SalyczeQ

#noHomo "To jsou pražský košťata. Ve dne si hrajou na heteráky a v noci kouřej vocasy. Děvky buzerantský, já je znám!" "A nebojíš se AIDS?" "Vždyť ho stejně všichni máme." „Do you like the music of Bach? – I prefer Kabát.“ Tak kluci jdeme do plnejch..." "Marku ... deset vteřin ... uplynulo. .A HOVNO." (Markovi nechtěl stát) "Budeš si to muset nastříhat s jiným čurákem.." (Markovi stále nestál)

Vypadá to, že proplouvaní upovídanými epizodami bez řádné akce, je konec.

Po dlouhé době musím napsat komentář a to dokonce bez špetky ironie. I přes to, že jsem se půl filmu vyrovnával s tím jak čeští i zahraniční herci, v českém prostředí a pro česko velmi často filmově zpracovávanou dobou temna, mluví lámanou angličtinou, tak mě film doslova dostal svou atmosférou. A nebyl jsem asi sám, protože při závěrečné minutě ticha se v celém sále nikdo ani nenadechl, natož aby si dovolil pustit se do posledních kousků popkornu nebo dosrknout zbytek koly na dně. V každém to v tu chvíli muselo vyvolat otázku o dnešním stavu národní hrdosti... No snad jsem potěšil všechny moralisty.