Nech svět světem

Není to tak dávno, co Netflix vypustil na Zemi smrtící kometu v angažované a dravé satiře K zemi hleď! Ještě mladší je pak série The Last of Us, kdy civilizaci do prachu země zašlapal houbový virus, a takový M. Night Shyamalan do lidského pokolení šije opakovaně. Čekali, že obří ropný tanker změní směr. Nestalo se a v přítomnosti jedné čtyřčlenné rodinky se zaryl až do přímořského písku. Měla to být pro ně zasloužená dovolená, místo toho vypadnou komunikační kanály včetně internetu a televize a v okolí se začne shlukovat vysoká zvěř. Lehce nasupená matka, dobrotivý a naivní otec, dva otrávení teenageři. Odříznutí od světa navíc přijmou návštěvu muže s dcerou, kteří tvrdí, že jsou majiteli honosného domu a nemají se kde ukrýt. Tvůrci nikam nespěchají a jen velmi pozvolna dávkují divákům nějaká ta vodítka. Zatímco před lety by kravaťáci z Pentagonu na něco „takového“ vyslali třeba partu okolo Bruce Willise, dnes se podobné kousky obracejí k obyčejnému člověku, k jeho chování vůči svým nejbližším i naprostým cizincům. Co umí nebo co všechno v životě dokázali – to zítra nemusí znamenat vůbec nic. Celé to fascinuje svým zneklidňujícím dojmem, svou nedořečeností a snaží se to ohromit diváka něčím, co úplně nefunguje/neexistuje. Ale něco do sebe to má. Kromě solidního řemesla těší dle očekávání zejména herci. Kromě ústředního silného trojlístku mě bavila Myha'la Herrold. (15.12.2023)

Netflix jednu věc udělal moudře. Na konec roku opět po vzoru K zemi hleď! nasadil film o  kterém se bude hojně diskutovat, ovládne tabulky sledovanosti a půjde o film, ve kterém si spousta lidí jistě najde svoje. A bude díky tomu vnímat, že je film dost možná zajímavější a chytřejší, než jakým ve skutečnosti je. Sam Esmail jistě talent má a přirovnávání k M. Night Shyamalanovi všude různě vlastně dává perfektní smysl. Výsledek je osobitý a může dle očekávání stát na silném obsazení. To ovšem někdy jednoduše nestačí. Průměrný uživatel Netflixu může být tak snadno zdegenerovaný, že náhle může v Nech svět světem objevit nějakou hlubší satiru, která se vlastně hrozně chytře strefuje do americké společnosti, jde ovšem pořád o film pro jednoduché publikum, který polínky komplexnosti šetří. Výsledek si tak celých 139 minut dokáže udržet pozornost, rozhodně ovšem nemá potenciál na to stát se milníkem, spíše působí jako slušná epizoda nějaké antologie a bez problému by zapadl třeba jako nějaká prodloužená epizoda Black Mirror. Jak je tak koncept slibný, průběh výsledku zavání pocitem promrhaného potenciálu a příslibem toho, že vše v knižní předloze nejspíš funguje mnohem lépe. K audiovizuální lahodě to celé má velmi blízko, strhává to ovšem právě nedomrlý scénář, který nespasí ani silné obsazení (Julia Roberts v po delší době opět výrazné roli). V jednotlivostech je tak výsledek určitě silný, rozhodně ovšem nefunguje jako silná otep. Pomrkávání k divákovi není tolik důvtipné, satirické rýpaní jak by smet, celé to vlastně tak nějak vyprchá, největším hříchem je poté v podstatě absence jakýkoliv emocí. Při pohledu na spokojené reakce uživatelů Netflixu je vlastně krásně vidět, jak jim stačí málo a opět stáčí k nemilým úvahám k zamyšlení. (14.12.2023)

Možná je to tím předvánočním obdobím, ale poslední dobou nemám až na pár výjimek na dobré filmy štěstí. Takže nebudu lhát, moc jsem od toho nečekal a o to bylo moje překvapení na konci větší. Velice solidní věc s jen pár herci, zato s velmi napínavou atmosférou, kterou a to pevně doufám, nikdy nezažiju osobně. Teď nemyslím ty jeleny, ale to všechno ostatní na konci, který slouží zároveň jako memento, jak by to mohlo nakonec, nejen v USA dopadnout. (09.12.2023)

"I fucking hate people." ___________ Výborná katastroficko-apokalyptická satira o black-outu/civilizačním kolapsu na pozadí idylky amerického venkova, která je přitažená za vlasy natolik, až je zároveň děsivě hyper-realistická. Casting perfektní; budování napětí skrz drobné náznaky a paranoiu je fakt mistrovský; režijně a řemeslně bravurně zvládnutý. Sam Esmail ví, jak divákovi zamotat hlavu nejmíň o 360 stupňů.... tož abych začal před koncem světa sledovat Přátele, haha. (26.03.2024)

Že se zhroutí internet, mám pocit už několik let. Akorát jsem si vždy myslel, že se toho nedožiju, ale poslední dobou se mi zdá, že možná ano. Jak vidno, nebylo by to úplně nejhorší, protože vyspělý svět se natolik začíná spoléhat na elektroniku, že její kolaps by měl ještě katastrofálnější následky. Postoj Amandy jistě bude zastávat větší než malé množství ehm lidí, ovšem tam je onen paradox - lidi jsou strašní, avšak zkus bez nich žít. A kdo vůbec jsou, lidi? Příbuzní, kamarádi, známí, anebo ti cizí? Dannyho postoj napovídá hodně - v jisté situaci jsou pro mě cizí i přátelé... Několikrát jsem si během filmu vzpomněl na K. Čapka s jeho vizionářskými a prorockými romány a hrami (doufám, že naplnění R.U.R. se fakt nedožiju). Zlověstný neklid se nese celým filmem a jediný moment, který ho narušil, bylo tančení s hromadou desek v pozadí. Na druhou stranu chápu, že dnešní divák si žádá většinou akci, která se jistě nabízela, ale právě jednání postav a sem tam náznak katastrofy byly naprosto dostačující, čímž snímek možná sklouzává k menšinovému divákovi. Tím více pak vynikly obě scény na pláži. Tísnivě působila zvěř už proto, že ví víc, než ti lidé... Skvělá kamera, zlověstná hudba a solidní herecké výkony. Po delší době, co se týká nových snímků, pro mě filmový zážitek, kdy mi navíc delší stopáž výjimečně nevadila. 4,5* (10.12.2023)