Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Horor

Recenze (44)

plakát

Mastodon: Live at the Aragon (2011) (koncert) 

První oficiální záznam koncertu jedný z největších a nejprogresivnějších metalových kapel současnosti. Mastodon perfektně zahráli v Aragonu kompletní Crack the Skye + pár pecek ze starších alb. Koncert má stejně jako album skvělou temně vesmírnou retro atmosféru. Troy Sanders je démon, Brent Hinds je monstrum, Bill Kelliher má skvělej knír a Brann Dailor je jeden z nejlepších bubeníků současnosti. Dokonalej záznam dokonalýho koncertu dokonalý kapely. Součástí DVD je i "film" Crack the Skye, kterej během koncertu běží na plátně za kapelou.

plakát

Pan Bobr (2011) 

No vidíš to. Jodie Foster začínala jako nezletilá děvka o kterou se staral DeNiro, pak se z ní stala detektivka, která se starala o Hanibala Lectera a nakonec se z ní stala režisérka, která se zasloužila o pořádnej comeback Mela Gibsona. Film o naprosto zlomeným chlapovi, kterej jak se zdá, může bejt úplně v pohodě, akorát za něj musí mluvit plyšovej bobr. Pro mě rozhodně jeden z nejsilnějších zážitků roku. Mel Gibson si na týpkách se sebevražednýma sklonama vybudoval kariéru, a teď v tom pěkně pokračuje, akorát nemá v ruce bouchačku ale bobra a v obličeji výraz tak depresivní, až si skoro myslim, že ten chlap má tý hlavě opravdu černou díru. Černou díru a kopici hereckýho talentu samozřejmě. Jeden z nejdivnějších mixů psychodramatu a komedie, a taky nejpovedenějších.

plakát

Melancholie (2011) 

Co k tomu říct? Lars tentokrát pro jistotu nechal zničit celou planetu. Už u úvodu jsem si promočil spodky. On to s těma obrázkama prostě umí jako nikdo jinej, ale co umí ještě líp, je naprosto na kousky rozebrat psychologii hlavních postav, rozebrat a zničit, to je jeho specialista a proto ho máme také všichni tolik rádi, že? V Melancholii se mu to zase povedlo na výbornou. Příběh dvou sester, které jsou tváří v tvář (ne)jistý smrti, pro jednu je smrt vysvobození, druhá se na ní bojí jen pomyslet. "Jsme sami, život je jen na Zemi. A ne na dlouho." Trier se zase potřeboval vyjádřit. Teďka už nemůže vystát celou planetu, co přijde příště to nevim, ale těšim se, protože i když se ten chlap celej život vyjadřuje o ošklivých a depresivních věcech, umí to krásně vyprávět.

plakát

Drive (2011) 

Nejevropštější americkej film roku, zatim. Všechno už tu o tom bylo řečeno. Neo-neo-noir. Nijak zamotanej příběh, ale zabalenej v naprosto hypnotickým balení a podbarvenej superatmosferickým soundtrackem Cliffa Martineze. Vlastně, celkově zvuková stránka Drive mě rozdrtila víc než ta obrazová. Chtěl jsem dát čtyři hvězdy, ale tu pátou si to zaslouží za ty nádherný násliný scény, který jsou tak akorát explicitní na to, abys zůstal čumět s otevřenou hubou a do žil se ti nalil litr adrenalinu. A nemůžu si pomoct, ale v těch dlouhých pasážích, kde v pozadí zněl jenom ten pokroucenej syntezátor, jsem měl pořád v hlavě jméno David Lynch.

plakát

Sedmý kontinent (1989) 

První a nejsilnější mistrův film. Haneke stvořil dokonale depresivní film o tom, jak je taky možný se vyhnout nastávající rodinný krizi. Už u debutu si stvořil svůj styl, kterej bude do budoucna jenom pilovat - jako že "nic, nic, nic, niiiic, o co tam sakra?.........a doprdele!!!"

plakát

Neurosis: A Sun That Never Sets (2002) 

Neurosis jsou pro mě nejlepší kapela všech dob. Tenhle projekt k jejich hudebnímu ztvárnění temných krajin duše přidává ještě výbornou vizuální stránku, která je stejně experimentální a atmosferická jako jejich zvuk.

plakát

Nine Inch Nails Live: Beside You in Time (2007) (koncert) 

Naprosto dokonalej záznam vystoupení týhle legendy. Rokenrol jako prase. Koncert mi malinko kazí některý songy z novějších alb, ale to mi nezabrání dát plnej počet. Trent Reznor největší je frajer!

plakát

Moon (2009) 

Minimalstický sci-fi s tíživou atmosférou dopadající na mysl osamělýho Sama Rockwella podbarvenou tóny geniálního Clinta Mansella který mi ukradlo srdce. Láska na první pohled pro mě. Skvěle natočenej skvělej nápad.

plakát

Lůno (2010) 

Divný to je. Strašně divný. Po celou dobu filmu jsem měl nepříjemný mrazení v zádech. Ani Haneke mě tak nezmrazil (no i když). Fliegaufovo ztvárnění příběhu o osudový lásce je zvrhlý...ale fascinující, takže 4 hvězdy za tenhle hezkej artovej sci-fi incest.

plakát

Ip Man (2008) 

O tom, jak majetný kung-fu mistr o všechno přišel a pak se promlátil hordami japonců ke slávě. To vše prý podle skutečné události. No, já mám kung-fu řežby celkem rád, ale ne že bych si je nějak extrémně sjížděl. Ip Man mě ale bavil natolik, že jsem se podíval hned na oba dva díly za sebou a už se nemůžu dočkat, až uvidím třetí. Výborně natočenej příběh čínskýho hrdiny, učitele Bruce Leeho a hrozně hodnýho a čestnýho chlapíka. Zároveň skvělá přehlídka bojových umění. Už dlouho mě nic takhle nebavilo.