Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Krimi

Recenze (1 170)

plakát

Pět ďáblů (2022) 

Kombinace moderní vztahovky a vizuálního mysteriózního thrilleru. S tim, že Adele Exarchopoulos byla jednoznačně herečka s největším charismatem (ehm) ve Varech, je to za mě vrchol letošního ročníku. Napočítáte ve filmu všech pět ďáblů? #kviff56 (85%)

plakát

Pamfír (2022) 

Ten všemi vychvalovaný "charismatický" hlavní hrdina mi teda byl trochu protivnej. Jako největší přínos vnímam tu epizodu s pašováním cigár, který mi umožnila kouknout trochu pod pokličku, jak obyčejně vlastně dnešní převaděči pracujou. Jinak taková ta klasika: korupce, místní kápo, sklopený oči...do který tvůrci přidali špetku takovejch těch trochu ušmudlanejch tradic (masky, tancování...tentokrát fakt nudně). Celý to bylo z mýho pohledu takový zkratkovitý, naivní, trochu nevyzrálý. #kviff56 (60%)

plakát

Hrdinové dělnické třídy (2022) 

Malá skupinka šablonovitých zmrdů se skrz tradiční postupy vykořisťování proletariátu snaží maximalizovat svoje zisky ZA KAŽDOU CENU. Téma tedy opět typický. Přidanou hodnotou je zasazení do soudobýho (asi?) Srbska, což film okamžitě dělá o dost depresivnějším. Autoři sice trochu zvláštně balancují na hraně více žánrů, ale mezi dělňasema je i dost uvěřitelných charakterů, plus ta chladná bestie, takže to jakž takž drží pohromadě. Teda krom toho pohádkovýho konce. #kviff56 (65%)

plakát

Joyland (2022) 

Už je takovou klasikou, že první film z Varů je blízkovýchoďnovka (Pakistán, eskymáci, ...) v 9:00 ráno ve Velkáči. Na nic jinýho se totiž člověk ani nemá šanci dostat. Už x let je to stejný - střet tradiční rodiny a mlaďasů, který už chtěj žít jinak. Třeba se nechat přešít - jako naše ústřední postava, transka, co se snaží prorazit v konkurenci tradičních (tj. plnoštíhlých) břišních tanečnic, kolem který poskakuje nějakej mladík. Ten má doma sice hodnou ženu, ale je to trochu latentní buzola a doufá, že jeho šéfka neni ještě 100% transformovaná. I přes pro festivalovýho diváka dost ohraný téma to bylo celý pojatý dost uvěřitelně, citlivě a občas i s humorem. Takže za mě dobrý. #otechlavarodiny #kviff56 (75%)

plakát

Humr (2015) 

Huh, těžkej žánr. Bizarní skifi hříčka, která doufam nemá ambici ukazovat, jak by se lidi chovali v danym prostředí, s danou technologií. Prostě jen takovej pokus s bandou podivínů. A jednou fakt extrémně krutou scénou. Dude, brrr. (65%)

plakát

Léto v Kreuzbergu (2020) 

Já jsem tohle bohužel nezkouknul celý, ale i tak mě to celkem zaujalo. Asi nějak obecně nadržuju těmhle věrohodně pojatejm filmům o tápání v dospívání. Sice je tam poslední dobou trochu přelesbíno, ale jsem otevřenej aktuálním trendům (ehm), beru to jako novou normu (host vyhazuje vrchního). (75%)

plakát

Tajemství v nás (2020) 

Vůbec si nepamatuju, jestli ho nakonec kuchli. Spíš slabší drama na téma "právo na soudní proces". (65%)

plakát

Budovatelé říše (2018) 

Je to sice jen malej výřez, ale naprosto souhlasím s tím, že je to tak observativní, jak je to jen možný. A tím to podle mě dost vyniká! Jako zbytečnej detail bych zmínil, že mě dost bavilo, jak tam hulili. Prostě chill, tráva a věšení uprchlíků. (75%)

plakát

Macbeth (2015) 

Tohle nebyla filmová adaptace divadelní hry, ale prostě jen přečtená divadelní hra. A galerie. Nechci to zobecňovat, ale já jsem u těch pečlivě vystavených scén trpěl. Asi jsem měl dost jiný očekávání, ale nedal jsem tenhle styl vyprávění, nazývejte si to geniální myšlenkou, na mě z toho čpěla lenost ("co řešíš? vem knihu a čti a vy chlapi pusťte víc tý mlhy, klapka!"). (45%) 

plakát

Sůl života (2011) 

Mně se líbí, jak si Italové už dávno přiznali, že i když je manželství svatý, semtam si povyrazit je pro spoustu chlapů jediná cesta, jak se z tý monogamie úplně nezbláznit. Jinak film je takový už postarší, pomalejší piánko. (70%)