Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Pohádka

Recenze (565)

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Po druhém zhlédnutí měním hodnocení na plný počet. Navozením atmosféry a elegantním propojením dějových linek jsou pro mě totiž třetí Avengers ještě lepší než "Endgame". Při uvědomění tohoto faktu musím konstatovat, že už k plnému hodnocení opravdu nic nechybí.

plakát

Ženy v běhu (2019) 

Velmi sympatická komedie, která nikomu nic nevnucuje, nezakládá se apriori na žádném vulgárním humoru a ve výsledku dokáže i pohladit na duši. Jen se nemohu zbavit dojmu, že se z dobrého námětu dalo asi vytřískat více než romantická taškařice "na jedno podívání."

plakát

Joker (2019) 

Když se příběh komiksové postavy promění v umělecký zážitek. Asi byl tento film dělán přesně pro diváky jako jsem já, ale stejně mě to dostalo. Kdybych mohl, přidám šestou hvězdičku...

plakát

Teroristka (2019) 

Až nečekaně nevkusně zpracovaný, a vlastně i napsaný snímek, který nečiní ani tak špatným jeho absurdita, která naopak dala možnost vzniknout pár relativně povedeným gagům, ale spíše charakterové zachycení postav, díky jehož povrchnosti a lehkomyslnosti bohužel hlavní dějová linka ztrácí ještě více na své působnosti. Ani výborný Martin Hofmann a překvapivě snesitelný Pavel Liška to na tři hvězdičky určitě nedotáhnou.

plakát

Dunkerk (2017) 

Ještě se mi nestalo, aby mě Nolanův naprosto neodrovnal, a ani Dunkerk nebyl výjimkou. Typická mrazivá nolanovka s až děsivě nenápadnou hudbou Hanse Zimmera, u které jsem měl u opravdu tučné snůšky scén husí kůži.

plakát

12 opic (1995) 

Nejlepší výkon Bruce Willise, který jsem já osobně viděl, a precizně anarchistický Brad Pitt, připomínající místy nenamalovaného Jokera, pod taktovkou Terryho Gilliama vskutku excelují a posunují už tak geniální scénář na ve výsledku ohromující zážitek, který zcela určitě navíc na první podívání ještě nenabyl plného významu.

plakát

1984 (1984) 

Filmařsky jistě výborně zvládnutý kousek, který má plus mínus celkově stejné vyznění jako kniha, jen je v něm skryta asi tak polovina emocí, díky čemuž nemůže dosahovat týchž kvalit jako vynikající Orwellův román. Celý film je pochopitelně jen odrazem chápání Orwellova románu optikou Michaela Radforda, ostatně jako je tomu u všech filmových adaptací populárních knih, proto zde je vynecháno mnoho důležitých detailů, které naopak z mého pohledu činí předlohu tak výjimečným dílem, ovšem to nelze Radfordovi vyčítat. Co už bych ale vyčíst mohl je změna charakteru Julie, která v románu ztělesňuje sebevědomou ženu s pevnými názory, která by pro jejich obhajobu leccos obětovala, kdežto ve filmu je Julie jakousi Smithovou ozdobou, která svého přítele sice dozajista miluje, ale je tím pádem ochotná souhlasit se všemi jeho názory hlavně na základě své opravdové lásky k němu, nikoli své vlastní vnitřní integrity. Problematické je také časové zasazení, zatímco Orwell ve svém románu píše o poměrně daleké budoucnosti, můžeme si pod různými pojmy představit mnoho různých technik či předmětů ucelených naší fantazijí, v momentě, kdy však filmové zpracování zasazuje příběh do současnosti, ubírá to dílu kreativitu a pestrost. Nemohu si pomoci, ale filmové zpracování ve mě nevyvolalo tolik emocí jako vynikající předloha a nemohu je hodnotit výše.

plakát

Věčný svit neposkvrněné mysli (2004) 

Utvořit si na toto mistrovské dílo ucelený názor nějaký ten čas zabere, už jen aby se vám všechny myšlenky filmu rozložily v hlavě. Nicméně až se tak stane (a potřeba k tomu asi určitě bude ještě i druhé zhlédnutí), budete tento film milovat. Vyzdvihnout a vychvalit se dá téměř vše, nicméně za možná nejšťastnější rozhodnutí tvůrců považují úplně vynechání Naomi z příběhu. Díky tomu působí film podobným dojmem jako válečný film bez úhlavního nepřítele. Prostě dokonalé navození tajemna a bezradnosti. Dokonalost!

plakát

Black Panther (2018) 

Příjemné překvapení. Nemá tu cenu psát, že scénář není nikterak převratný a sám o sobě vlastně v ničem neohromí, ale celkové zpracování a atmosféra filmu mě oslovily natolik, že si "Black Panther" určitě zaslouží čtyři hvězdičky. Oproti jiným marvelovkám tentokráte ubylo humoru, ovšem celkově serióznější zvuk filmu náramně padne, za což následně tvůrci sklidily zasloužený úspěch jak v tržbách, tak v nominacích na Zlatý glóbus. Byť tak odvážný, abych tvrdil, že jde o jedno z pěti nejlepších dramat roku 2018, nejsem.

plakát

Ready Player One: Hra začíná (2018) 

Spielberg si dal trochu na čas, ale věřím, že tímto geniálně vypiplaným dílem vrátil po všech Obrech Dobrech, Lincolnech a Válečných koních svůj u mnoha diváků (podotýkám, že nikoliv u mě) ztracený respekt. Na první pohled film, který působí poměrně výrazně pesimisticky, ovšem je protkán řadou optimistických prvků a výsledkem je minimálně pro mě zcela ideálně postavené a famózně zpracované dílo. Velká škoda, že v době premiéry zůstalo ve stínu obou letošních marvelovek, protože při vší úctě k nim, je právě Spielbergův film tím, který by si zasloužil rozšíření mezi více lidí.