Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (1 855)

plakát

The Day the Earth Stopped Masturbating (2012) 

Určitě respekt za to, co všechno se dá stihnout za 3min, ovšem pubertálně laděný námět a takové malé zesměšnění muže, které si zde dámy, jak vidím, užívají, mně prostě nějak nepřinutí jít nad 3. Rozhodně ale ukázka kvalitní krátkometrážní práce.

plakát

Slow Torture Puke Chamber (2010) 

Aha, tak Valentine prej ještě zapomněl na pár maličkostí a na jednu černovlásku, kterou nám chce představit. Morbidita, hnus a perverze pokračuje. Pro Satanovo potěšení použijeme krucifix jako nástroj k uspokojení a nesmíme zapomenout samozřejmě na zásadní Luciferovo heslo "všechno ven!" V podstatě nic nového od předchozí šílenosti, ovšem to, co tady předvádí rezidentní a jediný mužský Valentýnův úchyl, je opravdu už přehnané a osobně nechápu, kam až to chtěl Valentine dohnat. Těžko pochopitelná Luciferova série tří snímků je v cíli. Co tím chtěl naznačit, nebo vyjádřit, těžko říct. Spíše se jedná o celkový obraz lidské sexuální zkázy a o naprostou degradaci ženského pohlaví.

plakát

ReGOREgitated Sacrifice (2008) 

Proč to ten Lucifer nenatočí jako nějaký normální....no, normální, prostě jako klasický perverzní porno? Protože by v tom nemohl zúčastněné vyvrhovat a hlavně, on do toho chce nasadit dějovou linii. Dějovou je možná trochu silné slovo, ovšem určitá dějová linie se dá zpozorovat. Krásné slečny nám tu předvádí zrůdné divadlo, tvořené přímo pro Satana. Silné prostřihy do dětských let jedné zúčastněné kontrastují s utrpením a morbiditou. Těžko říct, proč si Valentine ujíždí zrovna na zvracení. Vidět do jeho hlavy, by byl určitě hodně zajímavý zážitek. Jestli se odraz jeho, možná maximálně, zvrácených fantasií dá popsat jako zážitek, si musí každý zjistit sám (má-li na to žaludek). Na druhou stranu, když si divák uvědomí (hlavně po přečtení úvodního Valentinova upozornění), že vše je opravdu jen filmové ztvárnění, dá se to vydržet a musím podotknout, že od Valentina by se mohli učit kdejací filmaři, třeba to, jak má vypadat správná krev. Kdo ví jestli nepoužil pravou, třeba zvířecí, ujetej je na to určitě dost. Sice by se dal tento již druhý snímek v řadě popsat jako, líbání, chlastání, striptýz, rychlo-operace siamských dvojčat, blití, blití, blití, utrpení, blití, nože, pavouk v pochvě, střeva v puse, ale nechci nikomu kazit filmový zážitek.

plakát

Maniac Cop 2 (1990) 

Sakra, nebýt toho tuctového konce s rakví, dal bych snad 4. Zřejmě nesmrtelný Cordell se vrací do ulic N.Y. Pro mně je pokračování rozhodně filmově kvalitnější. Opravdu dobrý scénář a žádné zbytečné průtahy, rychle na věc. Osud Matta se naplňuje a i pro diváka, který není zasvěcen do předchozího dílu, jde o zdařilou, temnou, béčkovou podívanou.

plakát

„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970) 

Na začátku normalizačního období přichází mistr Lipský s komiksovým příběhem odněkud z Bonzanie ze Států. Už tento lehký paradox dává filmu jedinečnost, kterou nelze hledat nikde jinde. Pohled na "válku" gangů podle Lipského a Macourka, je s pomocí geniálního kreslíře Jana Saudka a s nutnou dávkou zamotanosti, dotažen do dokonalého konce. Nádech americké společnosti s bary, reklamami, neobvyklou školou, basketbalem, anglickými jmény a lehkými děvami. Přidáme do toho nezapomenutelné hlášky, pro tvůrce typickou nadsázku a dokonalou plejádu herců, kterým vévodí Iva Janžurová. Oldřich Lipský zobrazoval příběhy z cizích krajin, ovšem pěkně na český způsob, tohle je jeden z nich.

