Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi

Recenze (169)

plakát

Skrytý (2009) 

Trošku mě překvapuje zdejší rozptyl hodnocení. Ale Skjult asi bude dost o tom, jak to komu sedne. A já se bavil prakticky od začátku do konce. Především první třetina má skvělou atmosféru, lekačky jsou sice tam, kde je čekáte, ale popravdě, kdo u hororu nečeká lekačky téměř všude? Navíc nejsou špatně udělané. Postavy i jejich představitelé jsou poměrně civilní, ale to je vlastně dobře, a pointa? Sice nic extra překvapivého, ale řemeslně dobře připravená a zpětně dává smysl. Je pravda, že velká část pozadí příběhu je nechaná jaksi mimo obraz, ale o to víc dává prostor pro vlastní interpretaci a to vidím vždycky jako plus. Trochu slabší mi přišla prostřední půlhodina - ve dne to běhání po lese holt není ono, bylo to takové ukecanější a přišlo mi, že scénárista moc nevěděl, jak tuhle část překlenout - ale jinak nemám absolutně co vytknout. 9/10

plakát

Lovci myšlenek (2004) 

Taková fúze Desíti malejch černoušků a Myšlenek zločince. Úvod je sice trochu slabší, dialogy jsou o ničem a celá ta věc s ostrovem je neskutečně vykonstruovaná, ale od první mrtvoly se film celkem příjemně rozjíždí. Vraždy jsou vesměs zajímavé, probíhají v rozumném tempu, takže jsem se nestačil začít nudit, ale přitom jsem stíhal sledovat, co se vlastně děje, a prostředí výcvikového ostrova má fajn atmosféru. Jen škoda trochu slabší pointy na závěr a někdy ne úplně vyrovnaných hereckých výkonů. Naštěstí oboje zachraňuje skvěle hláškující LL Cool J, kterej byl fakt cool ("I guess we found out his weakness. Bullets."). 8/10

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

A-Team byl spolu s MacGyverem a podobnými jeden ze seriálů, na kterých jsem vyrůstal, takže jsem k modernějšímu filmovému zpracování přistupoval s dost velkou nedůvěrou. Ale nakonec jsem byl celkem příjemně překvapen. Pravda, B.A. Baracus pro mě už navždy bude Mr. T, ať už se Quinton Jackson snaží být sebevíc stejně cool, výbuchy jsou výbuchovitější než dříve a chybí tomu ta osmdesátková patina, kterou měl seriál, ale přesto se Carnahanovi podařilo neudělat z toho další tuctovou hollywoodskou splácaninu a pojmout to jako poctu původnímu zpracování. Navíc to celkem příjemně odsýpá, děj je poměrně zajímavý a bez vážnějších logických minel a jednou nebo dvakrát mě některý ze zvratů i překvapil. 8/10

plakát

Motel smrti (2007) 

Po většinu stopáže esence předvídatelnosti a tudíž i nudy. Navíc se vrahové chovají vesměs naprosto hloupě, snad aby své oběti více děsili, čímž obětem ovšem naopak dost usnadňují opakované unikání. K tomu neustálé zbytečné dohadování rozvádějících se manželů, kterým se v minulosti stala nějaká životní tragédie, o které se nikdy nic nedozvíme naplno, ale přesto nám jsou semtam předhazovány stopy, abychom si ji domysleli. A to přesto, že nemá žádnou spojitost s dějem filmu, tedy nás absolutně nezajímá. Ze světlejších momentů bych vyzdvihl snad jen celkem sympaticky ujetého recepčního v podání Franka Whaleyho a scénu s boucháním na dveře. Bohužel jde ale o jediné místo, kde skutečně funguje hororová atmosféra. Prostě příště, až se budu chtít podívat, jak vypadá zákulisí produkce snuffu, tak si radši pustím 8 mm. 3/10

plakát

Obecná škola (1991) 

Když jsem sám byl ve věku školou povinném, patřila Obecná škola mezi moje nejoblíbenější české komedie. Dneska už je to na mě přecejen trochu moc "laskavé" a při zachování školního prostředí je mi mnohem bližší South Park. To ale pořád nic nemění na tom, že ačkoliv se u toho už tolik nezasměju, jde pořád o na české poměry špičkový film. Vedle hereckých výkonů bych vyzvedl také obrovský hláškový potenciál. A je zajímavé sledovat ta "dospěláčtější" témata v pozadí všech těch klukovských lumpáren, když už je člověk ve věku, kdy je naplno chápe. 7/10

plakát

Černá kočka, bílý kocour (1998) 

