poster

Dny zrady I.

Drama / Válečný / Historický

Československo, 1973, 106 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký, Günther Zschieschow, Fred Alexander, Rudolf Jurda, Čestmír Řanda st., Werner Ehrlicher, Vladimír Šmeral, Jaroslav Rozsíval, Jaromír Hanzlík, Jiří Krampol, Vítězslav Jandák, Jaroslava Tichá, Renáta Doleželová, Wilhelm Koch-Hooge, Gustav Nezval, Jiří Dušek, Vladimír Pavlar, Vladislav Strželčik, Ota Sklenčka, Vladimír Stach, Svatopluk Beneš, Jaroslav Raušer, Vladimír Salač, Michal Dočolomanský, Ladislav Lakomý, Milan Riehs, Vladimír Hlavatý, Gerhard Rachold, Werner Wieland, Jan Schánilec, František Vicena, Ilja Prachař, Jiří Holý, Josef Němeček, František Zvarík, Ladislav Kazda, Milan Holubář, Erich Brauer, Emma Černá, Jaroslav Dufek, Pavel Spálený, Martin Štěpánek, Karel Vlček, Josef Větrovec, Rudolf Velický, Stanislav Zindulka, Miloš Nedbal, Gustav Opočenský, Karel Peyr, Bohumil Šmída, Josef Somr, Rudolf Chromek, Miroslav Saic, Iva Hüttnerová, Martin Linda, Siegfried Loyda, Jaroslav Satoranský, Raoul Schránil, Josef Vorel, Jaroslav Esop, Emil Horváth ml., Petr Oliva, Karel Hábl, Miroslav Zounar, Michal Pavlata, Václav Kotva, Jan Teplý st., Svatopluk Skládal, Vladimír Ptáček, Štěpán Bulejko, Oldřich Velen, Ivo Kubečka, Otakar Wimmer, Karel Karas, Václav Jandl, Jan Bartoš, Alois Trojan, Bohuslav Ličman, Oldřich Janovský, Vítězslav Bartoš, Bohumil Švarc st., Josef Lébr, Vlasta Jelínková, Radko Choc, Václav Brtna, Kamil Bešťák, Břetislav Tetera, Miroslav Prokeš, Zdeněk Dohnal, Jiří Adamec, Bert Schneider, Roman Hemala, Jan Vítek, Jiří Joran, Otto Ohnesorg, Magda Dolejšová, Marie Štrampachová, Hana Opršalová, Václav Procházka, Jiří Vocetka, Vladimír Navrátil, Ladislav Novák, Jan Zetek, Rudolf Čížek, Vladimír Bičík, Milan Vyskočil, Antonín Zavoral, Josef Hrbek, Otakar Horký, Jiří Koudelka, Josef Rektor, Jaroslav Kubricht, Josef Sluka, Pavel Osif, Karel Zikmund, Vladimír Fürst, Miloš Švarc, Dobroslav Čech, Jan Prokeš, Jiří Pokora, Vladimír Kotrlík, Walter Steiner, Arnošt Chira, Elena Strupková, Bohumil Slezáček, Zdeněk Forejt, Karel Šebesta, Oto Ševčík, Václav Vávrovský, Vlastimil Čaněk, Emanuel Glombíček, Bohumír Hájek, Tomáš Novák, Vít Pešina, Oldřich Strouhal, Václav Vondráček, Antonín David, Zdeněk Landa, Josef Mašek, Jiří Urbanec, František Kotík, Bohumír Nušl, Čestmír Černý, Josef Himmel, František Velíšek, Jan Jirát, Josef Jandovský, Miroslav Janeček, Josef Syřiště, Karel Roubík, Zdeněk Svoboda, Václav Mleziva, Miloslav Kasalý, Vladislav Šimčík, Jan Bulla, Celestýn Mrázek, Jan Nekarda, Antonín Šimon, Miloslav Novák, Miroslav Rous, Jiří Hübsch, Prokop Jílek, Zdeněk Nehlič, Karel Zikán, Ladislav Frej st., Alois Plocek, Pavel Raban, Vladimír Otáhal, Stanislav Němec, Vincenc Koblitz, Jan Janků, Jan Sieber, Vladimír Štros, Ludvík Pozník, Jaroslav Kovář, František Dohnal, Rudolf Široký, Josef Kalena, František Marek, Václav Černý, Jaroslav Andrýsek, Oldřich Cerha, Svatopluk Říčánek, Zdeněk Plaček, Vladimír Kovář, Jiří Pichler, Eva Lorenzová, Oldřich Kapr, František Hruška, Helena Matoušková, Emil Hora, Viktor Watzel, Jiří Valenta, Karel Urbanovský, Alexandr Ovčarič, Petr Urban, Bedřich Smrčka, Karel Schilhab, Ladislav Holub, Julius Novák, Vladimír Gregora, Karel Novotný, Antonín Rosenauer, Otakar Matějček, Vasil Maliňák, Petr Maděra, Karel Vondrák, Jiří Divecký, Ladislav Fallada, Ahmed Hamimou, Miroslav Krejča, Emil Lenz, Ladislav Ott, Felipe Popoca, Halim Shatat, Shyam Shrestha, Jaroslav Balzer, Rudolf Dvořák, Josef Goldbach, Karel Texel, Ismail Hennawi, Josef Holý, Jaroslav Rada, Jaroslava Semrádová, Nikolaj Stamenov, Bohumil Svoboda, Antonín Žemlička, Jaroslav Drbohlav, Jiří Wohanka, Václav Knop, Zdeněk Mucha, Jan Schaffer, Jiří Bím, František Čadil, Karel Hajn, Jiří Hlaváček, Bohuslav Homolka, František Hradil, Antonín Hubáček, Jaroslav Chadim, Antonín Kozel, Václav Kužel, Václav Lexa, Vlastimil Lupínek, Jaroslav Menšík, Jiří Myslivec, Miroslav Nováček, Theodor Osvald, Taras Petrenko, Oldřich Runštuk, Jaroslav Rychtera, Miloš Shrbený, Ladislav Šauer, Karel Šébl, Jaroslav Šmatlák, František Šrajer, Josef Štěpánek, Václav Záhora, Michal Čuška, Zlatomil Fabinyi, František Jákl, Miroslav Jíra, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Jaroslav Tomsa, Karel Vítek st., Ludvík Wolf, Arnošt Böhm, Josef Engel, Karel Engel, Ladislav Horáček, Petr Jákl st., Václav Jánský, Jiří Kalenský, Milan Kindl, Ladislav Lahoda, Jiří Mašín, Jiří Plachý, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Smejkal, Stanislav Šedivý, Stanislav Tůma, Michal Vachun, Jan Váňa, Karel Hlušička

