Povolení zabíjet

Natvrdo uvařené krimi spíše než plnokrevná bondovka. Nakládání s protagonistou, potažmo s celou sérií je odvážné, jen poněkud neuvážené. Nahrazení oficiální mise štvavou cestou osobní msty, až příliš realistické pozadí zločinů (obchod s drogami) a větší krvavost (včetně pár gore chuťovek) ubírá filmu na lehkosti a oné nezaměnitelné bondovské únikovosti. Humor takřka vymizel, což je po Mooreově rozverném geronto-blbnutí skok z extrému do opačného extrému. Když ovšem zkousnete zvýšený výskyt klábosivých scén, dramaturgicky funguje Povolení zabíjet výtečně. Pomalým utahováním šroubů Bond zlosyny v zásadě donutí pobít se navzájem (inspirací scenáristům byl Kurosawův Yojimbo), aby ve zdařile vystupňovaném, na hranu jdoucím akčním finále jen vykonal svou definitivní mstu na odporně krutém záporákovi. Nepodbízivě krásná bondgirl (Carey Lowell) film vyzdvihuje těsně nad tři hvězdičky. 75% Zajímavé komentáře: berg.12, HAL, Tiiso (25.07.2011)

Bond bez povolení zabíjet, hodinek s vodotryskem, létajícího auta a neprůstřelných spoďárů. Bond s emocemi. Bond prahnoucí po pomstě. Bond ignorující všechny předpisy a jdoucí za svým cílem klidně i přes mrtvoly. Bond, kterého se snaží dostat i jeho vlastní lidé. Bond v mnoha ohledech jedinečný, dá-li se říci, tak i revoluční. Bond nepřijatý jak fanoušky, tak ani kritiky. O dvacet let později vstupuje do kin Quantum of Solace... a přesto divák chce stále pouze naivní sci-fi o uhlazeném děvkaři. (pozn. první nulasedmičky s Connerym nejsou započítány) (28.09.2010)

Obě Daltonovy bondovky (i on sám) jsou nezaslouženě podceňované. Zatímco Dech života je poctivá studenoválečnická špiónská jízda, Povolení zabíjet je drsný revenge movie (v rámci bondovek do té doby nevyužitý subžánr), který se může pochlubit solidní nadílkou záporáků (charismatický Robert Davi s mladičkým Beniciem Del Torem samozřejmě vládnou), spoustou na bondovky nezvykle brutálních úmrtí a mým oblíbeným "cisternovým" finále (takovýto typ velké akční scény mě i dnes baví o dost víc než novodobé sterilní a snadno zaměnitelné digi-bordely). 80 % (03.05.2015)

Co si tak pamatuji, tak tohle je asi nejslabší film celé bondovské série. Timothy Dalton je ze všech představitelů Bonda ten nejhorší. Typově se hodí spíše do romantických filmů, než do akce. Na zabíjení lidí a svádění žen má moc něžný pohled a divák mu prostě nevěří. Natáčení filmu navíc spadlo do tuhých osumdesátých let, kdy vrcholil úpadek hudby, módy a kultury celkově. A tak bond-grils, jejich obludné účesy, šaty, písně jsou bohužel poplatné této temně kulturní etapě. Také herci film moc nezachraňují. Carey Lowell i Talisa Soto jsou herecky doslova tragické. A Benicio Del Toro má projev herců z podřadných jihoamerických telenovel, člověk by nevěřil jakých výkonů bude tento herec o deset let později schopen. Naštěstí film od úplného debaklu zachraňují slušné akční scény a tak se nejedná o úplný propadák. (10.02.2010)

S odstupem času zjišťuju že Dalton opravdu nebyl moc šťastná volba pro agenta 007. O něco horší než Dech Života, ale rozhodně žádná tragédie. Nejvíce se mi líbil mladý Benicio Del Toro. Možná největší roli v bondovkách zažívá Q, kterého nevím proč oslovují Kjú. Abych se vrátil k Daltonovi, nevěřím zkrátka že by tady vůbec nějakou z těch ženských sbalil. Jeho ztvárněný Bond absolutně ztratil vše čím ho obdařili Connery nebo Moore. Jakoby se Bond měl najednou vyrovnat všem těm Rambům, na které stejně absolutně nemá. 65% (19.04.2007)