Honziss

Od začátku šedesátých let byl fotograf, reportér a dokumentarista Raymond Depardon s kamerou snad všude, kde se něco šustlo. Konflikty ve Venezuele, na Haiti, ve střední Africe či u vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. O to více potěší, že i člověk vidící věci často ze zákulisí nezanevře na výpovědi obyčejných lidí, obyčejných bláznů. //FFF, Lucerna.

Zcela jiná konstrukce, než jsou lidi zvyklí. Možná i proto je film, dle mě, dost přeceněný. Ki-duk Kim mě železnou trojkou příliš nezásahl. A to v první půlce vypadalo hodně slušně.

Silné, reálné, úderné. Škoda, že je pohled jen z jedné strany mince, byť neříkám, že je názor zkreslený. Je a zrovna dávaj v televizi zprávy z Damašku, 10 mrtvých... náboženství je fakt kruté.

Nádhera, krása.. ach! Trhejte růže, dokud rostou. Já už svůj verš znám.

Tak poetické, tak lidské, tak úžasné. Nejde si nevšimnout inspirace Kurosawou a jeho Sedmi samurajů. 4,5****

Až příliš vydařený výlet na to, aby diváky nenapadlo něco takového zkoušet. Kniha přesto ještě o řádný kus vede!

Dokument k hudební stránce filmu Habana Blues. A taky pravda o tom, jak to na Kubě s hudební produkcí chodí dnes. Jak se dovíte, pokud někdo nejde s hlavním proudem, tedy Salsou a jí podobným stylům (co z Kuby dělaj Kubu), nemá prakticky šanci někde zahrát, zviditelnit se. Film byl pro ně neskutečnou reklamou. "A proč nejdeme s vlnou, proč hned nechceme dostat smlouvy a hrát po světě? Proč děláme underground - Metal, Hip hop,... ? Protože nejsem žádný žoldák do prdele, jsem muzikant." Souhlas.. ESCAPE!

Místama jako Cesta do pravěku. A to se mi líbí!

Zrovna jsem si ublinkl, musím se odhlásit.

Pořád lepší, než celé Televizní noviny na Nově.