Když se nad tím člověk zamyslí, tak nejde o žádné objevné dílo. Vždyť dějová kostra se v podstatě v ničem neliší od tuctové americké romantické komedie. Ale Černá kočka, bílý kocour má něco, co v naprosté většině těchle mainstreamových slaďáků zcela chybí - energii. Ať už se slaví svatba, unášejí vlaky, vytahují hřebíky prdelí nebo jenom šňupe koks v limuzíně, všechno to má spád a doslova vás to strhne s sebou. Absurdní momenty se vrší jeden na druhý, k tomu navíc chytlavá balkánská dechovka postavená do kontrastu s vyčpělým západním popem a Branka Katic, která je svým neotesaným způsobem víc sexy než všechny hollywoodské celebrity dohromady. Prostě kult. 9/10

plakát

Lake Dead (2007) 

Celkem zajímavý příběh o trochu ujeté rodince. Jen škoda, že v pozadí vyvražďování není i něco víc, než jen "incestní tradice" v rodinné historii. Osobně jsem pořád tak nějak čekal, kdy se někdo ze záporáků rozhovoří o nějakém temném rituálu nebo jezerním monstru, kterému je třeba občas někoho obětovat - prostě o nějaké motivaci. Takže nakonec jsem byl celkem zklamán. Ale jinak dobrý. V první půlce se člověk aspoň něco dozví o postavách, takže i když si je asi nestihne oblíbit, tak se mu potom přinejmenším nepletou (můj překvapivě častý problém u tohohle žánru). A druhá půlka je průměrně zpracovaný scénář o partě lidí, "co běhá po venkově a někdo je vraždí". 6/10

plakát

Povolení zabíjet (1989) 

Ať si říkají tradicionalisté a Daltonovi odpůrci, co chtějí, Povolení zabíjet je jedna z nejlepších bondovek. Přinejmenším od dob prvních conneryovek. Postupný přechod k akčnějšímu pojetí započatý v Dechu života je zde už naplno zřetelný a nezbývá mi než konstatovat, že tenhle film má oproti posledním Moorovkám prostě koule. A vlastně tu má koule skoro všechno - Daviho sympaticky záporný záporák, jeho poskok v podání Del Tora, a dokonce i Carey Lowell jako bondgirl. A samozřejmě Daltonův Bond jako agent-odpadlík toužící po osobní pomstě. Dalton se tím pro mě stal skoro stejně oblíbeným interpretem Bonda jako Connery, jen škoda, že těch filmů nenatočil víc. Vedle akce je také fajn, že zápletka dává celkem smysl, obejde se bez zbytečných hluchých míst a i honičky jsou konečně udělané tak, že při nich neusínám. 9/10

plakát

Černí baroni (1992) 

Takový typicky český způsob, jak se vesele vyrovnat s neveselým obdobím vlastních dějin. Prostě další ze švejkovských odkazů. Navíc se skvělým hereckým obsazením, geniálními (či často spíše geniálně blbými) postavami a i to zpracování formou v podstatě nesouvisejících skečů nemá chybu. 8/10

plakát

The Final (2010) 

Takový pěkný film to mohl být. Téma mstících se utlačovaných šprtů není špatné, jen kdyby ho Stewart pojal trochu míň ukecaně. Takhle je první půlka neskutečně nudná, protože se v ní v podstatě nic nestane, jenom vidíme, jak outsideři trpí a plánují nějakou zatím nespecifikovanou odvetu. Nějak jsem to přetrpěl s tím, že třeba alespoň ta odveta bude stát za to. Ale odvetou zřejmě bylo myšleno, že svoje trapitele ukecají k smrti neustálým opakováním téhož, neboť to je přesně to, co hlavní šprt po zbytek filmu dělá. Díky bohu za alespoň těch pár ustřihaných prstů a poleptaných obličejů. Bonus v podobě nahánění se s válečným veteránem po lese působí jako vystřižený z jiného filmu (zvlášť když to díky němu občas vypadá, že některé z postav jsou ve filmu dvakrát). Ale abych jen nenadával, pár okamžiků bylo celkem v pohodě. Pobavily mě obzvláště obě scény se zhuleným policajtem a špatná nebyla ani scéna, kdy si mají sporťák a fiflena vybrat, kdo komu ustřihne prsty - za tu by se nemusel stydět ani některý slabší díl Saw. 4/10