Komentáře uživatelů k filmu (92)

  • Enšpígl
    ***

    Nejdříve bych chtěl „poděkovat“ komunistům za podstatné pokurvení, jinak možná jednoho z nejlepších velkofilmů v dějinách cs. kinematografie. Dále bych chtěl stejným způsobem „poděkovat“ Francii a Velké Británii za to, že 29. září 1938 ukázali, ve které části těla mají osud Českolovenska. Já jen pevně doufám, že se jako Čech nikdy nedožiju toho, aby vláda mojí země způsobila svým rozhodnutím tak velký ponížený jinýmu národu a současně dala zelenou jednomu z největších terorů v dějinách této planety, tak jako to způsobily vlády Francie a Velké Británie nám i celému světu. Hodnotit film Otakara Vávry, Dny zrady, není ani trošku jednoduchý. Na jedný straně film umí dokonale vybudit emoce. Scénu, kdy Henleinovci chytí českou holkou svážou jí, pak jí nadávaj, plivou na ní a mlatí jí, jsem prožíval velmi silně. Ne, necítil jsem při ní nenávist k Henleinovcům, ty si nezaslouží ani tenhle pocit, ale prožíval jsem to obrovské ponížení mých spoluobčanů v pohraničí, kteří tohle museli snášet ve vlastní zemi bez náznaku obrany. Z filmu je doslova cítit ten obrovský mrak zloby a nenávisti, kterej se pomalu, ale jistě stahoval nad osudem mojí země. Navíc vynikající práci odvedl hudební skladatel Zdeněk Liška. Bohužel film má i druhou, nechutnou stranu. Míra propagandy a překrucování faktů je ve filmu opravdu hodně velká a zcela nahrává komunistickým grázlům. Chování vraha Gottwalda působilo úplně směšně až parodicky. A vůbec nejhorší byla věta „Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ Ta ve filmu zaznívala v pravidelných dvacetiminutových intervalech s přesností švýcarských hodinek. Vždycky když zazněla, tak jsem si vybavil jak Sovětský svaz „pomohl“ Polsku, pobaltským republikám nebo Finsku, který by mohlo o Mainilským incidentu mluvit dlouhý hodiny a chtělo se mě z představy podobné "pomoci" Sovětského svazu nám, blejt. K dovršení všeho jsem byl ve tři hodinu ráno vzbuzen a nade mnou ustaraná tvář babičky říkala „Pavle, co to křičíš ze spaní, Sovětský svaz už nám nepomůže, vždyť už neexistuje.“ To jsem, ale bábince vrátil hned druhý den, když celá nešťastná četla dopis od ČEZu, že už nám opět zdražují elektřinu, mrkl jsem na babču a řekl „Babi neboj, Sovětský svaz nám určitě pomůže.“ A jak jsem tohle všechno dal dohromady a došel k hodnocení ? Vzal jsem z filmu všechnu tu komunistickou propagandu a vyrazil jsem jí z odpadem na světlo boží, jenže pořád mě zůstal velkej kus dokonalý filmařiny a emocí, který prostě odpadem nedokážu jen tak sestřelit. Tohle jsou moje nejtěžší tři hvězdičky, které jsem tady kdy dal a platí pro oba díly, které jsme viděl v jednom celku.(23.1.2010)

