užije, když jí nebude brát příliš vážně, v opačném případě je film nereálným až utopickým zobrazením různých bojových situací, a poslední bojové střetnutí osazenstva v polo rozbitém tanku proti jasné přesile nepřítele tomu nasadilo jen korunu. Tenhle film beru jako přehnané vyzdvižení schopností tehdejší americké armády a více méně zesměšnění bojových schopnosti a strategie tehdejšího Wehrmachtu. Za technické zpracování které bylo opravdu velice zdařilé dávám filmu 1,5 hvězdy a půl hvězdy za to, že se zde američtí vojáci nezobrazují jen jako ti nejčistěji smýšlející hrdinové a jako představitelé největšího dobra na světě, ale víc nic, mám-li film brát seriózně, pokud se film řadí do kategorie Rambo apod., tak by hodnocení mohlo být klidně o hvězdu možná i dvě lepší, ale já nevím, kam ho řadí jeho tvůrci.

Dřív než napíšu svůj názor na tento film, musím napsat, že nepatřím mezi zaryté fanoušky filmů od Fulciho, protože v době kdy jsem to viděl prvně na VHS se "skvělým" jednohlasým dabingem a bylo mi tak 11 let, mě ani nezajímalo, kdo film natočil. Až mnohem později jsem se začal zajímat o tvůrce filmů. Ale to už jsem většinu takových starých klasik měl dávno zhlédnutou. Teď už můžu v klidu říct, že Fulci dokázal podle mě natočit jak zajímavé a dobré věci, tak i v celku nudné a nic mi neříkající hlouposti. Páter Thomas je ale podle mě to nejzdařilejší z jeho tvorby. Jak vidím komentáře lidí k tomuto filmu tak usuzuji, že Páter Thomas patří zrovna mezi takové filmy, co se buď někomu líbí dost, anebo skoro vůbec. Já se řadím do té první skupiny. Do dneška si pamatuju, kdy sem ho viděl prvně, bylo to u strejdy na videu, jo to byli doby, vlastní video jsme neměli, a v obci bylo jen pár lidí, co měli zajímavé filmy, a já měl zrovna to štěstí, že jsem se k nim mohl dostat, a vidět to v pravý čas. Pamatuji si jak jsme z toho filmu byli docela hotoví, a jak na nás ještě dlouho potom,co jsme ho viděli dokázal působit, bavím se o svých vrstevnících v té době. Nevím jak by na mě film zapůsobil, kdybych ho viděl poprvé dneska, ale tehdy to bylo super. A z tohoto pohledu to taky teďka budu hodnotit. Nevím proč jsou tady komentáře typu, že film nemá děj a atmosféru. Ten film má takovou atmosféru, že by se dala krájet, a dějově nic zásadního nepostrádá, aspoň pro mě osobně ne. Už ten začátek, kdy se páter oběsí na hřbitově, a po chvíli začne cosi vylézat ze země je úžasný. Nevím jestli si to hodně lidí uvědomuje, ale je to asi jeden z mála jestli dokonce ne jediný horor, který kombinuje zombi a duchy dohromady. Mně se tenhle nápad opravdu moc líbí. Ale aby se to lidem mohlo líbit, museli by se umět do tohoto filmu také v žít, a uvěřit mu, pak už to jde všechno samo, a film vás pohltí, a patřičně vystraší. Já jsem tomuto filmu kdysi uvěřil hodně, a proto na mě zanechal i po tak dlouhé době silný dojem. Výborná je k tomuto filmu i hudba, přesně podtrhuje to, co se zrovna ve filmu děje, Frizzi odvedl poctivou práci, a skvělé jsou taky zvukové efekty. Dodnes si vzpomínám na rachot který dělala mrtvá v jednom domě, nebo jakési zvuky asi nějakých zvířat nebo čeho na hřbitově, prostě paráda. Fulcimu se tohle to prostě povedlo se vším všudy, jenom snad ten konec pátera nebyl možná úplně domyšlený, ale to je jenom detail. Celkově film hodnotím bez váhání plným počtem,dle mého názoru to není jenom od Fulciho nejlepší horor, ale patří mezi nejlepší horory které kdy byli vůbec natočeny.

