Jara.Cimrman.jr

"Plaváček je zmetek. Vyhozený peníze." Cholerický pan Fourchaume je klasicky skvělý, ale už ve filmech dostával lepší nahrávky než od zrzavého klanu Castagnierů. Mě tedy nejvíce bavilo cvičení se závorami, invalidní vozík s funkcí přemetů a geniální seskočení z traktoru do louže. Spousta gagů mi však připadala jak z němé grotesky a to mě zase tak moc nebavilo.

"Když chcete změnit vládní rozhodnutí, musíte to udělat dřív, než se každý dozví, že se připravuje." Miluju epizody, kdy siru Humphreymu nevyjde podrážení premiérských nohou. Je jich samozřejmě málo, neboť jeho podlost má vysoká procenta úspěšnosti, ale premiérův protitah je tentokrát brilantní. Stejně jako, když Bernard vnesl jasno do tajů blafování, protože při jeho rozboru jsem se ztratil stejně rychle, jako peníze z evropských dotací v tekoucím betonu.

"Objevil jsem vzorec pro rozbití atomu piva." Tak E=mc² je vzorec pro rozbití atomů piva? Proč nás to ve škole učili jinak? Kdyby mi řekli pravdu, že Albert Einstein je jablkožrout, uspávač klokanů, surfař a hráč na atomou kytaru, tak bych se tu fyziku určitě učil s větším zápalem. Mám sice jisté podezření, že tohle je hrozná hovadina, ale jelikož jsem vždycky chtěl definovat vědecké teorie v jabloňovém sadu mezi tasmánskými čerty, tak tohle je tak trochu splněný sen.

"Kdybych někdy předstírala zájem o muže, tak mě zastřel." Kdyby ke mně byl život ještě o něco štědřejší, tak bych byl sympaťák jako Jack a domů by si mě odvedlo něco tak úžasného jako Melanie. Pak už bychom si jenom užívali, nestárli a neměli žádné děti, které by nám v tom bránily. Nicméně je to tak, jak to je a já mám zakázáno si na cokoli stěžovat, tak si alespoň občas užiju Báječný den se dvěma báječnými lidmi. Mě je s nimi prostě dobře a za to jsem ochoten zaplatit hvězdami.

"Na který straně dveří je Alláh?" Tak to vím úplně přesně - na té druhé, než stojím já. My se totiž vzájemně respektujeme, ale nenavštěvujeme se a kamarádi rozhodně nejsme. Také bych chtěl uvést, že nehodlám jet do Saudské Arábie cokoli vyšetřovat, protože mě poněkud děsí místa, kde je v každé rodině Korán, satelit, Mercedes a RPG. Nicméně mě dost bavilo sledovat kluky a holku z FBI, jak se pokoušejí vyšetřit teroristický útok i proti vůli Alláha. Ovšem vzhledem k nesmrtelnosti amerických agentů nyní musím spálit nějakou tu vlajku s hvězdami a pruhy, aby ve světě mohla zavládnout rovnováha. A samozřejmě si musím přečíst Úplného idotova průvodce Koránem, abych zvolil správnou ráži munice určené k vítání výbušných allahakbaraků.

"Buď mi odpovíte nebo tu stěnu za Vámi můžu proměnit v Jacksona Pollocka." Jako člověka, rámcově seznámeného s Pollockovými uměleckými cákanci, by mě ani nenapadlo neodpovědět. Red tentokrát zkrátka dokázal najít slabá místa několika osob a poměrně zábavně zachránil Toma, ale mě nejvíc bavil Megatrojan - kůň na steroidech, který utekl z ohrady NSA a nyní již možná cválá i v mém počítači. Jenže na mě nic nevydělá, protože mi Snowden zakryl webkameru.

"Anje bude dvanáct let. To je konec adolescence. Bude transformována." Trvalo to dlouho, ale už se musím zeptat: Tohle někdo myslel vážně? V první stovce seznamu padouchů se nachází proradná babča, která mění "mrtvé" děti v motýlky? A FBI má otisky prstů všech zmizelých dětí? Vzali jim je takticky před únosem nebo až po něm? Já nevím, ale tohle bylo hodně slabé a pobavila mě přitom jen neschopnost Keenové udělat vafle a Tomova ex se svým poměrně očekávaným řešením.

"Já miluju mafiánské svatby." To já taky a zejména takové, na kterých se mafiáni hodlají postřílet. Ty by se měly konat denně. Nicméně tato svatba nebyla nic moc, padouch s čoklíky byl spíše směšný, kecy o adopci otravné, soudružský agent DEA trapný a tak mi jedinou zábavu přinesla akce Toma s jeho ex.

"Zraněnej imperialista je nám hovno platnej. V americký nemocnici se nám z toho vylíže a za chvilku ho tu máme zpátky." On mě nebavil, Ona byla krásná a nesnesitelná, pacifistický vojín Janoušek byl takový nijaký a tak za vítěze považuju nadporučíka Karbana. Ten hláškoval tak, že v souboji debilního armádního myšlení s velkou uměleckou nudou jsem stál na straně zeleného mozka, což patrně nebylo záměrem tohoto snímku.

"Řeknu vám, proč nám to neřekl. Byl jsem teplý dvě hodiny a stačilo." Jsem stejný jako tihle Taliáni. Taky nemám, co skrývat a tak bych klidně položil telefon na stůl. Moje číslo zná totiž jenom maminka, manželka, pošťák a všichni telefonní prodejci. Ale vraťme se k těm, kteří sice nemají co tajit, ale přesto na ně telefon leccos vykecá. Mě to mezi nimi bavilo a navíc musím obdivovat tu italskou náturu, které sice vadí, že její přítel do téhle ptáka zastrčil, z tamté ho zase pozdě vytáhl a brzy ho zastrčí ještě někam jinam, ale zase takový problém to není. Problém je totiž tloušťka, takže si pojďme zaskákat s Peppem v rytmu jeho aplikace, která asi měla být vtipná, ale na mě týpek poskakující v noci na mostě působil spíše zoufalým dojmem.