  • Marigold
    **

    Nebudu hodnotit oba díly odděleně, nemělo by to cenu. Je neuvěřitelné, s jakou samozřejmostí Vávra po velmi dobrých filmech z let 60. opět veplul do své socrealistické manýry se všemi klasickými rysy – charakteristika postav povrchním detailem (Hitler – nervozita, manický třes, Gottwald – fajfka a jistota atd.), typizované situace, které zobecňují běh velkých dějin (až karikaturně působící řádění německých bestií v pohraničí, pokorná rodina proletáře Horáka atd.), karikaturní vykreslení negativních postav kapitulantů (ve zkratce – pleš, odulost, žrádlo, prachy). V ideologickém plánu je to čirý dialektický materialismus výkladu dějin – buržoazie koná svoje podvratné činy vedena strachem z nastupujícího proletariátu, který je po leninsku uvědomělý, zatímco zbytek světa (zejména Beneš) trpí zmatečnou spontaneitou činů, v horším případě pak vazbou na kapitál záměrně škodí. Vrcholem všeho je božský korektiv dějin ztlěsněný zástupcem SSSR Alexandrovským, jehož "SSSR vám pomůže" zaznívá ve filmu s takovou intenzitou, až se stává dobrým vtipem ala antikartaginský výkřik Kata Censoria. Přesto je nutné Vávrovi přiznat to samé, co v letech 50. Cit pro davovou scénu. Jistý cit pro nastavení tónu (ač většina herců přehrává a karikuje, film má zvláštní "dějinnou" atmosféru a budí dojem autenticity). Závěrem snad jen k tomu, co se tu náznakem již objevilo – že si Hitler, angličtí a francouzští zástupci rozumí navzdory použité řeči. Samozřejmě, lze to vnímat jako zjednodušující opatření, ale lze to (a podle mého oprávněně) číst jako ideologické poselství o rozložení sil ve světě. Angličané a Francouzi sdílí s Hitlerem společnou řeč, čili jejich jednání působí dojmem spikleneckého souznění. I tak podprahově fungoval socialistický realismus v 50. letech, takže nevím, proč jeho relikty nečíst i v v době normalizace. Tenhle film není nic jiného než další pokus přepsat dějiny a znovu definovat rozdělení světa na přátelský východ a nepřátelský západ. Samozřejmě v době, kdy je to nejvíc zapotřebí dokázat.(3.1.2008)

  • woody
    odpad!