Tak já se na rozdíl od některých tady přenesu přes určitou dobovou propagandu tohoto filmů, a zaměřuji se pouze na kvalitu filmového ztvárnění. Za tenhle film se česká kinematografie vůbec nemusí stydět. A nechápu jak někdo může napsat, že tenhle film je odpad, to může udělat asi jenom úplný filmový analfabet. Ale k filmu. Co musím pochválit, tak to je výběr herců. Kompars odvedl skutečně dobrou práci, protože většina z hlavních postav se dostatečně podobala svým skutečným předlohám. Tak třeba Hitler. V málo kterém filmu, a to myslím i zahraničním, hrál herec, který by byl Hitlerovi natolik podobný jako tady. Ale samozřejmě ho taky dokázal i brilantně zahrát. A tohle platí i o dalších postavách, Gottwald tam snad doopravdy i hrál ne? Jak už jsem psal, nebudu tu nijak řešit určitou předpojatost či propagandu, faktické a nepopiratelné události nebyli ve filmu porušeny, a to že se Angličané a nakonec i Francouzi zachovali jak se zachovali, už jim nikdo neodpáře. To co by udělali sověti kdyby atd.tu řešit nebudu. Fakta jsou, že nás chtěl Hitler sežrat, a byli jsme na něho sami, i přes mezinárodní úmluvy. A to nám tento film docela přesně sděluje. Faktem taky je, že jsme v našem státě v té době měli vlastní lidi, kteří to s našim národem nemysleli zrovna dobře, kterým šlo čistě jen a pouze o jejich blaho, k naší smůle jen to, že tihle lidé jsou tu stále, a taky tu s náma stále budou. Jestli bylo naprosto vše ve skutečnosti tak, jak nám to bylo sděleno ve filmu tu asi těžko někdo posoudí, ale tak nějak to zhruba skutečně být mohlo, vzhledem k tomu, jak to nakonec opravdu dopadlo, takže film je možné brát jako docela věrohodný. Co se týká uměleckého ztvárnění tak nemám žádných výhrad. Scény kdy se tisícovky lidí valí Prahou jsou dneska v reálu už asi neuskutečnitelné, a působí dost silně. A jak říkám, když se člověk přenese přes ten propagandistický dobový nádech, film si pak může naplno užít. Aspoň u mě to takto funguje. A přiznám se,že jsem měl u tohoto filmu v jistých momentech i tendenci plakat. Tak třeba v momentu, když byla v rádiu vyhlašována všeobecná mobilizace, to jsem chtěl plakat štěstím, a v tom okamžiku jsem si říkal, že jsme do toho tehdy přece jenom měli jít, třeba by to pro nás za tu projevenou odvahu a odhodlání bránit svoji rodnou zem i před mnohem silnějším nepřítelem nakonec nemuselo dopadnout úplnou katastrofou, jen Bůh ví co by se všechno stalo, kdybychom Hitlerovi neustoupili, i přes ten obrovský tlak který na nás vyvíjeli i jiné státy, přece jenom šlo o naši zem, a naši svobodu, a ne o svobodu těch studených Angličanů nebo nevypočitatelných Francouzů, měli jsme se na ně vykašlat, stejně jako to oni udělali s námi, i v případě, že by jsme na Hitlera byli nakonec přece jenom sami. Sice by nás v takovém případě asi Němci zničili, ale nikdo by se o našem národě pak nemohl vyjádřit, že jsme byli zbabělci. Byli by jsme příkladem pro všechny kterým je svoboda nade vše, i nad život samotný, protože svoboda je nedílnou součástí života, a život bez ní vlastně jako by ani nebyl. Jisto jistě by se Německu nepodařilo vyvraždit všechny Čechy, a tak nebo tak by Německo nakonec stejně válku celkově prohrálo, a Češi kteří by přežili by mohli znovu zakládat nový národ, který by měl nesrovnatelně větší hrdost a perspektivu, než jakou máme teď. Uf, měli jsme tehdy jedinečnou příležitost získat uznání celé Evropy, ne-li dokonce celého světa, jenže my jsme tu šanci jednou pro vždy promarnili. Jsem přesvědčený, že jsme tehdy měli jít do války,i za cenu jakékoli oběti. Jsem přesvědčený, že by to byla mnohem šťastnější volba, než to co jsme nakonec udělali, že jsme se podřídili, a zvolili si život ve strachu. Defakto jsme vlastně od té doby jako národ přestali existovat, a v případě Hitlerova vítězství v 2.světové by jsme už jako národ ani existovat nemohli. Sice jsme tak jako národ světovou válku přežili zdánlivě bez úhony, ale opravdu jen zdánlivě. Podle mě jsme tehdy ztratili mnohem víc, než kolik jsme si ochotni připustit, a pro mě to, co jsme v té době ztratili, má obrovskou cenu, a jen tak to zpátky nedostaneme. A proč o tom u hodnocení tohoto filmu takto píšu? No protože tohle je zrovna ten film, který ve mně toto mé přesvědčení utvrzuje. Takže pro mě jsou Dny zrady v tomto smyslu opravdu srdcovou záležitostí, vždy když ho vidím, ve mně dokáže probouzet silné emoce.