plakát

Noční můra v Elm Street 2: Freddyho pomsta (1985) 

Celá podstata zla, která je v postavě Freddyho ztělesněná, je výborná, ovšem realizace více než mizerná. Ženy opět dokázali, že jsou vůči zlu daleko odolnější a z Freddyho se pro mně stává, sice vytrvalá, ale zoufalá postavička snažící se zabíjet. A hlavně, za nafukovacího panáka, majícího v jedné scéně představovat hlavní postavu, nemohu dát více než dvě. Na další pokračování toho, jak jeden upálený školník (nebo kdo to byl) volá po spravedlnosti, se dostanu opravdu jen čirou náhodou.

plakát

Jdi za štěstím (1981) (TV film) 

Jak si okořenit, nebo možná i překořenit manželství? Nevinná hra na manželskou nevěru, která má rozjasnit šedost manželských dnů. Výborní herci v průměrné televizní komedii.

plakát

Slaměný klobouk (1971) 

Vynikající směsice zmatených situací a herecká plejáda, která se jen tak nevidí. Jestli komedie s narůstajícím a stále se zamotávajícím dějem ztrácí tempo, musí každý posoudit sám. Nicméně dokonale rozjetý Miloš Kopecký, který si dokáže poradit v každé situaci a vlastně i všichni ostatní, nám tady sehrávají nádhernou podívanou. Slast pro každého milovníka československého filmu.

plakát

Tetsuo (1989) 

Ty Japonce to nepochybně baví. Biomechanická nákaza, nekompromisní přeměna a ženská nenasytnost ve všech formách. Vynikající hudba se prolíná s těžkou, nicméně výbornou experimentální režií a stejně těžkou linií příběhu. Tsukamoto mi přijde jako takový japonský Švankmajer, který si to ovšem dělá hooodně po svém. Atmosféra i nekontrolovatelná situace proměny stále skvěle graduje. Nelehká ovšem velmi kvalitní podívaná.

plakát

Obsluhoval jsem anglického krále (2006) 

Tak je vidět, že Menzel natočil takový kontroverzní film, který rozděluje nejen zdejší diváky na dva tábory. Je nepochybné, že tímto filmem nejspíše zakončuje svou sbírku filmů podle povídek pana Hrabala. Jestli jí ukončil šťastně či nešťastně, je na každém z nás. Nakonec jsem zvolil zlatou střední cestu, i když 3 z 5 není takový úplný střed. Prozření cílevědomého pikolíka, který si jde sobecky za svým, nehledě na události kolem něj, proměny doby i lidí a nakonec velké množství kontrastů, které u mně rozhodně drží ten kvalitní průměr. Jan Dítě dobíhající vlak nejdříve s penězi a poté s chlebem, nebo milionáři hodující podle vzoru římských diktátorů a následně znovu všichni pospolu u klasické vězeňské činnosti. Nekontrolovatelný luxus a rozmařilost prvorepublikové vrchnosti, nebo absurdnost myšlení čistokrevných zmatenců. Jan Dítě dokáže svou kariéru budovat za každého režimu. Pouze daleko horlivější budovatelé dokáží jeho profesní růst rychle zarazit. Jestliže si Menzel v předchozích Hrabalovských filmech sex nemohl moc dovolit, zde si to plně vynahradil. Přehlídka krásných žen, může někomu přijít přehnaná, stejně tak podivný postoj hlavního hrdiny k zabrání Sudet, nakolik je to vše věrohodné s Hrabalovým textem nemohu posoudit, ovšem z hlediska filmového si troufám říci, že to pan Menzel zvládl, i když s odřenýma ušima a se spoustou sponzorů.