    Už dívat se na tento film je těžké, hodnotit jej, je však ještě těžší.Ale pěkně popořadě.Na Otakara Vávru mám již udělaný svůj názor, který mi už nevyvrátí nikdo.Dokáže se perfektně zaprodat.Točil za Masaryka, Beneše.Protektorát také nebyl viditelný problém.Svou úspěšnou spolupráci s každým, kdo převzali želízko moci v naší zemi, ukončil s komunisty.Natočil jim dodnes velice úspěšnou husitskou trilogii, kde nám prozradil, že už Jan Hus věděl, že socialismus zvítězí nad církví.Bez této trilogie by se zřejmě nedostal ani Jan Žižka mezi desítku největších Čechů(viz. Největší Čech).Už zde se mu podařilo na dlouhá léta dopředu ovlivnit generace diváků (a to i ty polistopadové) prokázal tak straně své kvality.Poté přišlo několik víceméně zapomenutelných děl.A vtom nastal zvrat: zakázané, do trezoru na dlouhá léta uložené Kladivo na čarodějnice.Trochu zvláštní ve filmografii takového filmaře.Vávra přišel o možnost točit, vyučovat na FAMU a jediná šance jak se vrátit k filmu byla opět přes ideologickou zakázku.Vtom mu pomohl spoluautor scénáře k této novodobé trilogii Miroslav Fábera (tehdejší ředitel barrandovských studií).Ten mu předložil námět na velkolepé výpravné filmy, které by měly posílit vliv a moc KSČ a Sovětů po roce ´68.Tedy ta pravá politická zakázka! Vávra mu scénáře přepracoval, doplnil několik masových scén(o nich později), dodal bojové scény a vůbec celé to pojal jako největší projekt v dějinách československé a později i české kinematografie.Tyto tři dvojdílné historické eposy o celkové délce skoro 9 hodin nám vylhaným způsobem představují zásadní postavení komunistů v Československu za 2.SV. __ 1. film tedy logicky musí být o zradě západních mocností.Vávra zde dokazuje svou zručnost a hlavně režijní nadání a ani já ani nikdo jiný nemůže zpochybnit, že je jedním z nejlepších režisérů u nás co se týče technického zpracování díla.Rozzuřený Hitler se chystá na Čechy, pošle je do rezervace, do toho prostřihy pražských soch „Češi musí ze střední Evropy pryč!“.Střih.Titulky.na pozadí běží panoramata Prahy.A do toho nejgeniálnější prvek celé této normalizační trilogie – hudba.A koho? Génia!Génia české filmové hudby, který opět stvrzuje své neotřesitelné dominantní postavení, Zdeňka Lišky.Ten svými chorály a strhující hudbou vytváří celou atmosféru filmu.Člověk neví, zda má být rád, že alespoň něco zde funguje nebo má naopak smutnit, že někdo takový mrhá svými partiturami nad něčím takovým jako jsou Dny zrady. __ Jediný kdo alespoň vzdáleně připomíná některou historickou postavu je jak jinak Bohuš Pastorek, který jako by Klementovi z oka vypadl.Ostatní byli viditelně vybráni jen kvůli typu postavy.Z Hitlera je zde udělána zuřící prskající psychicky labilní karikatura diktátora, jehož nemoc režisér ukazuje prostřihy na neustálé Hitlerovy tiky končetin(třesoucí se noha, ruka v pěsti, nervózní prsty).Ostatní jako Göring (tlustý chlap v těsné uniformě), Goebbels(trapně se usmívající člověk s myším obličejem), Beneš (no, tak ten je ještě trochu podobný, ale).Nejhůře s podobností dopadl Mussolini.To je pouze holohlavý chlap se kterým bych si Duceho nespletl ani kdybych pravého nikdy neviděl. __ Masové scény: Vávrova libůstka, hojně využívaná v každém jeho větším filmu.Zde dosahuje podle mně vrcholu.Poprvé, když si to tisíce dělníků šinou za strhující Liškovy hudby na Hrad.Tohle už se v dnešních podmínkách natočit nemůže.Další jsou např. plné náměstí před Rudolfinem zpívající hymnu, Hitlerjugend v Aši, wehrmacht u hranic a další.Divák je opět zmaten.Neví zda má být patriot a podporovat je nebo se tomu návalu kýče smát. __ Dalším velice výstižným aspektem Dnů zrady je zabrání Hebersberku henleinovci.Někdo by se mohl mylně domnívat, že taková scéna vznikne max. v polovině 50. let ve filmu o důvodu odsunu sudetských Němců a ne o takřka 30 let později.Němci zabíjející bezbranné Čechy, kopající do mrtvol, zabíjející spoutané ženy jsou podle skutečnosti, to nepopírám.Ovšem stylem jakým je tato scéna natočena, jednání postav a vyznění se vyrovná dokonce i ideologickým filmům od Kopeckého.Je vidět, že i zde zapracovalo vysvětlení Strany na otázky „Proč tak tvrdě vůči sudetským Němcům?“ I já jsem se nachytal v duševním rozpoložení, během této scény, kdy jsem chtěl ty němčoury povraždit.Ale pak jsem si uvědomil, že právě TOHLE Vávra chtěl.Abychom je nenáviděli, abychom si z této sugestivní scény odnesli, nenávist k sudetským Němcům a schvalovali tak jejich odsun, za to co nám provedli.Těch 20 minut je podle mně hnusnějších a zavrženíhodných, než celý major Zeman!!A neříkejte mi, že člověk, který by tomu nevěřil by to takhle natočil.To jeho použití hudby, výběr herců a další detaily...A tykový člověk dostane vyznamenání vedle politických vězňů a válečných veteránů... __ Poselství celého filmu: SSSR bylo připraveno nám pomoci.Stalin a Beneš se v oblibě příliš neměli.Stalin by určitě nepřislíbil ČSR takovou bezplatnou pomoc jak se nám snaží nakukat.Naši komunisté zde ještě nebyli tak silně upevněni aby se z našeho státu stal nový sovětský satelit, takže by s vojenskou pomocí váhal. Nesmíme zapomenout zmínit se o buržoazní vládě, která to vše měla připravena dopředu.Krásný pak byl výrok mladého komunisty(stále ještě ministr kultury Jandák, listopad ´05) „To je ten hrdina od Zborova?“ na adresu gen. Syrového po jeho trapném zdůvodnění kapitulace.Přesně tak, mýty 1. republiky se musí bořit! __ Hodnocení je těžké.Na jedné straně nádherná hudba, úžasná výprava a pevné režijní vedení.Na druhé straně hnus, humus, špína, dogma, demagogie a další cizí slova vyjadřující podstatu vlády bolševiků a podobných sviňáren.i tak dávám odpad a mrzí mě to jen kvůli panu Liškovi! Úplně stejný komentář platí i pro druhý díl.nechápu proč je to OP a Sok jako jeden film a tenhle je tu dvakrát.(24.11.2005)

  • Pohrobek
    ***

    Jediné, co bych tomuto filmu skutečně vytknul, je nejednotnost v mluvě, když tu Němci povětšinou mluví německy, avšak ve Sněmovně lordů či na schůzi francouzské vlády se mluví česky. Trochu to kazí dojem jinak slušné historické rekonstrukce, která je řemeslně i ideologicky na úrovni. Jakékoliv nebezpečí fabulace dějin samozřejmě nehrozí, většina z nás se rozesměje už při vyslovení onoho krásného názvu...Dny zrady - jak to zní, takřka jako starostlivý hlas taťky Gottwalda zachraňujícího republiku nebo komisaře Litvinova, který, buše do řečnického bultku, zuřivě prskaje a teatrálně mávaje rukama, horuje za zachování suverenity samostatného státu (rok před sovětským obsazením východního Polska a napadením Finska, dva roky před obsazením Litvy, Lotyšska, Estonska a Besarábie). No, nádhera. Slintající továrníci a agrárníci - umaštěný, přežvykující Beran a podlý kapitalista Preiss zrazují republiku, ruku v ruce s ubátými polovičatými politiky sladké Francie a hrdého Albionu. Styďte se, vy zachovatelé míru, vy vyslanci civilizace!(27.2.2006)

  • flanker.27
    ****

    Tenhle komentář píšu víc jak měsíc po shlédnutí filmu, v zájmu objektivity. A tvrdím, že z hlediska historického ani dramatického tam není nic, co si zaslouží takové odsudky, které se v některých komentářích objevují. Důvodem je zřejmě nesmyslně agresivní averze už jen proti slovu komunis-ta/-mus. Je samozřejmě zcela nepochybné a zřejmé, že vyobrazení Gottwalda a spol. jako těch pravých obhájců republiky je dobově podmíněno, některá slova z davu až tahají za uši, ale co se týče cesty k Mnichovu, jeho politického pozadí a rolí jednotlivých aktérů, jde o podání věrné a působivé. Plně se podepisuji pod komentáře sportovce, dr.fish a některých dalších. Vávrovy schopnosti jsou patrné v davových scénách, herci jsou přesvědčiví a hudba pasuje. JESTLI NĚKDE SMRDÍ HOVNO, JE TO HOVNO ZRADY, PROTOŽE NEBÝT JÍ, NEMUSELI TU TEĎ NĚKTEŘÍ ŽEHRAT NA KOMUNISMUS. JSEM HLUBOCE PŘESVĚDČEN, ŽE KDYBY TZV. DEMOKRATÉ DĚLALI CO MĚLI, HITLERA BYLO MOŽNO ZASTAVIT.(28.9.2008)

  • sportovec
    ****

    Do značné míry souhlasím s názory spolukomentátorů a film jsem v době jeho natočení přijímal jako rozporuplný. Jako vůbec značnou část filmové normalizační tvorby. Potíž je jedna: čím víc je člověk konfrontován s filmovou tvorbou svobodného světa ve výběru zejména alternativních soukromých televizních stanic, tím víc se mu začínají líbit i naše průměrnější předlistopadové filmy. Svádět to všechno jenom na odstup nedává moc smyslu. Po letech a velmi kriticky jsem se na DNY znovu podíval. Kontaminace Müllerovým oddělením ÚV KSČ je mimo diskusi a nedá se přehlédnout. Přežívající kult starých legend a lží rovněž. Ale: postižení Adolfa Hitlera, totožné s Chamberlainovými vzpomínkami, vynikající Beneš v Pleskotově podání (srovnatelný s Uljanovovým Žukovem), nádherný Šverma (Dočolomanský), vlastně velmi dobrý Pastorkův Gottwald, skvělý Chamberlain, nádherné masové scény (zejména sjezd NSDAP v Norimberku je lahůdkou), přesné postižení budoucích pomnichovských druhorepublikánů (Beran přesně postižený) atd. atd., to všechno spolu s připomenutou Liškovou hudbou DNY povznáší značně vysoko. Ne zcela pro ony stalinizující primitivní vmetky, o kterých jsem se již zmínil. Vávra je ztělesněním školy českého výpravného velkofilmu. Scény z pohraničí nejsou v ničem nadsazené, naopak - doporučuji např. vzpomínkovou knihu politického vězně padesátých let Jiří Muchy PODIVNÉ LÁSKY. Není pochyb o tom, že ve Vávrovi má česká kinematografie skvělou, byť v ledačems kontroverzně působící osobnost. Ať hodí kamenem, kdo je bez viny!(25.8.2007)

  • NinadeL
    ***

    Při pohledu na jiné extrémní "rekonstrukce" 70. let vychází mi Vávrův opus jako dobrý kompromis. Dramaticky to není marné dílo, nic zvlášť směšného a parodického v druhém plánu (zejména z dnešního hlediska). Snaha o autenticitu je poměrně poctivá. V konkrétní době a za podmínek, jaké tehdy na Barrandově byli, mnoho lepšího udělat nešlo. Samozřejmě, že většina politiků působí jako vystřižených z dějepravy, proto i ty silné masky a jen málo herecké invence. Tu si patrně dovolil jen Miloš Nedbal a tedy svého Lorda Waltera Runcimana pojal jako skutečnou postavu a nikoli jen jako rozpohybovaný obrázek z dobového tisku. Nepřu se o výklad dějin, ani o to, že jediné klidné scény se odehrávají v redakci Rudého práva, ale přijímám to jako součást normalizace. Zvláštní ocenění mám pro maximum scén s titulky, protože česky mluvící polovina světa by ničemu nepomohla.(12.12.2012)

  • xxmartinxx
    *

    Další obludné zaprodání kinematografie režimu. Líbivé davové scény navíc nevyváží spoustu konverzační a vyprázdněné agitky.(16.3.2011)

  • LiVentura
    **

    Poptávané dobou...(25.11.2012)

  • Mi Nü-Chai
    *

    Nudné, tendenční, velmi často za hranicí karikatury (Hitler a jeho Kameraden), jediné, co se mi aspoň trochu líbilo, byla Liškova hudba. Ani nemám zájem vidět druhý díl.(9.6.2009)

  • WANDRWALL
    ***

    Zrada je svinstvo. A to je třeba potrestat.(13.7.2011)

  • Beckett51
    **

    Zajímavě natočené, ale tak nudné....(9.12.2011)

  • HenryS.
    **

    Tak trošku paralelní cesta historie s několika styčnými plochami se skutečností. Vávra nám předkládá obraz doby, jak by rád viděl malý český znormalizovaný maloměšťáček .. Navíc z tváří komparzu byla dobře vidět jejich nuda a nezájem. Totaky o něčem svědčí. Oceňuji, že natáčel na autentických místech, nebo alespoň v Krásné lípě (a na Hradě:-) to tak bylo. Ale co mě nejvíce překvapuje, že film i přes jméno režiséra a rok vzniku předkládá divákovi dost velký prostor k přemýšlení. A to o normalizaci mnohem více než o druhé republice. A myslím že Karel Vachek by si měl z těhlech filmů vzít příklad. Když ve svých Xhodinových dílkách neotitulkuje kdo je kdo, pro lidi kteří nežili v ČR a nenarodili se před rokem 1980 jsou ty traktáty lidově řečeno "aby se v tom prase vyznalo."(24.11.2009)

  • Spinosaurus
    *****

    Film vzhledem ke své době obsahuje určité množství propagandy. Jedná se především o karikace pravice, scénky s komunisty + pár přidaných (zcela nepodstatných) scén. Tyto věci ale nijak nesnižujou historickou věrnost filmu. Každý divák pozná, že tyto scény nejsou pravdivé a dokáže si to přefiltrovat. Z filmu by se dnes dal sestříhat tak o 15 minut kratší film, který by ve výsledku byl tím nejvěrnějším historickým filmem všech dob. Pochybuju že to někdo udělá, ale musíte pochopit co tady chci říct. Dav příjde na hrad - nějaké projevy - jednání vlády - dav náhle začne zpívat na 5 sekund internacionálu - zase jednání ===== na zpívající dav zapomenout a jede se dál. Na tomto principu se na Vávrovu trilogii narozdíl od jiných filmů dá koukat a výsledný dojem je perfektní, takže odpad! zde není na místě.(1.6.2008)

  • Campbell
    **

    Dny zrady jsem viděl z Vávrovy trilogie jako poslední, a bohužel jsem dostal poměrně studenou sprchu, nejde mi o to že tu je něco špatně či jinak(nikdo v té době asi ani odtud nebyl), a je mi poměrně šoufl když vidím komentáře typu "takhle to nebylo, bylo to jinak". Mě je to celkem ukradené(když v Malý Nicky strkaly Hitlerovy ananas do prdele, taky to nebylo skutečné:)). Nicméně i tak mi přijde film šíleně roztahaný, ta délka mě ubíjela. Herci kromě Hitlera byly obstojný, ten co hrál Hitlera mě moc nebral. Pravda je ale taková že nejsem vyloženě zklamán, či znechucen. Jen je to rpostě takový "jiný" film. Ale rozhodně je to asi nejslabší část z trilogie.(19.11.2010)

  • Ištván87
    *

    Měl jsem snahu to vydržet, ale nešlo to... Na druhý díl už se dívat nebudu, na to se mám moc rád... Co bych poměrně vyzdvihl je skvělá hudba, resp. celkové technické pojetí... Kamera, střih, kostýmy, výborně... Pak je celkem neškodná (a dost málo politická) scéna obsazení Habersbergu, resp. četnické stanice... To je prostě jen sekvence, kde se snaží na malém prostoru ukázat asi tak všechno co vyváděli někteří psychicky labilnější Henleinovci v době těsně před obsazením Sudet... Patří jim to, prohráli válku kterou sami vyvolali, tak není proč někomu nadávat že je ukazuje jako nelidské stvůry, můžou si za to sami, že woody??? Tímto a poměrně roztomilý ztvárněním Hitlera (jeho scény jsou naprosto perfektní parodií, kterou kazí jen to že Führer vypadá moc mladě a hlasově se sám sobě fakt vůbec nepodobá) výčet kladů v příběhu samotném končí. Dál už můžu jen napsat HANBA!!!! Ten film byl naprosto příšerný. Plejáda výborných herců v naprosto odpudivé příšernosti. Jiří Pleskot věrně vystihl Benešův pisklavý hlas, nicméně z něj udělal skoro dementního chudáka. Jednou z hlavní dějové linie jsou pikle které kují odporní majitelé bank a velkých podniků, nejkladnější postavou je Kléma Gottwald, potažmo sovětský velvyslanec v podání Bořivoje Navrátila, a Sovětský svaz je ochoten nám pomoci. Skoro mě až napadlo, že nám nejspíš jeli pomoct o rok později, ale nějak je zbrzdilo obsazování východní části Polska... Docela by mě zajímalo, jestli u nás tenkrát (ne před válkou, ale v r. 1973) někdo věděl co to je Pakt Molotov - Ribbentropp... To je asi tak všechno co o tom můžu říct... Dál už jen, že prosím Bohy, ať dají dost peněz a trpělivosti panu Formanovi, ať už konečně natočí ten dlouhá léta plánovaný Mnichov.... Nějak nám v naší kinematogafii schází film, který by alespoň trochu se ctí dokázal pojednat o tom, co se tu v roce 1938 dělo...(22.9.2011)

  • mchnk
    ****

    Jasně woody jasně (co taky lze čekat od člověka, který ohodnotil nacistický propagandistický film plným počtem), ale přece jen to spíš bude tak, jak píše sportovec ne? Velkolepost a ojedinělost filmu, je v tomto případě neoddiskutovatelná. Stejně jako stranická nutnost, která prostě byla tím nevyhnutelným hnacím motorem doby. Dnes, kdyby vůbec někoho napadlo něco podobného natočit, což je asi stejně naivní, jako že by soudruzi nechali Vávru, ať si to natočí po svém, by ve filmu nejspíše Beneš s Chamberlainem popíjeli coca-colu a jezdili v autech u kterého by typ a značka byly v podstatě nepřehlédnutelné. Ale proč by to někdo točil? Vždyť dnes lidi zajímají hlavně nekonečné seriály, které řeší neřešitelné problémy, kdo, kde, s kým a proč. Občas se to dokonce podaří zfilmovat i na plátno, když je dost sponzorů. Prostě směšnější, než soudružská úprava minulosti. Koho dnes vlastně zajímá osud ČSR v roce 1938? Prosím Tě, vždyť už to bude 75 let ! To nemá cenu. Pro soudruhy to cenu mělo a nepochybně i pro Vávru. Umíš si představit na místě režiséra někoho jiného? Snad ani nepřemýšlet. Ještě, že ten zaprodanec je tak talentovanej, viď woody? Prostě se drží řemesla a bohužel se přizpůsobuje nutnosti doby. Měl se na to raději vykašlat ? Opravdu je pro Tebe tak nepřekonatelně těžké oddělit historická a dějepisná fakta od toho rudého obalu? Bylo by tedy lepší, kdyby film vůbec nebyl natočen? V žádném případě. Síla filmu je právě v tom, že Vávra z toho dokázal vytěžit maximum, přes všechny překážky "Bolševický vliv tu není a nebyl" jen tak mimochodem slova Jiřího Pleskota (Edvard Beneš) to si asi soudruzi nahodili na smeč viď woody? Laxnost prvorepublikové buržoazie a vypočítavost západních mocností je tu zobrazena tak, jak je. Ovšem, nechali nás v tom ? No nechali...A jak píše Svěrák "Rus do toho chtěl jít s náma..." sice ho potom Hitler na chvíli zahnal až k Moskvě, ale tento fakt je nevyvratitelný. Samozřejmě, že šlo o mocenské zájmy. Vždyť i gen. G.S. Patton v Plzni prohlásil "Nebudu riskovat životy svých vojáků, při záchraně státu, který nám nebude po válce patřit " Šlo o pomoc bojující Praze, jen tak mimochodem. V Plzni vlály americké vlajky, v Praze tekla česká krev. A kdo ty nácky nakonec vyhnal ? No Rus ! Woody ještě píše, že je film účelový, a že má vyvolat nenávist vůči těm ubohým, Sudetským Němcům. Já si naopak myslím, že při scénách, kdy je Hitler v euforii, a kdy si Henleinovci bestiálně užívají nabytou moc (Somr mně svou rolí vážně vyděsil), musí každý neonacista, či zastánce opačné politiky, týkající se Benešových dekretů, slastně slintat, možná i téct, či stříkat, záleží na pohlaví. S geniálností Zdeňka Lišky jsem na tom stejně jako přítomný odpadový historik a stejně jako o Vávrovi si plně myslím, že věděl do čeho jde a jednoduše nezklamal. S tou podobností postav to nemyslíš úplně vážně woody že ne? Chápu, že jsi musel ten odpad nějak potvrdit, ovšem tohle je rána pod pás. Komunisté byly součástí vlády i lid byl takový jaký je zde vylíčen, tak to proč to sakra nezobrazit? Jasně, Gottwald je zde ukázán jako filozofující hrdina, který má poslední slovo. Ale vždyť už je to kurva přes dvacet let za náma ! Vždyť každej ví, že Gottwaldovi ruce byly v 50.letech pošpiněny krví. Proto to odsoudim ? Ani zdaleka ne ! Tak se tomu směj, těm Gottwaldovo proslovům a cílům, stejně jako grotesknímu fanatizmu Hitlera. Jaké obrovské štěstí máme, že se dnes můžeme na tento film podívat z tohoto svobodného pohledu. Soudruzi to možná nějak chtěli, ovšem Vávra z toho dostal vše, co mohl, a také jak mohl. Tohle jsou dějiny ČSR a počátek historie v Evropě na konci 30. a na začátku krvavých 40. let. Velkofilm, který neměl, nemá a nikdy nebude mít konkurenci. 2 sv. válka nepochybně začala a skončila na území Československa - tohle je potřeba vidět, poznat, porovnat a udělat si vlastní názor, který bude objektivní a ne nesmyslně zaujatý.(7.3.2013)

  • honajz
    **

    Dvoudiskové vydání (106 + 92 minut) filmu Otakara Vávry, jak stateční komunisté nechtěli dát Němcům republiku a kapitalisté utekli. Pokud máte rádi paralelní realitu, prosím.(16.3.2012)

  • Orlau32
    ****

    Film je spíše dokumentární než hraný, ikdyž zde hrají renomovaní herci, protože autencitita dialogů je historický pravdivá. Na dnešní dobu se to mladým lidem asi nechce věřit, že nás "západ" hodil přes palubu, ale tak se to opravdu stalo. Věřte mi.(13.7.2008)

  • Historik
    ***

    Pečlivá rekonstrukce, která navzdory své dokumentárnosti vůbec nenudí a má nečekaně dramatický spád. Z látky samotné ovšem jaksi přirozeně vyplývá i určitý patos, který někdy může působit přepjatě. Největším problémem filmu, který mu skutečně dost ubližuje, je však tendenčnost. Divák tu nabývá dojmu, že jen komunisté byli důsledně proti německým plánům a ostatní politici buď byli ochotni nechat se "spolknout" Hitlerem, nebo byli slabí a nerozhodní. Totéž se pak odráží ve veřejném mínění. Těch pár obyčejných lidí, co se tu mihne mezi záplavou autentických postav, jsou vesměs soudruzi z redakce Rudého práva nebo sympatizující dělníci. To je ale hrubé zkreslení historické skutečnosti. Přesto film stojí i dnes za zhlédnutí. Poučený divák si to myslím umí přebrat.(23.11.2011)

<< předchozí 1 2 3 4 5